Věk odchodu do důchodu se zvyšovat nebude, uvedli po dnešním jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO) a ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Kabinet se zabýval zprávou o stavu a o vývoji penzijního systému, podle níž se penzijní systém beze změn propadne v budoucnu do deficitu a růst výdajů může zmírnit odsouvání penzijní věkové hranice.
Vláda se chystá v pondělí jednat o tom, jestli by se měl v budoucnu důchodový věk v Česku zvyšovat, nebo by měl zůstat na 65 letech. Zabývat se bude zprávou ministerstva práce, podle níž se penzijní systém beze změn propadne do deficitu a růst výdajů může zmírnit odsouvání penzijní věkové hranice, a to od 30. let za desetiletí o rok.
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) neuzavře smlouvu na nový informační systém pro vyplácení dávek se společností DXC Technology, kterou loni vybralo v tendru. Úřad se společnost rozhodl vyřadit kvůli nízké ceně po přezkoumání, které po stížnosti neúspěšného uchazeče nařídil antimonopolní úřad.
Kdy půjdeme do důchodu? V České republice se opět začalo mluvit o možném posunutí hranice odchodu do důchodu. Debatu o tom by podle svých slov chtěla otevřít mimo jiné ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). S tím ale nesouhlasí ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).
Mzdy a důchody se od listopadové revoluce v Česku výrazně zvedly. Zvyšování starobních penzí s růstem výdělků ale krok nedrželo a nůžky mezi nimi se rozevíraly. Senioři a seniorky pobírají nyní v průměru zhruba sedmkrát víc peněz než po pádu komunistického režimu, pracovníci vydělávají průměrně téměř desetkrát víc.
Český důchodový systém je příliš benevolentní. V budoucnu totiž hrozí, že lidé dostanou od státu o 41 procent peněz víc, než kolik na penze odvedou. Aby byla soustava vyrovnaná, musely by se nyní odvody zvýšit, a to razantně.
Výše současných důchodů není zrovna uspokojivá. Mnohým seniorům nezbude více peněz, než na zaplacení nájmu, potravin a nejnutnějších zdravotních potřeb. A šance na zlepšení je v nedohlednu. Pokud to situace a zdravotní stav dovolí, mohou si senioři přivydělat nástupem do práce, řada z nich se ale obává nezájmu ze strany zaměstnavatelů díky vysokému věku.
Rada seniorů a Sdružení nájemníků žádají změnu dávek na bydlení tak, aby víc zohledňovaly výši nájmů v jednotlivých místech republiky.
Blíží se začátek nového školního roku, takže rodiče školáků si musí vyčlenit nemalé finanční prostředky. Zejména pak rodiče, jejichž prvorozené dítě jde do první třídy základní školy. Příslušné finanční náklady na takového žáka letos poprvé v průměru přesáhnou 6000 korun, záleží ovšem pochopitelně na kvalitě pořizovaných věcí. Mnozí rodiče netuší, že jim s vypravením potomka do školy může finančně pomoci stát, a to až částkou přesahující 34 000 korun.
Rada seniorů a Sdružení nájemníků žádají změnu dávek na bydlení tak, aby víc zohledňovaly výši nájmů v jednotlivých místech republiky. Organizace poukazují na to, že lidé důchodového věku často nezvládají ani s příspěvkem od státu rostoucí nájemné ve městech platit a zbývá jim na život jen malá částka.
Ministryně financí Alena Schillerová naznačila, že by se mohl zvýšit věk pro odchod do důchodu. To se ovšem řadě Čechů nelíbí. A dávají to jasně najevo. Uklidňovat je musí sama Schillerová.
Senát zřejmě beze změny schválí poslaneckou novelu rozšiřující okruh handicapovaných lidí, kteří mohou dosáhnout na státní dotaci na zvláštní pomůcky. Schválit změnu zákona dnes senátorům doporučily dva senátní výbory, výbor pro zdravotnictví a ústavně-právní výbor. Senát se bude novelou zabývat na své středeční schůzi.
Kvůli předloze o růstu důchodů příští rok, kterou poslancům vrátil s úpravami Senát, zvláštní schůze Sněmovny s největší pravděpodobností nebude, byť má být účinná už koncem září. Na dotaz ČTK to řekl předseda dolní komory Radek Vondráček (ANO). Poslanci se poprvé po prázdninách sejdou na schůzi od úterý 10. září.
Část krajů už v posledních dnech dostala svůj podíl ze slíbené miliardy korun od státu na sociální služby. Podle části poskytovatelů služeb a krajů ale chybí ještě nejméně jedna miliarda.
Senátní hospodářský výbor doporučil Senátu schválit vládní návrh, který má v příštím roce zvýšit průměrný důchod o 900 korun měsíčně.
Populace stárne a věk odchodu do důchodu se neustále zvyšuje. Hrozí nám proto, že budeme pracovat například až do sta let? Podle odborníků je to jednou velmi reálné.
Mimořádné navyšování důchodů se zřejmě v příštích letech už opakovat nebude. S výraznějším přidáváním důchodcům se teď zatím nepočítá. Vyplývá to z údajů v materiálu o přípravě rozpočtu na příští rok a s výhledem na roky 2021 a 2022, který se chystá v pondělí projednávat kabinet. Zatímco v příštím roce se má na důchody vydat o 36,9 miliardy korun víc než letos, v roce 2022 má to má být meziročně víc o 17,4 miliardy.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová oznámila, že na podzim představí „reformu“ důchodového systému. Pokud jste se zaradovali, že vláda začíná myslet strategicky a s delším horizontem, než je volební období, analytici vás zklamou.
Poslanci schválili návrh zákona o důchodovém pojištění, který předložila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Návrh nejvíce pomůže seniorům s nižšími důchody, kteří si polepší o zhruba 900 korun. Odborníci ale tak nadšení nejsou, podle nich se politici vůbec nevytáhli a splnili jen to, co je dáno zákonem.
Průměrný důchod vzroste příští rok zřejmě o 900 korun měsíčně. Sněmovna dnes schválila hlasy všech přítomných poslanců vládní novelu, která předpokládá jednorázový doplatek k penzím nad jejich zákonnou valorizaci. Půjde asi o 200 korun.
Je běžné, že v mládí se dlouhodobě připravujeme na aktivní část svého života. V produktivním věku podobná příprava na stáří už tak běžná není. Nedostatečná či úplná absence jakékoliv vlastní finanční přípravy může budoucí penzisty vést do velice obtížných situací.
Vyřizování důchodu se v posledních letech prodlužuje. Zatímco před šesti roky trvalo v průměru 36 dní, loni to bylo o 11 dnů déle.
Ministerstvo práce navrhuje, aby stát dětem neplatičů alimentů měsíčně posílal do 15 až 25 procent průměrné mzdy v ČR podle jejich věku.
23. listopadu 2024 20:28
23. listopadu 2024 14:30
23. listopadu 2024 13:53
22. listopadu 2024 15:47
22. listopadu 2024 14:47
21. listopadu 2024 11:21
20. listopadu 2024 12:20
20. listopadu 2024 11:28
20. listopadu 2024 11:19
20. listopadu 2024 11:08
19. listopadu 2024 11:32
19. listopadu 2024 10:51
19. listopadu 2024 10:26
19. listopadu 2024 7:12
18. listopadu 2024 10:44
Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.
Zdroj: Marie Dvořáková
Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.
