Slovenské ministerstvo financí snížilo výhled růstu domácí ekonomiky na tento i příští rok, oživení hospodářství podle něj přibrzdí třetí vlna epidemie nemoci covid-19. Export ze země zase poznamená nedostatek součástek a Slovensko bude čelit vyšší inflaci. Vyplývá to z nejnovější prognózy, kterou dnes úřad zveřejnil.
Dvě třetiny Čechů očekávají v následujících pěti letech průměrnou inflaci nad třemi procenty, skoro polovina Čechů dokonce nad čtyřmi procenty. Vlivu inflace na své úspory se obává 81 procent lidí. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Banky Creditas. Češi s očekávaným růstem cen mění rozložení svých úspor a stále více se přiklánějí k variantám investic, které by je měly před inflací ochránit lépe než běžné spořicí produkty. V srpnu se inflace zvýšila o 4,1 procenta, což bylo o 0,7 procentního bodu více než v červenci a nejvíce od listopadu 2008.
Komentář Lukáše Kovandy: Úrok na českém desetiletém dluhopisu se podle dat Bloombergu dostal během včerejšího obchodování na úroveň 2,067 procenta. To je nejvyšší hodnota od prosince 2018. Je to nepříznivá zpráva pro vládu, neboť jí prodražuje financování jejího dluhu, který během pandemie dramaticky narůstá.
Komentář Lukáše Kovandy: Nejrychlejší tuzemská inflace za posledních třináct let se stává předvolebním tématem. Řada opozičních politiků, a dokonce někteří ekonomové přisuzují hlavní díl viny za rapidní růst cen vládě. Její fiskální politika měla být v době vrcholící pandemie prý až příliš expanzivní, což nyní působí inflačně. Jenže podle dnes zveřejněných údajů Eurostatu je česká inflace v rámci EU podprůměrná.
Zvyšování cen průmyslových výrobců se zcela určitě promítne do růstu spotřebitelské inflace. Ceny ještě porostou jak v průmyslu, tak následně při prodeji zboží a služeb konečným spotřebitelům. Důvodem je postupné zdražování plynu a elektřiny. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Růst cen je podle ekonomů negativním důsledkem současného ekonomického oživení, a to nejen v ČR. Data zároveň podle ekonomů naznačují, že Česká národní banka bude zvyšovat úrokové sazby rychleji, než dříve deklarovala.
Česká republika měla ve druhém čtvrtletí v celkovém srovnání se zeměmi EU podprůměrný meziroční nárůst hrubého domácího produktu (HDP). Ten v zemích EU mezičtvrtletně vzrostl o 1,9 procenta a meziročně o 13,2 procenta, zatímco v ČR ekonomika meziročně stoupla o 8,2 procenta a mezičtvrtletně o jedno procento. Navzdory aktuálnímu silnému růstu ale úroveň HDP ve většině unijních zemí zatím reálně zaostávala za předkrizovým druhým čtvrtletím 2019, uvedl v dnes zveřejněné analýze vývoje ekonomiky Český statistický úřad (ČSÚ).
Srpnová inflace vyráží dech. Poprvé od listopadu 2008 překonává v meziročním vyjádření hranici čtyř procent. S velkým přehledem tak překonává všechny expertní odhady a předpoklady, včetně toho České národní banky.
Komentář Lukáše Kovandy: Lidé v Česku v červenci navýšili své maloobchodní útraty méně, než se čekalo, meziročně pouze o 3,1 procenta, očištěně o 5,5 procenta. Bez očištění se čekal růst o 4,9 procenta. O bezmála desetinu se zvýšily tržby za nepotravinářské zboží. Výdaje ze potraviny byly prakticky stejné jako loni v červenci.
Zahraniční obchod Česka vykázal v červenci schodek 7,2 miliardy korun, v meziročním srovnání tak byl jeho výsledek o 21,3 miliardy horší. Na bilanci se negativně podepsala zejména vyšší hodnota dovozu ropy a zemního plynu. Vyplývá to z předběžných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ), který je dnes zveřejnil na svém webu.
Dnešní data o nezaměstnanosti ukazují, že problémem českého trhu práce se stává opět nedostatek pracovníků, a ne samotný počet lidí bez práce. Nedostatek pracovních sil tak bude tlačit na růst mezd a zároveň omezuje oživení ekonomky po pandemii. Vyplývá to z vyjádření analytiků.
Růst mezd bude v dalších čtvrtletích menší než v letošním druhém čtvrtletí, které bylo ovlivněno meziroční srovnávací základnou a jednorázovými položkami. Nicméně tlak na růst mezd bude pokračovat kvůli staronovému problému s nedostatkem pracovníků na trhu práce. Vyplývá to z vyjádření ekonomů. Zároveň upozornili na to, že růst mezd v oborech je velmi nerovnoměrný, a navíc jejich růst bude znehodnocován poměrně vysokou inflací.
Nálada v německém automobilovém průmyslu se v srpnu prudce zhoršila, výrazně k tomu přispěl nedostatek čipů potřebných pro výrobu vozů. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky dnes zveřejnil mnichovský institut Ifo. Index nálady se podle průzkumu propadl téměř o polovinu na 28,8 bodu z červencových 56,4 bodu. Dostal se tak na nejnižší úroveň od dubna, napsala agentura DPA.
Komentář Lukáše Kovandy: Každoroční dostaveníčko centrálních bankéřů z celého světa, konající se ve středisku Jackson Hole ve Wyomingu, se letos smrsklo na jednodenní online konferenci. Důvod je jasný. Covid, zejména delta mutace, stojí i zatím, že setkání se neslo převážně v holubičím tónu.
Důvěra v českou ekonomiku se v srpnu meziměsíčně snížila o 1,1 bodu na 98,6 bodu. Klesla podruhé v řadě, v červenci to ale bylo o 4,3 bodu. V srpnu se zhoršila důvěra v případě podnikatelů, což ovlivnil vývoj v průmyslu a cestovním ruchu. Naopak u spotřebitelů důvěra vzrostla. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ve srovnání s loňským srpnem jsou všechny indikátory na vyšší úrovni.
Globální obchod se zbožím silně oživuje z hlubokého šoku způsobeného v loňském roce pandemií nemoci covid-19. Světová obchodní organizace (WTO) dnes uvedla, že její ukazatel, který sleduje vývoj globálního obchodu se zbožím, vzrostl na rekordní maximum.
Komentář Lukáše Kovandy: Afghánská měna, afghání, dnes znehodnotila na nejslabší úroveň vůči americkému dolaru v historii. Jeden dolar teď vyjde na 83,5 afghání. Jenom dnes afghánská měna oslabuje o 1,7 procenta, nejvýrazněji od Vánoc 2017.
Ekonomika Evropské unie se ve druhém čtvrtletí vrátila k růstu, a vymanila se tak z dvojité recese, kterou způsobila pandemie nemoci covid-19. Hrubý domácí produkt (HDP) EU se proti předchozím třem měsícům zvýšil o 1,9 procenta, oznámil dnes evropský statistický úřad Eurostat. Potvrdil tak předběžný údaj z konce minulého měsíce.
Ekonom Lukáš Kovanda odpovídá na otázky k tomu, co nečekaně silná inflace znamená pro řadové Čechy a jaké budou její dopady.
Komentář Lukáše Kovandy: K nevíře. Domácnosti v ČR jsou historicky nejspokojenější s vlastní finanční situací zrovna teď, v době, kdy česká ekonomika prochází či se čerstvě zotavuje ze svého historicky nejhoršího propadu. Vládní záchrana ekonomiky se povedla nad očekávání. Ovšem nebyla zadarmo, účet za ni teprve přijde.
Komentář Lukáše Kovandy: Českou ekonomika má dnes velký den. Statistický úřad totiž zveřejnil její meziroční míru růstu v letošním druhém čtvrtletí, který je historicky rekordní – 7,8 procenta. Čekalo se ovšem o něco více. Neoptimističtější prognózy počítaly až takřka s desetiprocentním růstem. Například největší americká banka, JP Morgan, prognózovala růst 9,6 procenta. Prakticky všechny prognózující instituce – zpravidla domácí či zahraniční banky – předpokládaly růst převyšující úroveň osmi procent. V historii ČR dosud ekonomika rostla nejvýrazněji o 7,5 procenta, a to ve druhém čtvrtletí roku 2006.
Důvěra v českou ekonomiku v červenci po třech měsících růstu klesla. Proti červnu se snížila o 4,3 bodu na 99,7 bodu, informoval dnes na svém webu Český statistický úřad (ČSÚ). Podle něj za poklesem celkové důvěry stojí nedostatek a zdražování materiálu a zařízení v průmyslu. Důvěra přitom klesla nejen u podnikatelů, ale i u spotřebitelů. V meziročním srovnání jsou všechny hodnoty vyšší.
Lidí, kteří pracují ve stínové ekonomice, je v ČR minimálně 214.000, reálné odhady ale mluví o více než půl milionu. Nejčastěji jde o zaměstnance v gastronomii, maloobchodu, stavebnictví ale i v IT, vyplývá ze studie projektu Neviditelní.
Česká ekonomika v prvním letošním čtvrtletí meziročně klesla o 2,4 procenta. Jde o zpřesněný údaj, který dnes oznámil Český statistický úřad. Původně uváděl slabší pokles hrubého domácího produktu o 2,1 procenta. I přes zhoršení je pokles nejmírnější za poslední čtyři čtvrtletí, ale výraznější než v prvním čtvrtletí loni. Mezičtvrtletní snížení zůstává na 0,3 procenta.
15. října 2025 11:41
13. října 2025 13:02
13. října 2025 12:40
10. října 2025 12:10
8. října 2025 11:44
8. října 2025 11:34
7. října 2025 10:56
6. října 2025 10:42
2. října 2025 17:10
30. září 2025 9:44
24. září 2025 11:01
24. září 2025 10:12
23. září 2025 14:14
22. září 2025 11:03
17. září 2025 16:30
Novela insolvenčního zákona měla lidem cestu k oddlužení usnadnit. Přesto počet nových insolvenčních řízení meziročně roste jen o 12 %, přičemž desítky tisíc lidí ročně by tuto možnost mohly využít – většina o ní ale stále neví. Výzkum Konsorcia dluhových poraden ČR ukázal, že dlužníkům brání nejen neznalost změn, ale i psychické vyčerpání a složité životní podmínky.
Zdroj: Marie Dvořáková
Je to celkem zapeklitá situace. Prezident republiky nechce pověřit sestavením nové vlády. Normálně vládne kabinet dosluhující. Dosluhující kabinet ale zase nechce předložit návrh rozpočtu na příští rok. S tím, že jej předloží nová vláda. Která ale zatím vlastně ani nemůže být pořádně sestavována. Vskutku paralýza. Někdo bude muset ustoupit. Nebo by tedy měl.
