Více než čtyřpětinová většina občanů (86 %) si nemyslí, že starobní důchody jsou v naší zemi přiměřené. Podle tří čtvrtin občanů (76 %) průměrné důchody nepostačují starým lidem na zajištění základních potřeb. Lidé starší 60 let jsou v těchto otázkách ještě kritičtější, pouze 8 % z nich považuje důchody za přiměřené a podle 20 % lidí nad 60 let důchody stačí na základní potřeby. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM.
Publicista a politický komentátor Miroslav Macek opět glosoval poslední události české společnosti. Dnes se nevyhnul důchodcům ani matkám samoživitelkám.
Podomní prodejci, kteří se prohlašují za zástupce sítě lékáren Dr. Max, začali seniorům ve středočeských městech nabízet za vysoké ceny nádobí. Jako kompenzaci za cenu zboží nabízejí výhody v rámci klientského programu této společnosti, se kterou ale nemají nic společného.
Evropa postupně stárne, mladí lidé nepracují a výše důchodů, které pobírají současní penzisté, jsou žalostně nízké. Takhle vidí dnešní společnost zastupitel města Náchoda za KSČM Pavel Janeček. Podívejte se, co navrhuje.
Odborná komise pro důchodovou reformu se rozhodla vysvětlit nepřesnosti, které v interpelaci doporučení, které poslala vládě. Komise navrhuje, aby měl každý v průměru zaručeno, že stráví přibližně čtvrtinu svého života v důchodovém věku. Rozdíl je ale v pojetí základu, z něhož se má ona čtvrtina počítat.
Český penzijní systém možná čekají výrazné změny. Odborná komise pro důchodovou reformu ve čtvrtek odsouhlasila dva návrhy, podle kterých by Češi měli nárok na pobírání důchodu v poslední čtvrtině života podle průměrné délky dožití. Druhý návrh počítá se sdílením vyměřovacích základů manželů pro výpočet jejich důchodů. Upozornil na to deník Právo.
Ve věkové skupině 45 až 60 let si cíleně odkládají peníze, ať už pravidelně, nebo nepravidelně, tři čtvrtiny dotazovaných Čechů. To odpovídá i datům za celou oslovenou populaci. Pětina respondentů nespoří vůbec, nejčastěji kvůli nedostatku finančních prostředků. Nejvíce dotazovaných (43 %) ve věkové kategorii 45–60 let očekává, že se jejich reálná finanční rezerva při dosažení důchodového věku bude pohybovat v rozpětí 50 až 200 tisíc korun, další zhruba čtvrtina tyto úspory odhaduje na 200 až 500 tisíc korun. Vyplývá to z průzkumu investiční skupiny Pioneer Investments.
Nejen dosažený věk rozhoduje o nároku na důchod. Důležité jsou i „odpracované“ roky. Pokud si nejste jisti, kolik máte odpracováno, pomůže vám Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Zdarma vypracuje informativní osobní list důchodového pojištění, který obsahuje doby zaměstnání, tedy pojištění potřebné pro přiznání důchodu. Při podání žádosti o důchod tak nebudete zaskočeni případnými nesrovnalostmi či chybějícími údaji o vaší výdělečné činnosti. V letošním roce ČSSZ vypracovala 120 289 informativních osobních listů důchodového pojištění. Informuje ČSSZ.
Zvýšení životního a existenčního minima, věnování peněz na výživné samoživitelů a samoživitelek a fixní přidaná částka pro důchodce. Tyto kroky má v plánu ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová-Tominová, která rovněž upozorňuje, že konečná rozhodnutí v těchto záležitostech neleží pouze na ní.
Češi se rozzlobili. Proč? Poslanci totiž jednají o tom, že si od ledna zvýší platy o 8100 korun. Politici to schytávají ze všech stran. Nejvíce zuří důchodci, protože někteří nepobírají ani tolik, o kolik si chtějí poslanci přidat. Přečtěte si některé ze vzkazů, které lidé politikům poslali.
Téměř dvě stovky lidí z bytového domu v Benešově ulici v Třebíči si možná budou muset nechat vyměnit všechny své doklady. Může za to důchodce Zdeněk Štajnc, který požaduje změnu názvu ulice.
Despekt k seniorům je podle geriatra Zdeňka Kalvacha zakořeněn v české společnosti již léta. Je třeba velká společenská změna, aby starší lidé přestali být bráni jako nepoužitelní a nezaměstnantelní. Řekl to v pořadu České televize Hyde Park.
Pavel Janeček, zastupitel města Náchoda za KSČM si myslí, že radost z dnešní situace České republiky není na místě. Stagnuje podle něj hladina platů a ani životní úroveň důchodců se nezvyšuje tak, jak by měla. Ve svém komentáři se dotýká i nezaměstnanosti v zemi.
ROZHOVOR - Český důchodový systém dozná dalších změn. Měly by se týkat především možnosti „vypůjčení“ peněz z třetího pilíře, způsobu výpočtu státního příspěvku či zakládání penzijních smluv dětem. O plánovaných novinkách jsme si povídali se spolutvůrcem „důchodové reformy“ Vítem Samkem.
Zatímco domácnosti důchodců se v roce 2003 musely potýkat s čistým měsíčním příjmem na osobu ve výši 7507 korun, o deset let později byla tato částka navýšena o zhruba čtyři tisíce korun. Podobně je na tom i hodnota průměrné měsíční výše starobního důchodu, která vzrostla za posledních deset let zhruba o čtyři tisíce korun, oproti roku 1993 ale narostla čtyřnásobně. Vyplývá to z publikace Vývoj vybraných ukazatelů životní úrovně v České republice v letech 1993 - 2013, kterou vydalo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR.
V pořadu Události, komentáře se setkali dva ekonomičtí experti. Aleš Michl, ekonom a externí poradce ministra financí se s Lukášem Kovandou, hlavním ekonomem finanční skupiny Roklen, bavili o státním rozpočtu na rok 2015.
Ministerstvo práce a sociálních věcí v čele s Michaelou Marksovou hodlá předložit vládě návrh zákona, který bude řešit možné sociální dopady na zaměstnance v hornictví v Moravskoslezském kraji, způsobené útlumem těžby uhlí. Nová legislativní úprava umožní 3 500 horníkům dřívější odchod do starobního důchodu.
Od roku 2007 se počet seniorů, kteří mají důchod zatížený exekucí, zdvojnásobil. Jen v loňském roce se jich podle České správy sociálního zabezpečení provedlo téměř 71 tisíc. Většina seniorů, kteří čelí exekuci, si s sebou přinesla dluhy už z produktivního věku. Exekuce se v 76 procentech týkají čerstvých důchodců.
Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje, aby se při reformování penzijního systému myslelo na to, že důchod v Česku by měl trvat zhruba 19 až 21 let. Každých pět let by se měla situace podle demografických prognóz vyhodnocovat a následně by se určil věk odchodu do důchodu. Podle předsedy Asociace samostatných odborů Bohumíra Dufka by ale tato doba měla být delší a zároveň by se mělo zajistit, aby lidé, kteří odchází do důchodu, neskončili jako žebráci.
Populace stárne a ženy se dnes dožívají průměrného věku 81 let. Hranice pro vstup do penze se proto posouvá, nikdo ale nedokáže zaručit, že stát současnou pracující populaci v důchodovém věku finančně zajistí. Je lepší si na důchod spořit, nebo se i nadále spoléhat na stát? Jak se k důchodům mají postavit osoby samostatně výdělečně činné, které dostávají menší důchod, než zaměstnanci? Na tyto i další otázky odpovídali odborníci v pořadu Máte slovo na České televizi.
Populace v Česku rychle stárne. Důchody jsou už teď relativně velmi nízké a bude hůř. Přitom – ač to tak nevypadá – je u nás ale většina důchodců ve skutečnosti velmi bohatých. Neuvědomují si to ovšem a odmítají toho využít.
Podle statistik České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) bylo ke konci června v České republice evidováno 2 866 146 důchodců, kterým byly vypláceny důchody starobní, invalidní, pozůstalostní. V prvním pololetí 2014 dosáhla průměrná výše starobního důchodu 11 050 Kč. Muži pobírali v průměru o 2 200 Kč vyšší důchod než ženy.
Lidé už většinou znají své právo do 14 dnů odstoupit od nákupu zboží na předváděcí akci. Společnost Zepter International s.r.o. však umí návštěvníky svých akcí překvapit. Na odstoupení od smlouvy si musí počkat i tři roky a po celou tuto dobu musí pod hrozbou pokuty platit takzvané Zepter Splátky.
4. července 2025 15:37
4. července 2025 14:04
4. července 2025 13:48
3. července 2025 14:26
2. července 2025 12:12
1. července 2025 16:59
30. června 2025 13:34
28. června 2025 10:36
26. června 2025 11:13
26. června 2025 10:56
25. června 2025 11:51
25. června 2025 11:34
24. června 2025 16:11
23. června 2025 12:33
23. června 2025 12:20
22. června 2025 6:40
Prezident Donald Trump varoval, že Spojené státy mohou pokračovat v útocích na další cíle v reakci na možné odvetné kroky Íránu. Podle analytika CNN Baraka Ravida existuje „reálná obava“, že Írán zahájí odvetu proti americkým silám a zájmům v regionu Blízkého východu.
Zdroj: Radovan Majer
„Česká republika bude nadále soběstačná v produkci základních obilovin. Jejich úroda však bude letos nižší o 452 164 tun oproti pětiletému průměru z let 2020 až 2024,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
