Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Důchodce chce přestěhovat stovky lidí. Co se děje?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Téměř dvě stovky lidí z bytového domu v Benešově ulici v Třebíči si možná budou muset nechat vyměnit všechny své doklady. Může za to důchodce Zdeněk Štajnc, který požaduje změnu názvu ulice.

Štajnc si všiml, že ulice, která je z jedné strany označena jako Benešova, je ze strany druhé pojmenována A. Kratochvíla. Senior se celou situaci pokouší řešit již více než dva roky a po komunálních volbách se mu konečně naskytla šance na změnu.

"Podal jsem žalobu na jejich neplatnost. Obyvatelé domu mají neexistující adresu, a nemohli tudíž volit," řekl Štajnc deníku Blesk. Dodal, že situaci s dvěma názvy jedné ulice vyšetřovali v pátek úředníci ministerstva vnitra a do konce listopadu ho informují o případných změnách.

Pokud dojde ke sjednocení názvu ulice, znamenalo by to úřední přestěhování stovek obyvatel, kteří by si museli pořídit doklady s novou adresou. To se jim ale nelíbí.

"Je to stěžovatel, který mrhá prostředky státu," řekla deníku Iva Kršňáková, předsedkyně vlastníků bytů. "Doklady jsme tu už jednou měnili, to když se ulice Gagarinova měnila na Benešovu," zlobí se Dagmar Daňová.

Témata:  důchodci bydlení

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

19. listopadu 2024 10:26

Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Politici by to měli přiznat

Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.