Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Slovensko snížilo výhled růstu ekonomiky na tento i příští rok

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Slovenské ministerstvo financí snížilo výhled růstu domácí ekonomiky na tento i příští rok, oživení hospodářství podle něj přibrzdí třetí vlna epidemie nemoci covid-19. Export ze země zase poznamená nedostatek součástek a Slovensko bude čelit vyšší inflaci. Vyplývá to z nejnovější prognózy, kterou dnes úřad zveřejnil.

V nejnovějším odhadu analytici ministerstva počítají s letošním růstem hrubého domácího produktu (HDP) země o 3,7 procenta, zatímco v červnové prognóze očekávali, že ekonomika přidá 4,6 procenta. Pro příští rok pak snížili výhled růstu HDP na 4,2 z dosavadních pěti procent.

"Třetí vlna pandemie přibrzdí oživení slovenské ekonomiky. Spotřeba domácností v závěru roku klesne a zotavení trhu práce se odsune. Vliv pandemie na ekonomiku a zaměstnanost ovšem bude mírnější než v závěru roku 2020," uvedli analytici ministerstva.

Loni slovenská ekonomika kvůli dopadům koronavirové nákazy klesla o 4,8 procenta. Šlo o první pokles slovenského hospodářství od globální finanční krize z roku 2009.

Podle ministerstva financí třetí vlna koronavirové nákazy v zemi sice výrazněji nezvýší počty lidí bez práce, zaměstnaných osob na pětimilionovém Slovensku ale podle odhadu bude v průměru o 66.000 méně než v roce 2019.

Mírně lepší hospodářský vývoj oproti dosavadnímu odhadu slovenské ministerstvo financí předpokládá v roce 2023, a to v souvislosti s čerpáním peněz z evropských fondů z končícího sedmiletého rozpočtového období.

Ekonomové ministerstva očekávají zesílení inflačních tlaků ve druhém letošním pololetí. Spotřebitelské ceny by letos měly stoupnout o 2,5 procenta a v příštím roce až o 4,2 procenta, a to i kvůli očekávanému zvýšení regulovaných cen energií.

Témata:  Slovensko ekonomika

Aktuálně se děje

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

24. dubna 2026 12:49

Nebezpečný toxin v kojenecké výživě. Česko stahuje 120 šarží z trhu

Státní veterinární správa stáhla z českého trhu desítky šarží kojeneckých mléčných výživ z EU kvůli podezření na výskyt toxinu cereulid. Opatření vychází z domácích kontrol i evropského systému RASFF a okamžitě zakazuje další distribuci dotčených výrobků. Spotřebitelům se doporučuje jejich nepoužívání a vrácení v místě nákupu.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.