Problém nízkých penzí netrápí jen Českou republiku. V mnoha dalších zemích je seniorům vyplácen důchod, jehož výši tamní lidé považují za nedostatečnou. Globální důchodový problém ale nemá lehké řešení. S nadsázkou lze říct, že důchodce jednoduše není z čeho živit.
Lidé stráví v důchodu zhruba třetinu života, v průměru 25 let. Po tuto dobu dostávají od státu příspěvek ve formě starobní penze. Prakticky vzato z něj musí vyžít, pokud nemají jiný příjem, a tudíž je stát vlastně živí.
Když pomineme fakt, že na důchod si přispíváme prakticky po celou dobu dobu našeho produktivního věku, je potřeba si přiznat, že financovat třetinu života každému člověku v zemi, je na stát velké sousto. A nejen na ten český,
Důchody jsou na poli ekonomiky relativně novinkou. V minulosti bylo zvykem honorovat práci, ale ne postproduktivní věk. Staří lidé tak často končili u svých rodin nebo na ulici. Tomu se dnes státy snaží předcházet důchody, zatím ale žádná země na světě nevymyslela, kde na ně uspokojivě sehnat peníze.
Přesto se lze v zahraničí alespoň inspirovat a podívat se, jak s výdaji na penze bojují některé vyspělé státy. Těmi nejvyspělejšími v oblasti důchodů jsou podle Melbourne Mercer Global Pension Index Nizozemí a Dánsko, které bylo loni první, letos obsadilo druhou pozici.
Obě země se vyznačují především udržitelností důchodového systému. V Nizozemsku je to dáno tím, že velká část důchodů pochází z penzijních fondů. Aktiva zaměstnaneckých penzí přesahují 100 procent HDP a podílí se na nich drtivá většina zaměstnanců.
V Dánsku jsou důchody pro změnu vypláceny z daní, které jsou ale jedny z nejvyšších v rámci Evropské unie. Naprostá většina Dánů má také přístup k důchodovému spoření prostřednictvím zaměstnavatele. Zaměstnavatelé i zaměstnanci totiž přispívají na penzijní účet.
Zjednodušeně řečeno, nizozemské a dánské státní důchody jsou financovány z daňových příjmů, jelikož jsou ale menší, omezují odpovědnost vlády v důsledku stárnutí populace. Dánsko a Nizozemsko si ale může nižší státní podporu dovolit, protože peníze vyplácené důchodcům jsou totiž doplněny zaměstnaneckými penzijními plány.
A nutno dodat, že to funguje. Základní důchod se v Dánsku i Nizozemsku pohybuje kolem 20 tisíc korun. Což je částka, o které si může většina Čechů nechat jen zdát. Jelikož mohou v obou zemích penzijní fondy existovat prostřednictvím individuálních společností nebo kolektivních pracovních smluv, celkový důchodový příjem tak obvykle nahrazuje více než 70 % pracovního příjmu.
Není proto překvapením, že na opačném konci Melbourne Mercer Global Pension Index stojí státy, které pokrývají důchody výhradně z daní. Státy jako Argentina v hodnocení důchodového systému totálně propadly, protože tamní penze jsou závislé na daňových příjmech.
Související
21. října 2024 9:05
19. října 2024 18:37
4. října 2024 9:59
1. října 2024 9:48
21. září 2024 9:45
10. září 2024 21:28
