Česká republika měla letos v září po Německu a Rakousku třetí nejnižší míru nezaměstnanosti ze všech členských států Evropské unie, když dosáhla hranice 5,7 procenta. Vyplývá to z posledních dostupných údajů statistického úřadu Eurostat. Jde o nejlepší výsledek od vstupu ČR do Evropské unie v roce 2004.
Česká republika eviduje podle posledních statistik úřadu práce více než 535 tisíc nezaměstnaných a s největší nezaměstnaností se mimo jiné potýká i Moravskoslezský kraj, který navštívil premiér a předseda sociální demokracie Bohuslav Sobotka. Během své cesty Karvinou podotkl, že by se vysoká nezaměstnanost dala snížit financemi z Evropské unie.
Úřad práce ČR (ÚP ČR) začne od září opět intenzivněji využívat pro výplatu dávek pomoci v hmotné nouzi poukázky. Jejich prostřednictvím bude klientům vyplácet část příspěvku na živobytí a část dávek mimořádné okamžité pomoci. V tomto duchu vydalo Generální ředitelství ÚP ČR závazný pokyn všem svým kontaktním pracovištím.
Míra nezaměstnanosti v ČR na úrovni sedmi procent byla v roce 2013 po Nizozemsku, Německu a Rakousku čtvrtá nejnižší v EU, kde v průměru činila 11 procent. Vyplývá to z výběrového šetření pracovních sil, které dnes novinářům představil Český statistický úřad. Nejvyšší nezaměstnanost mají Řecko (27 procent) a Španělsko (25 procent).
Míra neoprávněného pobírání či zneužívání sociálních dávek se v České republice pohybuje, podle informací Generálního ředitelství Úřadu práce ČR, mezi 5 a 10 procenty. Přestože situace se může v jednotlivých regionech lišit, převážná většina dávek potřebným podle Ministerstva práce a sociálních věcí najde správného adresáta.
Na tři desítky fyzických napadení a stovky verbálních útoků zaznamenali během prvních pěti měsíců letošního roku zaměstnanci Úřadu práce ČR (ÚP ČR) po celé republice. Agresivita klientů rapidně roste. Výsledkem je pak mnohdy zbytečný odchod kvalifikovaných zaměstnanců ÚP ČR, kteří už nechtějí a ani nemohou snášet trvalé napětí a stres na pracovišti.
V dubnu 2014 se do evidence Úřadu práce ČR (ÚP ČR) přihlásilo 2 996 lidí, kteří pečují o dítě do 4 let. Většinu z nich tvořili rodiče po rodičovské dovolené. Na celkové nezaměstnanosti se podíleli 0,52 %. Z nově příchozích uchazečů pak tvořili 6,19 %.
Zatímco na konci roku 2000 tvořili lidé nad 50 let 16,2 % z celkového počtu uchazečů o zaměstnání, o sedm let později to bylo už 30,6 %. Loni se na celkové nezaměstnanosti podíleli 27,2 %. Tato skupina klientů Úřadu práce ČR (ÚP ČR) patří mezi ty, které jsou nejvíce ohroženy dlouhodobou nezaměstnaností. ÚP ČR jim proto věnuje zvýšenou péči.
V České republice žije zhruba jeden milion lidí se zdravotním postižením (OZP). Na konci prosince loňského roku jich hledalo práci 62 789, tedy 10,5 % z celkového počtu uchazečů o zaměstnání.
Na Úřadech práce se stojí fronty, systém kolabuje a lidé nedostávají své dávky. Jde o pozůstatek Drábkovy éry, který nedokázal současný ministr práce a sociálních věcí v demisi vyřešit. Situaci teď oglosoval exministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach /ČSSD/.
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) a Úřad práce ČR (ÚP ČR) intenzivně pracují na zajištění plné funkčnosti systému výplaty nepojistných sociálních dávek a dávek z oblasti zaměstnanosti (dále jen „nepojistné sociální dávky“). V současné době probíhá přenos zálohových dat z tzv. cloudu do informačního systému, se kterým pracuje ÚP ČR. Cílem je zajistit zpracování všech nepojistných sociálních dávek a jejich výplatu v zákonné lhůtě.
Úřad práce ČR (ÚP) je připraven pomoci všem, které postihne plánované uzavření Dolu Paskov. V rámci nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti (APZ) jim nabídne poradenství, rekvalifikace nebo potřebné informace o sociálních dávkách.
Ministerstvo práce a sociálních věcí porušilo zákon o veřejných zakázkách a také rozpočtovou kázeň u projektů na podporu zaměstnanosti ve výši až 148,8 milionu korun. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který o tom informoval v pondělí ve své zprávě.
Státní úřad inspekce práce provedl v lednu u zaměstnavatelů 2771 kontrol. Za porušení předpisů navrhly oblastní inspektoráty práce pokuty ve výši 31,413 milionu korun, v pondělí o tom informovala Ivona Foltisová z kancelář generálního inspektora.
21. listopadu 2024 11:21
20. listopadu 2024 12:20
20. listopadu 2024 11:28
20. listopadu 2024 11:19
20. listopadu 2024 11:08
19. listopadu 2024 11:32
19. listopadu 2024 10:51
19. listopadu 2024 10:26
19. listopadu 2024 7:12
18. listopadu 2024 10:44
18. listopadu 2024 10:19
18. listopadu 2024 9:38
17. listopadu 2024 18:23
16. listopadu 2024 11:56
15. listopadu 2024 10:29
15. listopadu 2024 9:34
Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.
Zdroj: Lukáš Kovanda
Průměrná cena benzinu v Česku za poslední týden klesla o čtyři haléře na 35,67 koruny za litr. Je tak nejlevnější zhruba od půlky října. Naopak nafta za posledních sedm dní zdražila, a to o 35 haléřů na 34,63 koruny za litr. Více za ni řidiči platili naposledy koncem prvního zářijového týdne.
