Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Slovensko snížilo výhled růstu ekonomiky na tento i příští rok

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Slovenské ministerstvo financí snížilo výhled růstu domácí ekonomiky na tento i příští rok, oživení hospodářství podle něj přibrzdí třetí vlna epidemie nemoci covid-19. Export ze země zase poznamená nedostatek součástek a Slovensko bude čelit vyšší inflaci. Vyplývá to z nejnovější prognózy, kterou dnes úřad zveřejnil.

V nejnovějším odhadu analytici ministerstva počítají s letošním růstem hrubého domácího produktu (HDP) země o 3,7 procenta, zatímco v červnové prognóze očekávali, že ekonomika přidá 4,6 procenta. Pro příští rok pak snížili výhled růstu HDP na 4,2 z dosavadních pěti procent.

"Třetí vlna pandemie přibrzdí oživení slovenské ekonomiky. Spotřeba domácností v závěru roku klesne a zotavení trhu práce se odsune. Vliv pandemie na ekonomiku a zaměstnanost ovšem bude mírnější než v závěru roku 2020," uvedli analytici ministerstva.

Loni slovenská ekonomika kvůli dopadům koronavirové nákazy klesla o 4,8 procenta. Šlo o první pokles slovenského hospodářství od globální finanční krize z roku 2009.

Podle ministerstva financí třetí vlna koronavirové nákazy v zemi sice výrazněji nezvýší počty lidí bez práce, zaměstnaných osob na pětimilionovém Slovensku ale podle odhadu bude v průměru o 66.000 méně než v roce 2019.

Mírně lepší hospodářský vývoj oproti dosavadnímu odhadu slovenské ministerstvo financí předpokládá v roce 2023, a to v souvislosti s čerpáním peněz z evropských fondů z končícího sedmiletého rozpočtového období.

Ekonomové ministerstva očekávají zesílení inflačních tlaků ve druhém letošním pololetí. Spotřebitelské ceny by letos měly stoupnout o 2,5 procenta a v příštím roce až o 4,2 procenta, a to i kvůli očekávanému zvýšení regulovaných cen energií.

Témata:  Slovensko,  ekonomika

Aktuálně se děje

6. října 2026 11:24

1. října 2026 12:36

Hormuz se otevírá, ropa ale zůstává drahá. Babišova vláda dnes spustila regulaci paliv

Ropa zůstává kolem 100 dolarů za barel, přestože se vývoz z Perského zálivu postupně vrací směrem k úrovním před vypuknutím války. Na první pohled to může působit překvapivě. Jestliže byl právě omezený průjezd Hormuzským průlivem hlavní příčinou letošního cenového šoku, jeho postupné zprůchodnění by přece mělo cenu ropy výrazně srazit. Situace je však složitější.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Česko překvapilo Evropu. Inflace je nižší než ve všech zemích eurozóny

Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta. Nejnižší inflaci z členských zemí eurozóny zaznamenala Malta, a to 2,4 procenta. Následuje Finsko s 2,6 procenta.