Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Růst cen v průmyslu bude pokračovat, projeví se ve zdražování

ekonomika
ekonomika
Foto: Pixabay

Zvyšování cen průmyslových výrobců se zcela určitě promítne do růstu spotřebitelské inflace. Ceny ještě porostou jak v průmyslu, tak následně při prodeji zboží a služeb konečným spotřebitelům. Důvodem je postupné zdražování plynu a elektřiny. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Růst cen je podle ekonomů negativním důsledkem současného ekonomického oživení, a to nejen v ČR. Data zároveň podle ekonomů naznačují, že Česká národní banka bude zvyšovat úrokové sazby rychleji, než dříve deklarovala.

Meziroční růst cen průmyslových výrobců v srpnu zrychlil z červencových 7,8 procenta na 9,3 procenta, což bylo nejvíce od dubna 1993. V zemědělství byly ceny proti loňskému srpnu vyšší o 7,9 procenta, stavební práce zdražily o 6,6 procenta a tržní služby pro podniky o 1,2 procenta.

"Výrobní inflace je předzvěstí zdražování spotřebního zboží, které může přijít na řadu v dalších měsících. Výrobci jsou pod tlakem rostoucích nákladů a nefungující mezinárodní logistiky, takže je možné dál – rok a půl po začátku pandemie – hovořit o negativním nabídkovém šoku v časech rostoucí poptávky. A to ještě výrobce čeká v dalších měsících nárůst cen energií," uvedl analytik ČSOB Petr Dufek.

Podle něj je výrobní inflace, která se následně promítne do té spotřebitelské, nepochybně negativním průvodním jevem současné konjunktury. "Její příčiny však leží primárně mimo území ČR, která je vzhledem ke své otevřenosti citlivá na vývoj na mezinárodních trzích. K utlumení inflačních tlaků může dojít teprve tehdy, až se situace na komoditních trzích stabilizuje a mezinárodní obchod dosáhne předcovidových podmínek," dodal.

"U cen výrobců momentálně pozorujeme souběh několika faktorů, které působí stejným směrem a ve výsledku tvoří téměř dokonalou bouři. Poptávka je po pandemickém útlumu extrémně vysoká, zatímco schopnost ji uspokojovat drhne vlivem přecpaných globálních logistických řetězců. K tomu se přidávají výpadky výroby specifických komponent a nově také opětovné lokální koronavirové restrikce, které si například v Asii již vynutily uzavření některých přístavů. A byť jsou všechny tyto příčiny ze své podstaty přechodného nikoliv strukturálního charakteru, jejich odeznění se s největší pravděpodobností jen tak nedočkáme," uvedl Analytik Raiffeisenbank Vít Hradil. Již nyní tak lze podle něj počítat s tím, že růst cen průmyslu se promítne do spotřebitelské inflace.

I podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera inflační tlaky z výrobního sektoru sílí tak, že to předznamenává další zrychlování spotřebitelské inflace. Ta přitom v srpnu pokořila čtyřprocentní hranici. "Nadále však platí, že výraznější inflační tlaky jsou nicméně teprve před námi z titulu růstu cen elektřiny a plynu, které se budou v cenách odrážet teprve postupně," uvedl. Zároveň upozornil, že sázky trhu na zvyšování sazeb ČNB citelně vzrostly. "Trh již předpokládá, že do konce letošního roku ČNB zvýší svou základní úrokovou sazbu z 0,75 procenta na dvě procenta," dodal.

"Nejbližší měnověpolitické zasedání bankovní rady se bude konat 30. září a jako velmi pravděpodobná se jeví možnost, že ČNB po zvýšení úroků o čtvrt procentního bodu na předchozích zasedáních v červnu a srpnu nyní přeřadí na vyšší stupeň a repo sazbu zvýší o půl procentního bodu," uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

Peter Markovič, generální ředitel společnosti Xella, výrobce Ytongu, upozornil, že ceny materiálů ve stavebnictví rostou nejrychleji za posledních 20 let a zdražování není u konce. "Ceny některých materiálů, jako je dřevo nebo zateplovací prvky, se více než zdvojnásobily, to při výstavbě běžného rodinného domku může znamenat nárůst nákladů ve vyšších stovkách tisíc korun. Více než kdy jindy proto bude při výstavbě rozhodovat volba materiálu," uvedl. Dodal, že například pórobeton je vyráběný v České republice a není tak závislý na dodávkách a logistických problémech. Proto se také jeho cena zvedla jen v řádu jednotek procent.

Témata:  průmysl ekonomika

Související

Aktuálně se děje

31. března 2026 9:46

23. března 2026 13:22

Trhy reagují na Blízký východ: zlato a stříbro klesají

Likviditní výprodej tlačí zlato a stříbro dolů, přičemž pokles není důsledkem změny jejich dlouhodobé role, ale snahy investorů získat hotovost. Po měsících nadprůměrného růstu jsou oba drahé kovy náchylné k prudké likvidaci, zejména kvůli makroekonomickému šoku vyvolanému konfliktem na Blízkém východě. Stříbro klesá výrazněji díky vyšší volatilitě a průmyslové expozici. Jakmile odezní nucený prodej, fundamentální faktory, fiskální napětí, de-dolarizace a riziko stagflace, mohou podpořit návrat obou kovů k růstu.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Nabíjení elektromobilů v Česku, Lovosice

Komentář

Konec dieselové éry: Češi prchají k elektromobilům, stará auta ale zůstávají

Válka na Blízkém východě netlačí nahoru jen ceny pohonných hmot, ale přepisuje i to, v čem budou Češi v následujících letech jezdit do práce. Podle dat skupiny AURES Holdings, největšího středoevropského prodejce ojetých vozů pod značkami AAA AUTO a Mototechna, se jen za první čtvrtletí letošního roku prodeje ojetých aut meziročně propadly zhruba o 30 procent. Nejde přitom o to, že by Češi přestali jezdit, ale o rychlou změnu jejich preferencí pod tlakem cen na čerpacích stanicích.