Důchodová komise se dnes shodla na tom, jak by mohla v Česku v budoucnu případně vypadat důchodová reforma. Členové komise jednomyslně souhlasili s tím, aby se začalo pracovat na modelu, který počítá s rozdělením nynějšího průběžného pilíře na dva. Jedna část by byla solidární a platila by se z rozpočtu, druhá by byla zásluhová a plynulo by do ní pojistné. Novinářům to po jednání komise řekla její šéfka Danuše Nerudová.
Sněmovna zřejmě nerozšíří okruh rodin, které by měly nárok na zvýšený rodičovský příspěvek. Sociální výbor podle usnesení doporučil plénu zamítnout poslanecké pozměňovací návrhy, podle nichž by měli na vyšší rodičovskou nárok všechny rodiny s dětmi do čtyř let věku. Podle vládní předlohy by jej měli dostávat rodiče novorozenců a dětí do čtyř let, kteří budou k lednu příspěvek ještě pobírat.
Mezi hlavní výdajové priority vlády v návrhu státního rozpočtu na příští rok patří zvýšení starobních důchodů, větší objem peněz na platy ve školství, zvýšení rodičovské nebo posílení rozpočtu ministerstva obrany. Vláda chce v příštím roce prostřednictvím rozpočtu vydat 1,618 bilionu korun a naopak chce získat 1,578 bilionu na příjmech. Schodek navrhuje na úrovni 40 miliard, což je stejně jako letos.
Obraz seniorů se v Česku příliš nedaří zlepšovat. Společnost je stále vnímá spíš jako příjemce pomoci a dávek a nesnaží se využívat jejich zkušenosti a zapojit je. Na konferenci o seniorech a lidských právech to dnes v Praze řekla vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (ANO). Podle ní seniory v Česku ohrožuje nejvíc chudoba, samota či pocit neužitečnosti a s přibývajícím počtem starých lidí bude růst i význam této skupiny a její snaha prosadit se.
Průměrný důchod, který v červnu činil 13.426 korun, se od ledna zvýší o 900 korun měsíčně. Každý člověk v Česku, který pobírá starobní, invalidní či pozůstalostní důchod, by si měl polepšit aspoň o 371 korun. Příslušné nařízení schválila dnes vláda. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) uvedla, že kabinet tak míří ke splnění slibu průměrného důchodu ve výši přes 15.000 korun v roce 2021.
Penzijní systém po chystané reformě by měl mít podle ministryně Jany Maláčové (ČSSD) tři pilíře včetně nového nultého, z něhož by měl být vyplácen státem garantovaný minimální důchod. Důchody chce financovat mimo jiné z vyššího zdanění právnických osob. ČSSD hodlá také sama navrhnout zavedení sektorové bankovní daně, pokud se na ní nedohodne s ANO, uvedla dnes Maláčová v Otázkách Václava Moravce
Poslanci navrhli rozšíření okruhu rodin, které by měly nárok na zvýšený rodičovský příspěvek. Podle vládní předlohy by jej měli dostávat rodiče novorozenců a dětí do čtyř let, kteří budou k lednu příspěvek ještě pobírat. V dnešním druhém čtení novely se sešlo hned několik pozměňovacích návrhů, aby příspěvek vzrostl i rodinám s dětmi do čtyř let věku, kteří jej už vyčerpali. Sněmovna bude o podobě předlohy hlasovat na říjnové schůzi.
Doba, kterou Češi a Češky tráví ve starobním důchodu, se postupně prodlužuje. Od počátku tisíciletí se v průměru protáhla skoro o čtyři roky a čtyři měsíce. Trvá teď průměrně zhruba 24 let a tři měsíce. Vyplývá to z důchodové statistické ročenky, kterou zveřejnila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Podle údajů se seniorky a senioři dožívají vyššího věku než dřív.
Česko patří v EU ke státům s nejnižší dostupností péče o malé děti. V nabídce jeslí, školek či dalších zařízení pro chlapce a děvčata do tří let je ČR v osmadvacítce druhá nejhorší. V zajištění míst pro děti od tří let do nástupu do školy je pak desátá od konce.
V Česku by od roku 2021 mohly znovu začít fungovat jesle, na jejichž provoz by přispíval stát. Podle plánů ministerstva práce by se na ně měly změnit nynější dětské skupiny. Na místo pro dítě pracujících či studujících rodičů, jemuž by ještě nebyly čtyři roky, by pak zařízení mohlo z rozpočtu dostávat 5000 korun měsíčně. Rodina by za pobyt dítěte v jeslích zaplatila za měsíc nejvýš třetinu minimální mzdy, nyní je to 4450 korun. Návrh dnes na tiskové konferenci představila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).
Průměrný důchod vzroste příští rok o 900 korun měsíčně. Prezident Miloš Zeman dnes podepsal příslušný zákon o důchodovém pojištění. ČTK to sdělil prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Zvýšení důchodů nad zákonnou valorizaci minulý týden schválili poslanci.
Prezident Miloš Zeman podporuje navýšení penzí a minimální mzdy. Naopak nesouhlasí s plánovaným růstem životního minima. Řekl to dnes novinářům při cestě z návštěvy Srbska.
Všem lidem, kteří pobírají nějaký důchod, by se měla penze od ledna po běžné valorizaci zvýšit ještě o dalších 151 korun. Při schvalování důchodové novely ve Sněmovně to dnes řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Podle propočtů ČTK podle zákonných ukazatelů pro navyšování penzí by měl být příspěvek o něco nižší, činit by měl zhruba 136 korun. Připočítal by se k procentní části důchodu po běžném lednovém navýšení, které by pro příští rok mělo podle vývoje mezd a cen dosahovat asi 5,7 procenta.
Průměrný důchod vzroste příští rok o 900 korun měsíčně, tedy nad zákonnou valorizaci. Rozhodla o tom dnes Sněmovna, která ale nepřistoupila na senátní návrh na přilepšení starším seniorům. Senátoři chtěli přidat další tisícikorunu měsíčně lidem, kteří jsou v penzi aspoň 25 let. Vládní předloha nyní poputuje v původním sněmovním znění k podpisu prezidentovi.
Důchody porostou v příštím roce o víc než jen zákonem stanovenou valorizaci. V průměru si penzisté od ledna 2020 polepší o 900 Kč na cca 14 400 Kč. Poslanci dnes 11. září 2019 schválili návrh Ministerstva práce a sociálních věcí. Novela zákona o důchodovém pojištění čeká už jen na podpis prezidenta.
O zvýšení důchodů v příštím roce rozhodne Sněmovna podle změn v programu schůze dnes odpoledne. Průměrná penze má vzrůst podle vládní předlohy o 900 korun měsíčně, tedy nad zákonnou valorizaci. Novelu poslancům vrátil Senát, který chce přilepšit starším seniorům.
Problémy s udržitelností důchodového systému neřeší jen Česko, ale i další země. V kolika letech se v EU chodí do penze? Jak jsme na tom v porovnání s jinými státy?
Rodičovská v Česku se nejspíš do tří let výrazně promění. Změnit by se měla její podoba i příspěvky. Nově by se dávka mohla stanovit například stejně jako nyní mateřská podle výše výdělku, lidé by na ni odváděli pojistné. Po jednání sněmovního sociálního výboru to novinářům řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).
Věk odchodu do důchodu se zvyšovat nebude, uvedli po dnešním jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO) a ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Kabinet se zabýval zprávou o stavu a o vývoji penzijního systému, podle níž se penzijní systém beze změn propadne v budoucnu do deficitu a růst výdajů může zmírnit odsouvání penzijní věkové hranice.
Vláda se chystá v pondělí jednat o tom, jestli by se měl v budoucnu důchodový věk v Česku zvyšovat, nebo by měl zůstat na 65 letech. Zabývat se bude zprávou ministerstva práce, podle níž se penzijní systém beze změn propadne do deficitu a růst výdajů může zmírnit odsouvání penzijní věkové hranice, a to od 30. let za desetiletí o rok.
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) neuzavře smlouvu na nový informační systém pro vyplácení dávek se společností DXC Technology, kterou loni vybralo v tendru. Úřad se společnost rozhodl vyřadit kvůli nízké ceně po přezkoumání, které po stížnosti neúspěšného uchazeče nařídil antimonopolní úřad.
Kdy půjdeme do důchodu? V České republice se opět začalo mluvit o možném posunutí hranice odchodu do důchodu. Debatu o tom by podle svých slov chtěla otevřít mimo jiné ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). S tím ale nesouhlasí ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).
Mzdy a důchody se od listopadové revoluce v Česku výrazně zvedly. Zvyšování starobních penzí s růstem výdělků ale krok nedrželo a nůžky mezi nimi se rozevíraly. Senioři a seniorky pobírají nyní v průměru zhruba sedmkrát víc peněz než po pádu komunistického režimu, pracovníci vydělávají průměrně téměř desetkrát víc.
2. května 2024 18:59
2. května 2024 18:14
2. května 2024 17:23
2. května 2024 14:43
2. května 2024 13:08
2. května 2024 12:49
2. května 2024 12:18
2. května 2024 9:55
1. května 2024 21:54
1. května 2024 21:18
1. května 2024 16:08
Evropská ekonomika začala letošní rok mírným zlepšením, když v 1. čtvrtletí zaznamenala mírný růst o 0,3 % ve srovnání s posledním čtvrtletím roku 2023. Tento nárůst je přičítán mírnému uvolnění inflačního tlaku na spotřebitele a stagnaci německé ekonomiky, přičemž největší kontinent začíná ukazovat skromné známky oživení.
Zdroj: Radovan Majer
