Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Církev něco hlásá, ale chová se hrozně a důchodci nemají na pleny, strhla se hádka u Jílkové

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

Ačkoliv byly předmětem čtvrtečního pořadu Máte slovo s Michaelou Jílkovou zejména církevní restituce, mnoho přítomných diváků včetně moderátorky často odbíhalo k tématu jinému, i když stejně ožehavému, a to k seniorům a péči o starší lidi. Jak se ukázalo, obě témata spolu úzce souvisí.

Pořadu se zúčatnili ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL), poslanec za ČSSD Jaroslav Foldyna, starosta města Jiříkov Michal Maják, ředitel odboru řízení restitucí Státního pozemkového úřadu Václav Kohlíček, ekonom Arcibiskupství pražského Karel Štícha, věřící Josef Knopf a podnikatel Miroslav Timura. 

Jílková hned v úvodu upozornila, že doposud byla vydána jen čtvrtina požadovaného majetku a podnikatel Timura se domnívá, že výše náhrad je přehnaná. "Je to částka přemrštěná, vysoká. Církvím chybí pokora" zuřil. Podle Štíchy se ale církvím pouze vrací to, co jim bylo dříve odcizeno, k čemuž se připočítá inflace. 

Foldyna následně připomněl, v devadesátých letech se restituentům vracel majetek v nižších nákladech a přiznal, že současný zákon je v mnohém nedokonalý. "Cybí tu výčtový zákon a my vlastně ani nevíme, co církvím vracíme," dodal. Starosta Maják na poslance navázal a podotkl, že se vlastn neví, jaká bude situace s některými ojekty. Štícha ale odvětil, že církve nemohou po obcích a po krajích církve nic žádat.

Do debaty se zapojil i ředitel domova pro seniory a uvedl, že církev po něm požaduje nájemné dvě stě tisíc korun. "Kde na to máme vzít? Mají to platit ti senioři?" křičelo se. Jílková se následně zapojila do hádky a přiklonila se na stranu důchodců: "Je to normální, že církev chce tak vysoké nájemné po důchodcích, kteří nemají ani na hygienické potřeby?!" Štícha ale podotkl, že pokud je na pozemku, který má být vrácen, nějaká budova, tak se ten daný pozemek církvím nevrátí.

Tím ale debata o stavu důchodců neskončila a do debaty se zapojila další dáma, která tvrdila, že církev něco hlásá, ale chová se hrozně. "Jsou tu důchodci, kteří neví, jestli koupit jídlo nebo léky, a pak jsou tu církve, kterým je jedno, že jejich zákon schválili kriminálníci," zuřila. Následně prozradila, že pracuje v zařízení pro seniory a ti mají nárok jen na dvě pleny denně.

"Průměrný plat faráře v plzeňské diecézi je zhruba patnáct tisíc korun," prozradil v reakci člen Církve československé husitské s tím, že církve i přesto lidem pomáhají. Pečovatelka ale podotkla, že v dnešní době se neřeší, "jaký život budou žít důchodci, protože státní kasa je rozkradená," zuřila.

Do debaty vstoupil i starší muž a podotkl, že církve sice pečují o staré lidi, ale někdy si za to nechávají platit velké peníze. Štícha nicméně podotkl, že oproti tomu se najde řada církví, které občanům skutečně pomáhají.

Témata:  důchodci církev Máte slovo

Související

Aktuálně se děje

31. března 2026 9:46

23. března 2026 13:22

Trhy reagují na Blízký východ: zlato a stříbro klesají

Likviditní výprodej tlačí zlato a stříbro dolů, přičemž pokles není důsledkem změny jejich dlouhodobé role, ale snahy investorů získat hotovost. Po měsících nadprůměrného růstu jsou oba drahé kovy náchylné k prudké likvidaci, zejména kvůli makroekonomickému šoku vyvolanému konfliktem na Blízkém východě. Stříbro klesá výrazněji díky vyšší volatilitě a průmyslové expozici. Jakmile odezní nucený prodej, fundamentální faktory, fiskální napětí, de-dolarizace a riziko stagflace, mohou podpořit návrat obou kovů k růstu.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Nabíjení elektromobilů v Česku, Lovosice

Komentář

Konec dieselové éry: Češi prchají k elektromobilům, stará auta ale zůstávají

Válka na Blízkém východě netlačí nahoru jen ceny pohonných hmot, ale přepisuje i to, v čem budou Češi v následujících letech jezdit do práce. Podle dat skupiny AURES Holdings, největšího středoevropského prodejce ojetých vozů pod značkami AAA AUTO a Mototechna, se jen za první čtvrtletí letošního roku prodeje ojetých aut meziročně propadly zhruba o 30 procent. Nejde přitom o to, že by Češi přestali jezdit, ale o rychlou změnu jejich preferencí pod tlakem cen na čerpacích stanicích.