Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Důvěra v ekonomiku v srpnu klesla, ovlivnil to cestovní ruch a průmysl

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Důvěra v českou ekonomiku se v srpnu meziměsíčně snížila o 1,1 bodu na 98,6 bodu. Klesla podruhé v řadě, v červenci to ale bylo o 4,3 bodu. V srpnu se zhoršila důvěra v případě podnikatelů, což ovlivnil vývoj v průmyslu a cestovním ruchu. Naopak u spotřebitelů důvěra vzrostla. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ve srovnání s loňským srpnem jsou všechny indikátory na vyšší úrovni.

Důvěra v ekonomiku u podnikatelů v srpnu klesla o 2,2 bodu na 97,1 bodu. "Na rozdíl od předešlého měsíce byla srpnová důvěra podnikatelů výrazně ovlivněna kromě pokračujícího poklesu sentimentu v průmyslu i snížením důvěry ve službách, zejména v odvětvích přímo nebo nepřímo navázaných na cestovní ruch a částečně průmysl," uvedl vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst.

Celkově podle analytika ČSOB Petra Dufka výsledky neukazují návrat všeobecného pesimismu. Podle něj jde spíš o zkrocení dřívějšího optimismu, který byl spojený s velkým očekáváním po rozvolnění protipandemických opatření. "Mírný pokles optimismu koresponduje s problémy s dodávkami v průmyslu a obchodě a s nenaplněnými očekáváními ve službách. Z průzkumu rovněž vyplývá, že firmy počítají s dalším růstem cen, kterého se zase obávají spotřebitelé. V každém případě nálada v ekonomice zůstává stále pozitivní a měla by se proto pozitivně odrazit i ve výsledcích ekonomiky za třetí čtvrtletí," uvedl Dufek.

Rovněž ekonom Komerční banky Michal Brožka se domnívá, že i přes srpnový pokles se celková důvěra v ekonomiku nachází na předpandemických úrovních ukazujících expanzi ekonomiky. "Rizikem pro vývoj v dalších měsících je varianta delta a v případě průmyslu a stavebnictví dostupnost výrobních vstupů," uvedl.

Mezi průmyslovými podniky se důvěra snížila o 1,6 bodu na 97,1 bodu. Podruhé za sebou klesl podíl podnikatelů, kteří očekávají v příštích třech měsících růst tempa výrobní činnosti. Je tak na svém pětiměsíčním minimu. Důvěra podnikatelů v obchodu klesla o 2,3 bodu na 102,4 bodu, ve službách pak o 3,4 bodu na 94,2 bodu.

V případě stavařů se důvěra v ekonomiku naopak zvýšila o 2,4 bodu na 116,4 bodu. "Popáté v řadě vzrostl podíl podnikatelů očekávajících zvýšení cen stavebních prací. Výsledné saldo tohoto ukazatele se tak dostalo na nejvyšší hodnotu od října 2008," uvedla Anastasija Nejasova z oddělení konjunkturálních průzkumů.

U spotřebitelů se důvěra meziměsíčně zvýšila o 4,1 bodu na 106 bodů. Nižší byl podíl lidí, kteří očekávají v příštích 12 měsících zhoršení celkové ekonomické situace. Přibylo naopak těch, kteří čekají zlepšení vlastní finanční situace. Obavy z růstu nezaměstnanosti po červencovém zvýšení mírně klesly. "Počet respondentů obávajících se růstu cen zůstal i v srpnu výrazně vysoký," dodali statistici.

Průzkum mezi podnikateli se uskutečnil od 1. do 17. srpna, mezi spotřebiteli od 1. do 15. srpna.

Témata:  ekonomika

Související

Aktuálně se děje

24. dubna 2026 12:06

20. dubna 2026 13:22

Termín se krátí. Živnostníci musí podat daňové přiznání do 4. května

Statisíce českých živnostníků čeká povinnost podat elektronické daňové přiznání nejpozději do 4. května. Samostatně pak musí řešit i přehledy pro Českou správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny, které mají vlastní termíny i sankční režim. V případě dřívějšího podání přehledu je nutné případný doplatek pojistného uhradit do osmi dnů od jeho odevzdání.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Komentář

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu.