Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Slovensko snížilo výhled růstu ekonomiky na tento i příští rok

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Slovenské ministerstvo financí snížilo výhled růstu domácí ekonomiky na tento i příští rok, oživení hospodářství podle něj přibrzdí třetí vlna epidemie nemoci covid-19. Export ze země zase poznamená nedostatek součástek a Slovensko bude čelit vyšší inflaci. Vyplývá to z nejnovější prognózy, kterou dnes úřad zveřejnil.

V nejnovějším odhadu analytici ministerstva počítají s letošním růstem hrubého domácího produktu (HDP) země o 3,7 procenta, zatímco v červnové prognóze očekávali, že ekonomika přidá 4,6 procenta. Pro příští rok pak snížili výhled růstu HDP na 4,2 z dosavadních pěti procent.

"Třetí vlna pandemie přibrzdí oživení slovenské ekonomiky. Spotřeba domácností v závěru roku klesne a zotavení trhu práce se odsune. Vliv pandemie na ekonomiku a zaměstnanost ovšem bude mírnější než v závěru roku 2020," uvedli analytici ministerstva.

Loni slovenská ekonomika kvůli dopadům koronavirové nákazy klesla o 4,8 procenta. Šlo o první pokles slovenského hospodářství od globální finanční krize z roku 2009.

Podle ministerstva financí třetí vlna koronavirové nákazy v zemi sice výrazněji nezvýší počty lidí bez práce, zaměstnaných osob na pětimilionovém Slovensku ale podle odhadu bude v průměru o 66.000 méně než v roce 2019.

Mírně lepší hospodářský vývoj oproti dosavadnímu odhadu slovenské ministerstvo financí předpokládá v roce 2023, a to v souvislosti s čerpáním peněz z evropských fondů z končícího sedmiletého rozpočtového období.

Ekonomové ministerstva očekávají zesílení inflačních tlaků ve druhém letošním pololetí. Spotřebitelské ceny by letos měly stoupnout o 2,5 procenta a v příštím roce až o 4,2 procenta, a to i kvůli očekávanému zvýšení regulovaných cen energií.

Témata:  Slovensko ekonomika

Aktuálně se děje

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

16. března 2026 14:29

Napětí na Blízkém východě rozhýbalo trhy. Hypotéky mohou přestat zlevňovat

Geopolitické napětí na Blízkém východě zvyšuje nejistotu na finančních trzích. Rostou výnosy dlouhodobých dluhopisů i sazby úrokových swapů, které bankám zdražují financování hypoték. Investoři by však podle analytika Swiss Life Select Šimona Schloffa neměli reagovat unáhlenými výprodeji a měli by držet diverzifikované portfolio s dlouhodobým horizontem.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Paliva v Česku zdražují rychleji než v EU, roli hrají vysoké marže, uvádí UBS

Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.