Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Drahota sílí. Nečekaně silná inflace v otázkách a odpovědích

ekonomika
ekonomika
Foto: Pixabay

Ekonom Lukáš Kovanda odpovídá na otázky k tomu, co nečekaně silná inflace znamená pro řadové Čechy a jaké budou její dopady.

Co výrazná inflace znamená pro řadové Čechy?Češi se musí připravit na inflaci, jakou dlouho nezažili. Tím hůře jim bude, že se nyní potkají citelná inflace s velmi chabě úročenými vklady v bankách. Běžné spoření tak bude představovat nejrychlejší cestu do chudoby. Citelná inflace bude totiž úspory rychle požírat. Doba nutí lidi investovat. Často i velmi rizikově, třeba do pochybných firemních dluhopisů. Bude tedy pokračovat enormní zájem Čechů o investice do nemovitostí. S růstem inflace však dojde také k růstu sazeb ČNB a k růstu sazeb hypoték. Hořká kombinace dále zdražujících nemovitostí a zdražujících hypoték učiní vlastní bydlení nedostupné pro nové zástupy Čechů. Je rychlá inflace až tak překvapivá? Není. Jde o důsledek pandemie, ale také rychlého růstu výdělku před ní. Doplácíme svým způsobem na to, že vláda zachraňovala zaměstnanost na dluh. Na dluh nás všech. Tím pádem se sice nepropadla zaměstnanost, ale nahoře proto zůstaly také mzdy. Neproběhla krizová očista ekonomiky. Mzdová inflace je podstatnou složkou - příjemnější, dodejme - inflace celkové. Inflaci tedy zvedají právě i rostoucí mzdy. Lidé mají peníze, ale protože se vyrábělo během pandemie logicky méně, tyto peníze mají v ekonomice méně protihodnot ve formě zboží a služeb, než by měly nebýt pandemie. Výsledkem je tak nutně růst cen. 

Jaké jsou důvody? Co za vyšší inflací stojí?Z velké části jde o dozvuk pandemie. Jako když přijdeme po 14 dnech nemoci do kanceláře a musíme - ještě trochu oslabení prodělanou nemocí - dohánět, co jsme během těch dvou týdnu zameškali, vyřizovat maily, a přitom ještě řešímě běžnou denní agendu. Také máme méně času, jsme zahlceni a přehlceni, čas je nám drahý. Celý svět dohání ztracený loňský rok. Snaží se dohnat ve výrobě, co loni zameškal. Najednou chce vyrábět auta rychleji, stavět rychleji, takže chybí čipy do aut nebo stavebniny. Ty se nestíhají vyrábět i proto, že ve fabrikách stále až donedávna byla uplatňována striktní protipandemická opatření. Ta výrobu zpomalovala. A zdražovala. Navíc zuří přepravní krize. Chybí přepravní kontejnery. V Asii se omezuje nakládka kvůli protipandemickým opatřením v přístavech, nyní opět v souvislosti s delta mutací covidu. Velkou inflační vlnu navíc bude představovat "zelená revoluce" EU, která zdraží naprosto vše, o desítky, ba stovky procent. Zdraží ocel, cement, hliník, elektřinu, letenky, zboží z dovozu... 

Jaké budou důsledky vyšší inflace?

Poroste nespokojenost lidí s vládními politiky. Ti totiž budou mnohými vnímání jako viníci situace. 

Témata:  ekonomika inflace komentář

Související

Aktuálně se děje

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

27. dubna 2026 13:34

Zlato ztrácí lesk: Proč bezpečný přístav teď nefunguje

I přes rostoucí geopolitické napětí zlato oslabuje a od ledna ztratilo zhruba 14 %, když kleslo pod 4 800 USD za unci. Důvodem není ztráta důvěry, ale potřeba hotovosti – státy ho prodávají jako rychlý zdroj financí.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.