Ve věkové skupině 45 až 60 let si cíleně odkládají peníze, ať už pravidelně, nebo nepravidelně, tři čtvrtiny dotazovaných Čechů. To odpovídá i datům za celou oslovenou populaci. Pětina respondentů nespoří vůbec, nejčastěji kvůli nedostatku finančních prostředků. Nejvíce dotazovaných (43 %) ve věkové kategorii 45–60 let očekává, že se jejich reálná finanční rezerva při dosažení důchodového věku bude pohybovat v rozpětí 50 až 200 tisíc korun, další zhruba čtvrtina tyto úspory odhaduje na 200 až 500 tisíc korun. Vyplývá to z průzkumu investiční skupiny Pioneer Investments.
„Systém důchodového zabezpečení je nejistý a je chvályhodné, že většina Čechů se v penzi nehodlá spoléhat pouze na podporu státu," říká Petr Šimčák, ředitel obchodu Pioneer Investments ČR.
Dodal, že finanční rezerva je pojistkou pro důstojný život v důchodu. „Vytváření finanční rezervy na penzi je v zájmu každého z nás a mělo by se stát běžnou součástí produktivního věku. Je jakousi „pojistkou" pro udržení kvality života i v důchodovém věku, abychom mohli důstojně žít a ne jen přežívat. Pro vybudování finančního zázemí na penzi přitom není nutné odkládat vysoké částky. Řada investičních produktů životního cyklu nabízí možnosti pravidelného investování už od 500 korun měsíčně – např. RENTIER 3S."
Více než polovina oslovené populace spoří na penzi pravidelně, dalších 18 % pak nepravidelně podle možností. Tyto údaje odpovídají také věkové kategorii 45–60 let. O něco více pravidelných střadatelů na důchod pochází z věkové kategorie 30–44 let, naopak nejvíce těch, kteří si na důchod neodkládají vůbec, je podle očekávání v nejmladší kategorii 18–29 let (32 %).
62 % z těch, kdo na důchod nespoří vůbec, uvádí jako důvod fakt, že jim nezbývají prostředky. Tento důvod je častější ve střední a starší generaci, kde ho uvádí 85 %, resp. 72 % dotazovaných. Asi 8 % respondentů uvedlo, že odkládat stranou nepotřebují, protože mají finančních prostředků dost.
Češi, kteří se na důchod finančně připravují, nejčastěji odhadují reálnou výši své finanční rezervy při odchodu do penze v rozmezí 50–200 tisíc korun (28,2 %) či 200–500 tisíc korun (22,4 %).
Dotazovaní ve věku 45–60 let vidí realitu úspor jinak:Více než 43 % z nich již má nebo podle svých odhadů bude mít naspořenu částku 50–200 tisíc korun. Jen 7,4 % bude disponovat částkou vyšší než půl milionu a stejný podíl dotazovaných odhaduje své úspory naopak na méně než 50 tisíc korun.
„V důchodovém věku lidé ocení jakoukoliv částku. A i když se zdá, že rezerva v řádu několika jednotek či desítek tisíc nic nezachrání, jednoznačně se přimlouvám za spoření v jakékoliv podobě. Dalším krokem, který by měl zodpovědný střadatel zvážit, je efektivní zhodnocování úspor. V době nízkých úrokových sazeb je jednou ze smysluplných alternativ investování do podílových fondů, které dokáže přinést zajímavé výnosy i u relativně nízkých částek," uzavírá Šimčák.
Průzkum realizovala investiční skupina Pioneer Investments ve spolupráci s agenturou Stem Mark v listopadu 2014 na vzorku 500 mužů a žen ve věku 18–65 let.
Související
19. října 2024 18:37
15. října 2024 11:18
1. října 2024 9:48
10. září 2024 21:28
9. září 2024 6:07
29. srpna 2024 14:58
