Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Důvěra v ekonomiku v srpnu klesla, ovlivnil to cestovní ruch a průmysl

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Důvěra v českou ekonomiku se v srpnu meziměsíčně snížila o 1,1 bodu na 98,6 bodu. Klesla podruhé v řadě, v červenci to ale bylo o 4,3 bodu. V srpnu se zhoršila důvěra v případě podnikatelů, což ovlivnil vývoj v průmyslu a cestovním ruchu. Naopak u spotřebitelů důvěra vzrostla. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ve srovnání s loňským srpnem jsou všechny indikátory na vyšší úrovni.

Důvěra v ekonomiku u podnikatelů v srpnu klesla o 2,2 bodu na 97,1 bodu. "Na rozdíl od předešlého měsíce byla srpnová důvěra podnikatelů výrazně ovlivněna kromě pokračujícího poklesu sentimentu v průmyslu i snížením důvěry ve službách, zejména v odvětvích přímo nebo nepřímo navázaných na cestovní ruch a částečně průmysl," uvedl vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst.

Celkově podle analytika ČSOB Petra Dufka výsledky neukazují návrat všeobecného pesimismu. Podle něj jde spíš o zkrocení dřívějšího optimismu, který byl spojený s velkým očekáváním po rozvolnění protipandemických opatření. "Mírný pokles optimismu koresponduje s problémy s dodávkami v průmyslu a obchodě a s nenaplněnými očekáváními ve službách. Z průzkumu rovněž vyplývá, že firmy počítají s dalším růstem cen, kterého se zase obávají spotřebitelé. V každém případě nálada v ekonomice zůstává stále pozitivní a měla by se proto pozitivně odrazit i ve výsledcích ekonomiky za třetí čtvrtletí," uvedl Dufek.

Rovněž ekonom Komerční banky Michal Brožka se domnívá, že i přes srpnový pokles se celková důvěra v ekonomiku nachází na předpandemických úrovních ukazujících expanzi ekonomiky. "Rizikem pro vývoj v dalších měsících je varianta delta a v případě průmyslu a stavebnictví dostupnost výrobních vstupů," uvedl.

Mezi průmyslovými podniky se důvěra snížila o 1,6 bodu na 97,1 bodu. Podruhé za sebou klesl podíl podnikatelů, kteří očekávají v příštích třech měsících růst tempa výrobní činnosti. Je tak na svém pětiměsíčním minimu. Důvěra podnikatelů v obchodu klesla o 2,3 bodu na 102,4 bodu, ve službách pak o 3,4 bodu na 94,2 bodu.

V případě stavařů se důvěra v ekonomiku naopak zvýšila o 2,4 bodu na 116,4 bodu. "Popáté v řadě vzrostl podíl podnikatelů očekávajících zvýšení cen stavebních prací. Výsledné saldo tohoto ukazatele se tak dostalo na nejvyšší hodnotu od října 2008," uvedla Anastasija Nejasova z oddělení konjunkturálních průzkumů.

U spotřebitelů se důvěra meziměsíčně zvýšila o 4,1 bodu na 106 bodů. Nižší byl podíl lidí, kteří očekávají v příštích 12 měsících zhoršení celkové ekonomické situace. Přibylo naopak těch, kteří čekají zlepšení vlastní finanční situace. Obavy z růstu nezaměstnanosti po červencovém zvýšení mírně klesly. "Počet respondentů obávajících se růstu cen zůstal i v srpnu výrazně vysoký," dodali statistici.

Průzkum mezi podnikateli se uskutečnil od 1. do 17. srpna, mezi spotřebiteli od 1. do 15. srpna.

Témata:  ekonomika

Související

Aktuálně se děje

25. prosince 2025 12:29

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

2. prosince 2025 11:27

Rodičovský příspěvek v roce 2026: navýšení se bude týkat jen některých rodičů

Od ledna 2026 se mění výše rodičovského příspěvku. Změna však nepřinese úlevu všem. Zatímco rodiče dvojčat a vícerčat si výrazně finančně polepší díky zvýšení na 700 000 Kč, rodiny s jedním dítětem zůstávají na současných 350 000 Kč, a navzdory inflaci tak reálně ztrácejí. Úprava přitom neplatí jen pro děti narozené až v roce 2026 – dotknout se může i rodin se staršími vícerčaty.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.