Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Důchodová komise plánuje minimální penzi. Náklady budou obrovské

Peníze CZK, ilustrační fotografie
Peníze CZK, ilustrační fotografie
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Zavedení minimálního důchodu v Česku by si vyžádalo ročně dodatečně miliardy až desítky miliard korun navíc, a to podle stanovené částky. Pokud by nastavení zaručené penze neprovázela i další opatření k zajištění příjmů či snížení nákladů, narušilo by to stabilitu veřejných financí.

Ve své simulaci odhadovaných nákladů to propočítala Národní rozpočtová rada (NRR). Výsledky poskytla ČTK. O zavedení případného minimálního důchodu začala debatovat důchodová komise.

Úřad NRR vycházel z údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) a z výsledků evropského průzkumu o příjmech domácností z roku 2017 (EU-SILC). Ve své simulaci spočítal dodatečnou sumu na doplacení nízkých penzí do stanoveného minimálního důchodu. Pokud by činil 8000 korun, stálo by to 1,1 miliardy navíc. Sto milionů by se ale ušetřilo na dávkách, a to hlavně na bydlení. Při desetitisícové nejnižší penzi by na dorovnání bylo potřeba 3,6 miliardy korun. Na dávkách by se ale ušetřilo 200 milionů.

U minimálního důchodu 11.000 korun by dodatečné výdaje činily 6,7 miliardy. O 300 milionů méně by se ale mohlo vydat na dávkách. Dvanáctitisícový minimální důchod by vyšel na 12,3 miliardy, do dávek by mohlo putovat o 400 milionů méně. Minimální důchod 13.000 korun by vyšel na 21,4 miliardy, po odečtení úspory na dávkách by to bylo 20,8 miliardy. Patnáctitisícová nejnižší penze by teď stála na rok navíc 52,6 miliardy korun a do dávek by mohlo jít o 900 milionů méně.

"Samotné zavedení bez dalších opatření by narušilo stabilitu veřejných financí. Bylo by tedy nutné podniknout další kroky, které by zajistily vyšší příjmy na penze či snížení nákladů," uvedla NRR. Autoři zdůraznili, že odhadované částky nepředstavují celkové náklady, ale jen odhadovanou dodatečnou sumu na doplatek nižších důchodů do stanovené minimální penze. Důchodová komise totiž zatím nezveřejnila podrobnosti k nastavení případného nultého a prvního pilíře. Své propočty a simulace s dopady na státní rozpočet by měla mít v lednu.

Komise se zatím shodla na tom, že by se měly připravit podrobnější podklady k možnému rozdělení nynějšího veřejného důchodového pilíře na dva. Z nového nultého pilíře by se hradila solidární část penze z daní, tedy minimální důchod. Z prvního pilíře by pak lidé dostávali zásluhovou část penze, která by se platila z vybraného pojistného. Šéfka komise Danuše Nerudová po posledním zasedání řekla, že se debatovalo pro představu o minimální penzi mezi 10.000 a 11.000 korunami. Zástupci politických stran zmínili nejnižší důchod ve výši třetiny průměrné mzdy.

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na konci června vyplácela přes 2,89 milionu starobních, invalidních a pozůstalostních penzí. Starobních důchodců bylo téměř 2,41 milionu. Své důchodové systémy mají i vnitro či obrana. Podle statistického úřadu průměrná hrubá mzda v prvním pololetí činila 33.297 korun. Průměrný starobní důchod od ČSSZ v pololetí činil 13.408 korun. Podle důchodové ročenky polovina seniorů a seniorek pobírala loni penzi nižší než 12.289, desetina neměla ani 9204 korun.

Minimální důchod v korunách a dodatečné výdaje v miliardách korun

Minimální důchod Dodatečné náklady Dodatečné náklady po odečtení úspory na dávkách 5000 0,1 0,1 8000 1,1 1,0 10.000 3,6 3,4 11.000 6,7 6,4 11.500 9,1 8,7 12.000 12,3 11,9 12.500 16,4 15,8 13.000 21,4 20,8 13.500 27,5 26,7 14.000 34,7 33,9 14.500 43,2 42,3 15.000 52,6 51,7

Zdroj: Úřad Národní rozpočtové rady

Témata:  důchody důchodci

Související

Aktuálně se děje

5. prosince 2024 10:50

4. prosince 2024 9:54

3. prosince 2024 11:23

Fotovoltaika bez baterie: Úspory poloviční, potenciál nevyužitý

Rozmach udržitelných zdrojů elektrické energie má vesměs pozitivní dopady. Ale přináší i problémy v distribuční soustavě a také situace, kdy je elektřiny takový nadbytek, že její cena klesá do záporných hodnot. Taková situace nastává při splnění několika podmínek a zejména pak v době, kdy se sejde výroba elektřiny ze slunce a z větru ve stejnou dobu. 

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Senát schválil důchodovou reformu

Současný důchodový systém je z dlouhodobého hlediska neudržitelný. Prodlužuje se věk dožití, lidé déle studují a nastupují do práce později, než tomu bylo dříve. Rodí se méně dětí, než tomu bylo zvykem u našich rodičů nebo prarodičů. Pokud chceme dalším generacím zajistit důstojné stáří, musíme reagovat na neúprosnou demografii. Nutnost přistoupit ke změnám je neoddiskutovatelná. Proto je dobrou zprávou, že důchodovou reformu dnes podpořili senátoři, a to beze změn.