Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Horníci se důchodu bát nemusí. Co pro ně stát chystá?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Ministerstvo práce a sociálních věcí v čele s Michaelou Marksovou hodlá předložit vládě návrh zákona, který bude řešit možné sociální dopady na zaměstnance v hornictví v Moravskoslezském kraji, způsobené útlumem těžby uhlí. Nová legislativní úprava umožní 3 500 horníkům dřívější odchod do starobního důchodu.

„Stát si musí vážit těch zaměstnanců, kteří celý život pracovali v těžkých a nebezpečných podmínkách jako horníci. Nesmíme takovým lidem znepříjemňovat život a nutit je pár let před řádným důchodem hledat novou práci v jiném oboru. Jsme povinni v takových chvílích zajistit těmto lidem důstojný odchod z pracovního života," uvedla podle tiskové zprávy resortu ministryně Marksová.

Návrh upravuje v zákoně o důchodovém pojištění nižší důchodový věk některých horníků o 5 let včetně zvláštního způsobu stanovení procentní výměry starobního důchodu těchto horníků. Podmínkou pro snížení důchodového věku bude odpracování příslušného počtu směn pod zemí v hlubinných dolech.

Návrh zákona se v současné době nachází v meziresortním připomínkovém řízení a po jeho skončení plánuje MPSV předložení zákona na jednání vlády. Zákon by měl nabýt účinnosti v průběhu roku 2015.

MPSV také navrhuje úpravu nařízení vlády o stanovení důchodového věku a přepočtu starobních důchodů některých horníků, kteří začali vykonávat své zaměstnání před rokem 1993. Touto úpravou se tak rozšíří okruh horníků, na které se toto nařízení bude vztahovat.

Témata:  CZK důchodci důchody

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.