Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nízké úroky nepůjde držet věčně. Rozevírají nůžky nerovnosti

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Komentář Lukáše Kovandy: Každoroční dostaveníčko centrálních bankéřů z celého světa, konající se ve středisku Jackson Hole ve Wyomingu, se letos smrsklo na jednodenní online konferenci. Důvod je jasný. Covid, zejména delta mutace, stojí i zatím, že setkání se neslo převážně v holubičím tónu.

Šéf americké centrální banky Jerome Powell odolal tlaku některých jestřábích kolegů. V projevu k potěše trhů pronesl, že Fed bude od své extrémně expanzivní měnové politiky ustupovat jen pozvolna, byť s ním začne už letos.    

Powellova slova mohou vítat také mnohé vlády. Nejmocnější z centrálních bankéřů zrychlující inflace totiž zatím neděsí, „tištění miliard“ tedy nijak fatálně nezbrzdí. Centrální banky svým „tištěním“ – vytvářením nových peněz, za něž nakupují například vládní dluhopisy – vládám mnoha zemí světa značně stlačují úrok, který ty za svůj dluh platí. Mohou si pak půjčovat o to více.  

Například kvantitativní uvolňování Evropské centrální banky stlačovalo ve druhé polovině uplynulého desetiletí úrok na desetiletém vládním dluhu zemí eurozóny průměrně o procentní bod (viz studie zde). S nástupem pandemie pak toto uvolňování ještě zintenzivnilo.  Pokud by ECB takto masivně miliardy, ba biliony nových eur nevytvářela, Česko by se znatelně posunulo v žebříčku zemí EU dle výše úroku na vládním dluhu. V současnosti si ČR půjčuje na deset let společně s Polskem, Maďarskem či Rumunskem v EU nejdráže. Nebýt „tištění“ v podání ECB, byl by úrok na českém dluhu mnohem blíže unijnímu průměru.  

Zmíněné online dostaveníčko centrálních bankéřů ale přineslo kromě Powellova uklidnění také výstrahu. V jednom z odborných příspěvků (zde) ekonomové z amerických univerzit – Princetonu, Harvardu a Chicaga – prezentovali své zjištění, že za dlouhodobý poklesem takzvané přirozené úrokové sazby (základní sazba mimo kontrolu centrální banky) stěžejně stojí růst společenské nerovnosti. Jenže k růstu nerovnosti zásadně přispívají právě programy typu kvantitativního uvolňování. Nafukují totiž ceny nemovitostí či akcií. Z tohoto nafukovaní profitují bohatší lidé, neboť chudí reality ani akcie nevlastní. Přitom navíc ještě kvantitativní uvolňování sráží úročení vkladů v bankách k nule. Což růst nerovnosti a s ním související pokles přirozené úrokové míry umocňuje. 

Na pokles přirozené úrokové míry musí centrální banky reagovat ještě vydatnějším tištěním nových miliard, chtějí-li podpořit ekonomiku. To ovšem v zakletém kruhu dále rozevírá nůžky nerovnosti a zase další pokles přirozené míry. Výstraha je zřejmá: donekonečna toto dělat nepůjde, věčně centrální banky vládám od dluhu ulevovat nemohou. Vždyť už nyní to má značné společenské náklady, a nejen v podobě růstu nerovnosti.  

Témata:  ekonomika,  inflace,  komentář

Aktuálně se děje

6. listopadu 2026 12:04

ČNB podruhé letos zvýšila sazby. Hypotéky mohou dál zdražovat

Česká národní banka dnes podle očekávání zvýšila svoji základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na rovná čtyři procenta. Dostává ji tak na nejvyšší úroveň od začátku roku 2025. Jde o druhé letošní zvýšení sazeb, přičemž to první, červnové, bylo vůbec prvním po čtyřech letech. Centrální banka tedy potvrzuje zásadní obrat v měnové politice. Namísto zlevňování peněz nyní přistupuje k jejich opětovnému zdražování. Pro české domácnosti to představuje nepříznivou zprávu zejména v souvislosti s hypotékami, jejichž úročení se může v nadcházejících měsících dostat nad šest procent.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Za dřevo zaplatí rodiny o tisíce víc. Zdražují také pelety a brikety

Zdražování energií v Česku se stále výrazněji přelévá také na trh s palivovým dřevem, peletami a briketami. Jejich ceny letos vzrostly zhruba o pětinu, v některých případech i více. Nejvýraznější cenové tlaky se týkají suchého tvrdého dřeva, jehož nabídka je omezenější. Domácnosti, které v minulosti investovaly do vytápění dřevem jako levnější alternativy plynu či elektřiny, tak nyní zjišťují, že ani tento způsob vytápění není vůči energetickým otřesům imunní.