Stát přidá firmám na zaměstnance se zdravotním postižením. Podpora vzroste o desítky tisíc

Vláda schválila novelu zákona o zaměstnanosti, která upravuje podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Změny se dotknou především zaměstnavatelů na takzvaném chráněném trhu práce, který se nově přejmenuje na podporovaný trh práce. Samotné podmínky pro uznání zaměstnavatele Úřadem práce ČR ani poskytování příspěvků se tím nemění.

Nejvýraznější změnou je zvýšení maximálního příspěvku na provozní náklady spojené se zaměstnáváním lidí se zdravotním postižením. Zatímco dosud mohli zaměstnavatelé získat nejvýše 48 tisíc korun ročně na jednoho pracovníka, nově to bude až 90 tisíc korun. Maximální částka se přitom nezvyšovala od roku 2012 a podle ministerstva již neodpovídá současným nákladům.

Peníze lze využít například na provozního asistenta, dopravu zaměstnanců či materiálu nebo na úpravu provozovny. Podmínkou je, že jde o zvýšené náklady nezbytné pro výkon práce osob se zdravotním postižením.

„Chceme, aby lidé se zdravotním postižením měli co nejlepší podmínky pro pracovní uplatnění a aby se zaměstnavatelům vyplatilo vytvářet a udržovat pro ně pracovní místa. Proto zvyšujeme příspěvek na provozní náklady a odstraňujeme zbytečnou administrativu. Současně nastavujeme jasnější pravidla, aby veřejné prostředky směřovaly tam, kde skutečně pomáhají. Naším cílem je stabilní, srozumitelný a předvídatelný systém podpory zaměstnávání lidí se zdravotním postižením,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO).

Vyšší budou také mzdové příspěvky
Další změna se týká příspěvku na zaměstnávání osob se zdravotním postižením na podporovaném trhu práce. Jeho maximální měsíční výše se zvýší o 2500 korun, tedy o stejnou částku, o jakou od 1. ledna 2027 vzroste minimální mzda. Dosavadní maximum 18 600 korun se tak posune na 21 100 korun měsíčně.

Cílem je kompenzovat zaměstnavatelům vyšší mzdové náklady. Změna bude provedena prostřednictvím samostatného nařízení vlády.

Pracovní místa bude možné vytvářet pružněji
Novela upravuje také podmínky pro zřizování pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením. Povinná doba, po kterou musí být nově vytvořené místo obsazeno, se zkrátí ze tří let na 12 až 24 měsíců. Konkrétní dobu si zaměstnavatel dohodne s Úřadem práce ČR.

Současně se sníží maximální výše příspěvku na zřízení pracovního místa. Nově bude možné získat nejvýše čtyřnásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první tři čtvrtletí předchozího roku. U osob s těžším zdravotním postižením půjde o šestinásobek. Ruší se také zvýšené limity, které dosud platily při zřízení deseti a více pracovních míst.

Ministerstvo změnu odůvodňuje zkušenostmi Úřadu práce ČR. Dosavadní zákonná maxima podle něj výrazně převyšovala skutečně poskytovanou podporu. V letech 2024 a 2025 vzniklo s využitím tohoto příspěvku 125 pracovních míst, přičemž průměrná podpora činila přibližně 69 450 korun na jedno místo.

Méně dokladů, více následných kontrol
Zjednodušení čeká také žádosti o zvýšení příspěvku na další náklady spojené se zaměstnáváním lidí se zdravotním postižením. Zaměstnavatelé už nebudou muset při podání žádosti dokládat jednotlivé náklady. Nově postačí čestné prohlášení o jejich vzniku a druhu.

Úřad práce bude oprávněnost výdajů ověřovat následně při kontrolách. Zaměstnavatel bude muset prokázat, že náklady skutečně vznikly, souvisely se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením a byly uhrazeny. Pokud se ukáže, že byla podpora poskytnuta neoprávněně, bude možné požadovat její vrácení.

Zároveň se sníží maximální limit příspěvku na další náklady z 0,8násobku na 0,4násobek součtu příslušných mzdových příspěvků za kalendářní čtvrtletí. Pro roky 2027 až 2030 bude platit přechodné období, během kterého si zaměstnavatelé budou moci pro každý rok vybrat, zda využijí dosavadní, nebo nová pravidla.

Zpřesní se také podmínky pro vyplácení paušálního příspěvku 1000 korun měsíčně na náklady spojené se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením. Nově bude podmíněn tím, že zaměstnavatel na daného pracovníka čerpal příspěvek alespoň za jeden odpracovaný den v příslušném kalendářním čtvrtletí. Zabránit se má rovněž souběžnému čerpání příspěvku na zřízení pracovního místa a příspěvku na podporu zaměstnávání téhož člověka.

Změny se dotknou i sociálních podniků
Novela upravuje také fungování integračních sociálních podniků, které pomáhají lidem se specifickými potřebami získat zaměstnání a začlenit se na pracovní trh. Podniky si nově budou moci vybrat mezi dosavadním integračním fondem a novým fondem reinvestice zisku. Zvolenou variantu už ale nebudou moci během trvání svého statusu měnit.

U integračního fondu se sníží požadovaný minimální podíl vlastního kapitálu z dosavadních pěti, deseti a patnácti procent na tři, šest a devět procent podle doby od získání statusu podniku. U nového fondu reinvestice zisku se tento požadavek neuplatní. Oba fondy však budou muset dostávat nejméně polovinu zisku běžného účetního období.

Peníze z fondů budou nadále určeny na integrační činnosti, například vzdělávání, poradenství, rozvoj pracovních dovedností nebo přizpůsobení pracovišť. Podniky, které zvolí fond reinvestice zisku, nebudou moci žádat o příspěvky podle zákona o integračním sociálním podniku.

Novela zpřesňuje také pravidla pro nakládání s majetkem těchto fondů při zrušení nebo zániku statusu integračního sociálního podniku. Pokud podnik ukončí svou činnost, musí příslušná aktiva do 30 dnů převést jinému integračnímu sociálnímu podniku, případně následně státu. Ministerstvo práce a sociálních věcí bude moci dodržování těchto povinností kontrolovat i po zániku statusu a za jejich porušení uložit pokutu až 200 tisíc korun.

Nově se zavádí také pětiletá lhůta pro vydání rozhodnutí o vrácení neoprávněně poskytnutých příspěvků podle zákona o integračním sociálním podniku.

Novela zákona o zaměstnanosti má podle předpokladu nabýt účinnosti 1. dubna 2027.

Témata:  zaměstnavatelé,  zdravotní postižení,  Aleš Juchelka (ANO)