Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Babišova vláda za rapidní inflaci nemůže, plyne z dnes zveřejněných dat

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Komentář Lukáše Kovandy: Nejrychlejší tuzemská inflace za posledních třináct let se stává předvolebním tématem. Řada opozičních politiků, a dokonce někteří ekonomové přisuzují hlavní díl viny za rapidní růst cen vládě. Její fiskální politika měla být v době vrcholící pandemie prý až příliš expanzivní, což nyní působí inflačně. Jenže podle dnes zveřejněných údajů Eurostatu je česká inflace v rámci EU podprůměrná.

Podle Eurostatu vykazuje meziroční inflace v ČR za měsíc srpen hodnotu 3,1 procenta. Tento údaj je odlišný od údaje, jejž za stejný měsíc zveřejnil Český statický úřad, neboť oba úřady používají odlišnou metodiku. Eurostat počítá takzvaný harmonizovaný index spotřebitelských cen, který je mezinárodně srovnatelný. Údaj ČSÚ – za srpen 4,1 procenta meziročně – mezinárodně srovnatelný není.  

Tudíž z mezinárodně srovnatelných čísel Eurostatu plyne, že meziroční inflace v ČR byla v srpnu mírnější než například v Německu, Rakousku, na Slovensku, v Belgii či v Lucembursku. O zemích, jako je Polsko, Estonsko, Lotyšsko či Maďarsko ani nemluvě (viz graf níže).  

Těžko tedy obstojí tvrzení, že za výraznou tuzemskou inflaci může Babišova vláda. Pokud by tomu tak bylo, musela by být inflace v ČR v rámci EU citelně nadprůměrná. Data Eurostatu ale dokládají, že aktuální zrychlení inflace je mezinárodním, ba globálním dějem, který navíc ještě v Česku zanechává dokonce slabší otisk než ve většině zemí EU.      

Témata:  inflace Česko ekonomika

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

Když hotovost nechtějí: Zákon mluví jasně, praxe kulhá

Spotřebitelé se v preferovaném způsobu platby neshodují a dělí se zejména na dva tábory. První z nich tvoří lidé, kteří si bez plateb kartou či jiným chytrým zařízením dnes již nedovedou představit jakékoliv nakupování. Druhý tábor naopak preferuje hotovost, protože fyzicky vidí obnos, který má v peněžence, a při každé platbě tak sleduje jeho úbytek. Jsou však místa, která nenabízejí preferovaný způsob placení – někteří prodejci nepřišli na chuť platbám kartou a nevlastní tak potřebný terminál, jiní zase nechtějí přijímat hotovost a v rámci zjednodušení práce personálu umožňují platby pouze kartou. Jsou však tato jednání v souladu se zákonem? Problematiku vysvětluje dTest.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy