Komentář Lukáše Kovandy: Úrok na českém desetiletém dluhopisu se podle dat Bloombergu dostal během včerejšího obchodování na úroveň 2,067 procenta. To je nejvyšší hodnota od prosince 2018. Je to nepříznivá zpráva pro vládu, neboť jí prodražuje financování jejího dluhu, který během pandemie dramaticky narůstá.
Pod vlivem rostoucího úroku na vládním dluhu stupňuje zejména ministryně financí Alena Schillerová svůj tlak na Českou národní banku, aby ta ve zpřísňování své měnové politiky postupovala pomaleji. ČNB jí ale dává zřetelně najevo, že nevyhoví.
Právě vyhlížený růst úrokových sazeb ČNB je jedním z faktorů, který stojí za růstem úroku na vládních dluhopisech, a tedy za zdražováním obsluhy vládního dluhu. Pokud bude muset vláda platit více na úrocích na dluhu, zbude jí méně třeba na navyšování starobních důchodů nebo na přidávání státním zaměstnancům.
ČNB se chystá ve zbytku roku svůj základní úrok poměrně razantně zvyšovat. Trh nyní předpokládá, že během následujících tří měsíců vystoupá základní úrok z nynější úrovně 0,75 na 1,50 procenta. ČNB se tak bude snažit zejména mírnit zvyšující se inflační očekávání, která plynou z nynějšího zrychlování inflace, jež je z většiny „dovezená“, tedy plyne ze zahraničních faktorů mimo kontrolu ČNB.
Ministryně financí argumentuje, že současná inflace je pouze přechodného rázu. Zda je současná inflace ve světě přechodná, či ne, je předmětem horké mezinárodní polemiky ekonomů i politiků. Banka pro mezinárodní platby, „centrální banka centrálních bank“, se včera postavila spíše na stranu těch, kteří míní, že nynější inflace ve světě je přechodná, daná post-pandemickým šokem, jenž však odezní.
Témata: vláda, státní dluh, ekonomika, komentář
Související
19. listopadu 2024 7:12
21. října 2024 9:23
14. října 2024 10:17
9. října 2024 10:46
4. října 2024 9:39
3. října 2024 20:27
