Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Důstojný život v důchodu? Tady je řešení

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

Ve věkové skupině 45 až 60 let si cíleně odkládají peníze, ať už pravidelně, nebo nepravidelně, tři čtvrtiny dotazovaných Čechů. To odpovídá i datům za celou oslovenou populaci. Pětina respondentů nespoří vůbec, nejčastěji kvůli nedostatku finančních prostředků. Nejvíce dotazovaných (43 %) ve věkové kategorii 45–60 let očekává, že se jejich reálná finanční rezerva při dosažení důchodového věku bude pohybovat v rozpětí 50 až 200 tisíc korun, další zhruba čtvrtina tyto úspory odhaduje na 200 až 500 tisíc korun. Vyplývá to z průzkumu investiční skupiny Pioneer Investments.

„Systém důchodového zabezpečení je nejistý a je chvályhodné, že většina Čechů se v penzi nehodlá spoléhat pouze na podporu státu," říká Petr Šimčák, ředitel obchodu Pioneer Investments ČR.

Dodal, že finanční rezerva je pojistkou pro důstojný život v důchodu. „Vytváření finanční rezervy na penzi je v zájmu každého z nás a mělo by se stát běžnou součástí produktivního věku. Je jakousi „pojistkou" pro udržení kvality života i v důchodovém věku, abychom mohli důstojně žít a ne jen přežívat. Pro vybudování finančního zázemí na penzi přitom není nutné odkládat vysoké částky. Řada investičních produktů životního cyklu nabízí možnosti pravidelného investování už od 500 korun měsíčně – např. RENTIER 3S."

Více než polovina oslovené populace spoří na penzi pravidelně, dalších 18 % pak nepravidelně podle možností. Tyto údaje odpovídají také věkové kategorii 45–60 let. O něco více pravidelných střadatelů na důchod pochází z věkové kategorie 30–44 let, naopak nejvíce těch, kteří si na důchod neodkládají vůbec, je podle očekávání v nejmladší kategorii 18–29 let (32 %).

62 % z těch, kdo na důchod nespoří vůbec, uvádí jako důvod fakt, že jim nezbývají prostředky. Tento důvod je častější ve střední a starší generaci, kde ho uvádí 85 %, resp. 72 % dotazovaných. Asi 8 % respondentů uvedlo, že odkládat stranou nepotřebují, protože mají finančních prostředků dost.

Češi, kteří se na důchod finančně připravují, nejčastěji odhadují reálnou výši své finanční rezervy při odchodu do penze v rozmezí 50–200 tisíc korun (28,2 %) či 200–500 tisíc korun (22,4 %).

Dotazovaní ve věku 45–60 let vidí realitu úspor jinak:Více než 43 % z nich již má nebo podle svých odhadů bude mít naspořenu částku 50–200 tisíc korun. Jen 7,4 % bude disponovat částkou vyšší než půl milionu a stejný podíl dotazovaných odhaduje své úspory naopak na méně než 50 tisíc korun.

„V důchodovém věku lidé ocení jakoukoliv částku. A i když se zdá, že rezerva v řádu několika jednotek či desítek tisíc nic nezachrání, jednoznačně se přimlouvám za spoření v jakékoliv podobě. Dalším krokem, který by měl zodpovědný střadatel zvážit, je efektivní zhodnocování úspor. V době nízkých úrokových sazeb je jednou ze smysluplných alternativ investování do podílových fondů, které dokáže přinést zajímavé výnosy i u relativně nízkých částek," uzavírá Šimčák.

Průzkum realizovala investiční skupina Pioneer Investments ve spolupráci s agenturou Stem Mark v listopadu 2014 na vzorku 500 mužů a žen ve věku 18–65 let.

Témata:  důchodci důchody

Související

Aktuálně se děje

28. srpna 2025 11:51

Chat Control EU: nový zákon může ohrozit soukromí občanů i americké firmy

Dánsko, momentálně předsedající Radě Evropské unie, chce do konce roku na úrovni EU prosadit takzvaný Chat Control čili „šmírovací zákon“. Má zamezit sdílení dětské pornografie, ve skutečnosti by ale hlavně mohl závažně a přelomově připravit občany EU o soukromí. Zavedl by totiž automatické skenování chatů a e-mailů. Vlastně by tak prolamoval listovní tajemství, jedno za základních práv a svobod přiznaných České republice Listinou základních práv a svobod. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Marian Jurečka

Více času na bolest i radost: Pracovní volno se přizpůsobuje životním okamžikům

Spolu s flexinovelou zákoníku práce vstoupí 1. června 2025 v účinnost také novela, která upravuje okruh a rozsah osobních překážek v práci. Zaměstnanci nově získají například nárok na delší volno při úmrtí blízké osoby, zpřesní se pravidla pro pracovní volno na svatbu a zavedou se jasnější podmínky pro volno při hledání nového zaměstnání.