Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Návod pro důchodce, jak získat slevu na dani

Návod pro důchodce, jak získat slevu na dani

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Důchodci se v roce 2015 dočkají několika změn v daňové oblasti. Novela se dotkne těch, kteří mají i další příjmy – jsou zaměstnaní, podnikají nebo něco pronajímají. Novinkou také je, že budou moci uplatnit slevu na poplatníka za letošní rok, dokonce jim bude přiznaná i za rok 2013.

V lednu 2015 začne platit novela zákona o daních z příjmů, která se týká i vydělávajících důchodců. Od roku 2015 pro ně opět začne platit limit - 840 tisíc, když ho překročí, budou muset celý roční starobní důchod zdanit, třebaže jejich penze je jen deset tisíc korun.

To znamená, že pracující důchodci budou muset na začátku roku 2016 podat daňové přiznání, kde vyčíslí všechny své příjmy. Danit budou muset i senioři, kteří pobírají velmi vysokou penzi - když je důchod vyšší než 36násobek minimální mzdy. Pro ně bude platit patnáctiprocentní daň. 

Novela zákona má ale i jedno pozitivum. Pracující důchodci budou moct znovu využívat základní daňovou slevu na poplatníka. Uplatnit ji mohou za rok 2014, a dokonce i zpětně za rok 2013. Cílová částka se odečítá od vypočtené daně z příjmů, nikoliv tedy od daňového základu.

NÁVOD: 

1. Je třeba myslet na to, že se jedná o částku maximálně 24 840 ročně. Když tedy poplatník zaplatil na daních například 7 000 korun, dostane zpětně 7000 korun. Pokud ale zaplatil třeba 40 000, dostane maximálně částku 24 840 korun.

2. Daňovou slevu na poplatníka za rok 2014 uplatní vydělávající důchodci standardně v daňovém přiznání, které budou podávat začátkem roku 2015.

3 . O daňovou slevu za rok 2013 lze zažádat v novém nebo dodatečném daňovém přiznání, případně přes zaměstnavatele. Opožděné řádné daňové přiznání lze podat ve lhůtě tří let, tedy nejpozději do 1. dubna 2017.

4. Dodatečné daňové přiznání vyplníte stejně jako u řádného, jen u řádku 03 - typ přiznání, zaškrtnete "dodatečné". Poté vyplníte všechny příjmy i odečitatelné položky, včetně výpočtu daně. Na straně 3 označte, že jste pobírali starobní důchod, pak do řádku 64 napište slevu na poplatníka ve výši 24 840 korun.

5. Novinkou pak od nového roku bude, že musíte vyplnit oddíl 6, který je určený pro dodatečné daňové přiznání. Do řádku 78 opíšete daňovou povinnost z řádného přiznání a o řádek níže označíte nově zjištěnou daňovou povinnost po uplatnění slevy. Na řádku 80 vyplníte rozdíl mezi těmito dvěma částkami, vyjde vám záporné číslo - tedy částka, kterou požadujete jako slevu na dani.

6. Postup u oddílu 7 je stejný jako u řádného daňového přiznání. Na řádku 91 dostanete částku, jakou vám finanční úřad vrátí. Strana 4 - do horní tabulky uveďte jednu položku "další příloha, výše neuvedena". Napíšete aktuální datum a podepište se. V dolní části formuláře požádáte o vyplacení přeplatku a ještě jednou se podepíšete.

Témata:  CZK důchodci daň z přijmu

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

19. listopadu 2024 10:26

Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Politici by to měli přiznat

Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.