Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Afghánská měna prudce oslabuje. Guvernér centrální banky prchl ze země a stěžuje si na prezidenta

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Komentář Lukáše Kovandy: Afghánská měna, afghání, dnes znehodnotila na nejslabší úroveň vůči americkému dolaru v historii. Jeden dolar teď vyjde na 83,5 afghání. Jenom dnes afghánská měna oslabuje o 1,7 procenta, nejvýrazněji od Vánoc 2017.

Afghání výrazněji oslabil už začátkem července. Lidé v zemi tehdy v obavě z dalšího postupu Tálibánu začali směňovat domácí měnu za dolary, ty pak schraňovat a posílat do zahraničí. To vytvořilo tlak na oslabení afghánské měny.  

Úřadující guvernér afghánské centrální banky, Adžmal Ahmádí, na svém twitterovém účtu (zde) uvádí, že v pátek minulý týden bance bylo kvůli kriticky se zhoršující bezpečnostní situaci v zemi zastaveno zásobování dolary. V sobotu tak centrální banka musela omezit možnost dolarové směny, což dále umocnilo již tak intenzivní paniku. Navíc se rozšířily spekulace, že Ahmádí ze země prchl. Úřadující guvernér ale ještě v sobotu vedl jednání s bankami a devizovými obchodníky, jež měla situaci uklidnit. 

Po nedělním pádu Kábulu do rukou Tálibánu ovšem Ahmádí skutečně prchl, na palubě vojenského letounu. Podle guvernéra chaos v zemi zesiluje fakt, že prezident Ašraf Ghání, jenž rovněž zemi opustil, nepověřil jejím vedením žádnou přechodnou vládu.  

Témata:  Afghánistán,  ekonomika,  komentář

Aktuálně se děje

3. listopadu 2026 11:12

Černý pátek plný triků. Obchodníci si hrají s cenami i psychikou zákazníků

Přestože je černá barva často spojena s negativními emocemi, u Černého pátku, který letos připadá na 27. listopadu, to zpravidla neplatí. Právě naopak. Spotřebitelé se těší na obrovské slevy, prodávající zase na vysoké tržby, a tak jsou všichni spokojení. Nebo tomu tak není? Bohužel ne vždy jsou slevy opravdu takové, jak se prezentují. Jak však předejít nevýhodnému nákupu?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Nvidia čelí největší krizi ve své historii. Odchod zakladatele odhalil její slabinu

Rezignace Jensena Huanga z čela americké Nvidie představuje jeden z největších personálních otřesů v novodobé historii technologického průmyslu. Muž, který společnost v roce 1993 spoluzakládal a během následujících 33 let ji proměnil v jednoho z nejhodnotnějších podnikových gigantů planety, odchází v době, kdy jsou její technologie klíčové pro rozvoj umělé inteligence a strategické soupeření Spojených států s Čínou. Jeho odchod proto dalece přesahuje hranice samotné společnosti.