Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Důchody? Vypadá to špatně. Poslanci poukázali na problém

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

Poslanci minulý týden přijali novelu, která počítá s uzavřením druhého důchodového pilíře pro nové klienty. Samotný druhý pilíř má být zrušen k příštímu roku. Zákon teď míří do Senátu a na Radiožurnálu o něm diskutovali místopředsedkyně strany TOP 09 Helena Langšádlová a poslanec ČSSD Zdeněk Syblík.

Syblík vidí hlavní problém rušení druhého poilíře v tom, že návrh tohoto zákona, zatím neruší důchodové spoření. Zákon podle něj sice zastavuje vstup nových účastníků do systému před jeho zrušením, o ten ale není nijak velký zájem. Dnes je v něm 85 tisíc lidí.

Langšádlová poukazuje na to, že se prodlužuje doba dožití a že se rodí méně dětí, tudíž považuje současný důchodový systém za dlouhodobě neudržitelný. "Je to jako kdybychom řekli, že plánem sociální demokracie bylo destabilizovat a mít dlouhodobě neudržitelný důchodový systém. Přece takto k tomu problému nemůžeme přistupovat. My opravdu musíme hledat řešení tak, aby byl důchodový systém dlouhodobě udržitelný," uvádí s tím, že riziko podstupují zejména mladší lidé, kteří dneska platí do důchodového systému, a kteří budou chtít mít alespoň nějaký důchod od státu.

"Předpokládáme, že ty prostředky, které budou uzavřeny v druhém pilíři, se k těm účastníkům vrátí. Budou si moci vybrat, budou je moci převést do třetího pilíře, který má být upraven, zatraktivněn, a má být přijat systém doplňkového penzijního spoření. Třetí pilíř je dobrovolný a tam stát těm účastníkům také přispívá," podotkl Syblík.

Podle něj by měl být systém dobrovolný, a i když je současný druhý pilíř obecně označován jako dobrovolný, podle poslance by bylo lepší označit jej za povinný, protože z něho nešlo vystoupit. "Byl vlastně bez garance státu, dodnes zajistí těm účastníkům, že za 20, 30 let ty prostředky budou mít k dispozici," vysvětlil.

Podle Langšádlové by ale druhý pilíř tak, jak byl nastaven, nemohl být například předmětem konkurzu nebo součástí bankrotu. "Byly tam také nižší náklady, než u běžných produktů a byl zkrátka výhodný pro ty, kteří si chtěli uspořit alespoň nějaké prostředky na dobu, kdy budou v důchodu. A já zatím nevidím celkový návrh ze strany vládní koalice, a to už je u vlády téměř rok a půl. Občas prosakují na veřejnost informace, že pan ministr financí připravuje reformu, kde bude důchod ve výši 8 tisíc pro všechny rovný. Občas prosakují informace, že chce vláda více dostat z živnostníků nebo ještě více zdanit práci, což by snížilo naší konkurenceschopnost a zvýšilo nezaměstnanost. Někdy se hovoří o tom, že de facto chtějí přetransformovat třetí pilíř tak, aby byl jako stávající druhý pilíř. Chce změnit pravidla v průběhu hry. Není to jasné a za situace, kdy to není jasné, kdy ani vládní koalice nemá jasno v tom, co chce, tak považuji za rušení druhého pilíře za mimořádně nezodpovědný krok," uvedla v Českém rozhlase.

Podle Syblíka to bude vládní koalice určitě vědět od poloviny letošního roku, protože musí přijít do sněmovny zákon, který zruší druhý důchodový pilíř. "V tuto chvíli se pouze zastavuje vstup nových účastníků, aby nebyly vysávány prostředky z toho prvního důchodového pilíře, tedy aby nebyla ponižována jakási solidarita se všemi ostatními, aby bylo dost prostředků na výplatu důchodů. Dnes prostě jsou 3 procenta odváděna do druhého důchodového pilíře z prvního důchodového pilíře a tomu chceme zamezit," uzavřel Syblík.

Témata:  důchodci důchody

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.