Ačkoliv byly předmětem čtvrtečního pořadu Máte slovo s Michaelou Jílkovou zejména církevní restituce, mnoho přítomných diváků včetně moderátorky často odbíhalo k tématu jinému, i když stejně ožehavému, a to k seniorům a péči o starší lidi. Jak se ukázalo, obě témata spolu úzce souvisí.
Důchodová komise se nyní kromě rozložení druhého pilíře zabývá například také věkem pro odchod do důchodu. Na stole byl i návrh na stejnou výši důchodu pro všechny, jak dopadl?
Lidé často řeší situace, kdy potřebují předložit potvrzení o pobírání nebo výši důchodu, a nejsou si jisti, jak a kde o něj požádat. Doklad požadují pro nejrůznější účely, např. aktuálně pro účely daňového přiznání, dále pak k žádostem o poskytnutí sociálních služeb, či pro uplatnění nároku na slevy. Snadným a rychlým způsobem, jak mohou potvrzení získat, je obrátit se na nejbližší okresní správu sociálního zabezpečení (OSSZ), informuje MPSV.
Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který se angažuje v případu existenčních potíží důchodce Eduarda Krutiše, nedostal ani po dvou měsících urgencí od Ministerstva práce a sociálních věcí žádné vyjádření. Podle jeho slov první dopis ministerstvo ztratilo, na druhý vůbec neodpovědělo.
Deficit důchodového systému je zhruba 1,2 procenta HDP. Podobná úroveň deficitu by díky malé penzijní reformě neměla být překročena ani v demograficky nejhorších letech,“ říká předseda Asociace penzijních společností Vladimír Bezděk. Pokud se bude dál zvyšovat věk odchodu do důchodu, bude podle něj systém stabilní. Jiná věc ale je, jak v něm budeme fungovat.
Důchodový systém v Česku je jeden z nejbezpečnějších na světě. Vyplývá to z žebříčku, který zveřejnila investiční společnost Natixis, na kterém se Česká republika nachází na patnácté místě ze 150 zemí světa. Kdy nás ale skutečně čeká odchod do důchodu a kolik budeme brát?
Historicky poprvé průměrný starobní důchod u žen překročil částku 10 tisíc korun, loni ženy pobíraly v průměru 10 050 korun. I v uplynulém roce ovšem měly důchody nižší než muži, kteří dostávali průměrně 12 259 korun. Celková průměrná výše starobního důchodu v roce 2014 činila 11 075 Kč, tj. o 105 Kč více oproti roku 2013. Starobních důchodů bylo loni vyplaceno 2 355 144, počet všech vyplácených důchodů za loňský rok činil 3 485 257. Upozornila na to Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ).
Poslanecká sněmovna obdržela vládní návrh novely zákona, která má zastavit příjímání nových klientů do druhého pilíře penzijního systému. Vláda chce vstup do něj zakázat už od března.
Senioři to v dnešní době nemají jednoduché. Poslankyně Evropského parlamentu za KSČM Kateřina Konečná v poslední době se znepokojením sleduje množící se zprávy, jež hovoří o drastických podmínkách v některých domovech pro seniory. Není to ale jediný problém starší generace.
Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) prováděla k 31. 12. 2014 exekuční srážky u 75 315 důchodů. To je přibližně o 4 300 více než v prosinci loňského roku. Za leden až prosinec 2014 poukázala na účty oprávněných a exekutorů 1 527 884 000 Kč. Narůstá i počet podání souvisejících s exekuční agendou. S každým podáním se úřad musí vypořádat. Za loňský rok jich ČSSZ obdržela přes jeden milion, meziročně se jejich počet zvýšil o téměř 75 tisíc, informuje Ministerstvo práce a sociálních věcí.
Pravidla pro valorizaci důchodů se od roku 2015 vracejí k pravidlům, která platila před rokem 2013. Starobní důchod se tedy bude zase zvyšovat o výši inflace a o třetinu růstu reálných mezd. V příštím roce ale dostanou důchodci navíc mimořádně přidáno. Spočítejte si, o kolik vyroste penze vám nebo dědečkovi.
Senioři, kteří se chystají odejít do domova důchodců, by měli dbát zvýšeného zájmu při výběru vhodného zařízení. Ve vybraném místě by měli strávit nějaký čas a zjistit si, jak jsou s péčí spokojení, říká ředitel organizace Život 90 Jan Lorman.
Seniorů v České republice přibývá a kapacita domovů pro seniory zdaleka nedosahuje počtu žádostí o jejich služby. Vznikají tak soukromá zařízení, z nichž některá nejsou registrovaná a porušují pravidla. Ministerstvo práce a sociálních věcí proto v souvislosti s novelou o sociálních službách zvýší kontroly ve státních zařízeních.
Důchodci se v roce 2015 dočkají několika změn v daňové oblasti. Novela se dotkne těch, kteří mají i další příjmy – jsou zaměstnaní, podnikají nebo něco pronajímají. Novinkou také je, že budou moci uplatnit slevu na poplatníka za letošní rok, dokonce jim bude přiznaná i za rok 2013.
Více než čtyřpětinová většina občanů (86 %) si nemyslí, že starobní důchody jsou v naší zemi přiměřené. Podle tří čtvrtin občanů (76 %) průměrné důchody nepostačují starým lidem na zajištění základních potřeb. Lidé starší 60 let jsou v těchto otázkách ještě kritičtější, pouze 8 % z nich považuje důchody za přiměřené a podle 20 % lidí nad 60 let důchody stačí na základní potřeby. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM.
Publicista a politický komentátor Miroslav Macek opět glosoval poslední události české společnosti. Dnes se nevyhnul důchodcům ani matkám samoživitelkám.
Podomní prodejci, kteří se prohlašují za zástupce sítě lékáren Dr. Max, začali seniorům ve středočeských městech nabízet za vysoké ceny nádobí. Jako kompenzaci za cenu zboží nabízejí výhody v rámci klientského programu této společnosti, se kterou ale nemají nic společného.
Evropa postupně stárne, mladí lidé nepracují a výše důchodů, které pobírají současní penzisté, jsou žalostně nízké. Takhle vidí dnešní společnost zastupitel města Náchoda za KSČM Pavel Janeček. Podívejte se, co navrhuje.
Odborná komise pro důchodovou reformu se rozhodla vysvětlit nepřesnosti, které v interpelaci doporučení, které poslala vládě. Komise navrhuje, aby měl každý v průměru zaručeno, že stráví přibližně čtvrtinu svého života v důchodovém věku. Rozdíl je ale v pojetí základu, z něhož se má ona čtvrtina počítat.
Český penzijní systém možná čekají výrazné změny. Odborná komise pro důchodovou reformu ve čtvrtek odsouhlasila dva návrhy, podle kterých by Češi měli nárok na pobírání důchodu v poslední čtvrtině života podle průměrné délky dožití. Druhý návrh počítá se sdílením vyměřovacích základů manželů pro výpočet jejich důchodů. Upozornil na to deník Právo.
Ve věkové skupině 45 až 60 let si cíleně odkládají peníze, ať už pravidelně, nebo nepravidelně, tři čtvrtiny dotazovaných Čechů. To odpovídá i datům za celou oslovenou populaci. Pětina respondentů nespoří vůbec, nejčastěji kvůli nedostatku finančních prostředků. Nejvíce dotazovaných (43 %) ve věkové kategorii 45–60 let očekává, že se jejich reálná finanční rezerva při dosažení důchodového věku bude pohybovat v rozpětí 50 až 200 tisíc korun, další zhruba čtvrtina tyto úspory odhaduje na 200 až 500 tisíc korun. Vyplývá to z průzkumu investiční skupiny Pioneer Investments.
Nejen dosažený věk rozhoduje o nároku na důchod. Důležité jsou i „odpracované“ roky. Pokud si nejste jisti, kolik máte odpracováno, pomůže vám Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Zdarma vypracuje informativní osobní list důchodového pojištění, který obsahuje doby zaměstnání, tedy pojištění potřebné pro přiznání důchodu. Při podání žádosti o důchod tak nebudete zaskočeni případnými nesrovnalostmi či chybějícími údaji o vaší výdělečné činnosti. V letošním roce ČSSZ vypracovala 120 289 informativních osobních listů důchodového pojištění. Informuje ČSSZ.
Zvýšení životního a existenčního minima, věnování peněz na výživné samoživitelů a samoživitelek a fixní přidaná částka pro důchodce. Tyto kroky má v plánu ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová-Tominová, která rovněž upozorňuje, že konečná rozhodnutí v těchto záležitostech neleží pouze na ní.
24. listopadu 2024 15:33
23. listopadu 2024 20:28
23. listopadu 2024 14:30
23. listopadu 2024 13:53
22. listopadu 2024 15:47
22. listopadu 2024 14:47
21. listopadu 2024 11:21
20. listopadu 2024 12:20
20. listopadu 2024 11:28
20. listopadu 2024 11:19
20. listopadu 2024 11:08
19. listopadu 2024 11:32
19. listopadu 2024 10:51
19. listopadu 2024 10:26
Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.
Zdroj: Lukáš Kovanda
Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.
