Komentář Lukáše Kovandy: Průměrná cena benzinu v Česku klesla po čtyřech týdnech pod 40 Kč za litr. Za poslední týden zlevnil natural o 61 haléřů na 39,90 koruny. O 24 haléřů na litru zlevnila nafta, za litr teď řidiči dají průměrně 40,17 Kč. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny paliv sleduje. Po předchozím několikaměsíčním zdražování klesají průměrné ceny pohonných hmot druhý týden v řadě.
V České republice donedávna klesaly počty podnikatelů do 30 let. Díky nynějšímu nárůstu sotva plnoletých byznysmenů se však tento trend obrací. Aktuálně je v Česku nejvíce mladých podnikatelů za poslední půl dekády. Mnoho z nich vnímá podnikání jako možnost získat větší flexibilitu, nezávislost a pocit hlubšího smyslu práce.
Komentář Lukáše Kovandy: Jak je financovaná Gaza a Hamás, který ji už sedmnáct let vládne? Za peníze z mezinárodní pomoci, z EU či Kataru, teroristé z Hamásu v Gaze postaví a opraví školy, nemocnice a silnice. Tudíž místní mají v Gaze Hamás vlastně rádi, i když už od roku 2006 nemohou svobodně volit.
Komentář Lukáše Kovandy: V uplynulých deseti letech, v období 2012 až 2021, zemřelo na pracovišti v Česku při výkonu povolání celkem 916 osob, vyplývá ze statistiky, kterou dnes nově zveřejnil Eurostat. Z uvedeného počtu 916 osob je hned 878 mužů a 38 žen.
Novela zákoníku práci nově zavádí širší pojem pro práci z domova, a to práce na dálku. Musí zaměstnavatel vždy umožnit práci na dálku? Je nějaká specifická skupina zaměstnanců, která má právní nárok na práci na dálku či nikoliv? Dle novely zákoníku práce nemá žádná skupina zaměstnanců na práci na dálku právní nárok, nicméně specifická skupina zaměstnanců má právo o něj požádat, přičemž je zaměstnavatel v případě, že žádosti nevyhoví, povinen své odmítnutí zdůvodnit.
Komentář Tomáše Volfa: Už 16 měsíců jdou maloobchodní tržby meziročně dolů, což znamená, že Češi se bojí utrácet, případně nemohou utrácet. V obou případech je to špatná zpráva. Srpnové tržby meziročně klesly o 2,8 %, meziměsíčně o 0,8 %.
Náklady na vlastní automobil jsou dlouhodobě vysoké, ale v posledních letech se ještě zvyšují. A nejedná se jenom o cenu pořízení vozu, ale i jeho údržbu, servis, výměnu pneumatik, platby povinného ručení či havarijního pojištění. Nemluvě o nestabilní ceně pohonných hmot. Posledním hřebíčkem je strmě rostoucí cena autoškoly.
Komentář Lukáše Kovandy: Několikaměsíční zdražování pohonných hmot v Česku se v uplynulém týdnu zastavilo. Ceny pohonných hmot jsou však nadále poblíž svých už takřka ročních maxim. Navíc zlevnění je zřejmě jen přechodné a nejpozději od poloviny října se obnoví zdražování. Nejprodávanější benzin Natural 95 zlevnil od minulé středy v průměru o sedm haléřů na 40,51 koruny za litr a nafta o dva haléře na 40,41 koruny. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.
Použitých vozů v nabídce českých inzertních portálů v meziročním srovnání neustále přibývá, jsou také mírně dražší. Oproti loňskému září je na trhu o necelých sedm procent aut více (loni 98 958, letos 105 606 ks), ale zároveň narostla jejich mediánová cena (+10 tisíc na 200 tisíc Kč). Ostatní parametry se výrazně nezměnily – auta mají téměř stejně najeto (156 vs 157 tisíc km) a příliš se neliší ani stářím (10,7 vs 10,9 letos).
Život nám může přinést nelehké životní situace, se kterými se musíme popasovat. Jednou z nich může být i případ, kdy nájemce v průběhu nájemního vztahu přestane platit zálohy na dodávky energie, čímž může způsobit řadu problémů i svému pronajímateli. Kdo a za jakých podmínek je vlastně za tyto dluhy odpovědný? Jakým nástrahám je pronajímatel vystaven?
Komentář Lukáše Kovandy: Novou slovenskou vládu bude pravděpodobně sestavovat někdejší premiéra Robert Fico. Koaličními partnery jeho Smeru by v takovém případě nejspíše byly před lety od Smeru odštěpený Hlas a Slovenská národná strana. Taková koalice by měla pohodlnou – byť ne ústavní – většinu 79 ze 150 poslanců Národní rady. Od takové koalice – vzhledem k volebním programům zmíněných stran – nelze čekat jakkoli výraznější důraz na konsolidaci slovenských veřejných financí.
Komentář Lukáše Kovandy: Ceny pohonných hmot v Česku dále stoupají, zejména pak nafta. Včera se litr motorové nafty prodával průměrně celorepublikově už za 40,43 koruny, vyplývá z dnes zveřejněných údajů CCS. Jedná se o nejvyšší cenu nafty od začátku loňského prosince. Za poslední týden nafta zdražila o 21 haléřů na litr. Benzín nyní vyjde na průměrně na 40,58 koruny. Za poslední týden tedy podražil o deset haléřů na litr a je nejdražší od konce loňského listopadu.
Komentář Lukáše Kovandy: Spotřebitelské ceny v Česku stoupají, a to stále velmi výrazně. Podle nejnovějších údajů, těch srpnových, totiž rostly meziročním tempem 8,5 procenta. To je vskutku stále citelná inflace. Ovšem nepřehlížejme ono slůvko „meziročním“. Ano, v porovnání s loňským srpnem ceny stále výrazně rostou. Zhruba čtyřikrát výrazněji, než by si přála Česká národní banka. Ta má ze zákona dbát také o cenovou stabilitu. A ta je plně slučitelná s dvouprocentní meziroční inflací.
Na řadu odběratelů se i přes všeobecné zlevňování energií řítí další velký problém. Blížící se konec vládních stropů na ceny za elektřinu a plyn, který – pokud se nic nestane – má nastat od roku 2024, přinese řadu výzev k řešení. A to jak pro odběratele, tak dodavatele. Co se stane a co s tím lze dělat?
Unie odběratelů varuje před opakováním energetické krize z loňského roku. Zásobníky plynu jsou sice na 95 % naplněné, ale jejich kapacita stačí na zhruba třetinu celkové spotřeby České republiky. K tomu více než 50 % průmyslových podniků a firem stále kupuje elektřinu na SPOTovém trhu, tedy přímo na burze, kde se cena neustále mění. Tuzemští dodavatelé elektřiny se navíc zdráhají fixovat spotřebitelům ceny na delší období. Dlouhodobější řešení je podle zástupců Unie v tzv. komunitní energetice.
Komentář Lukáše Kovandy. Důvěra v českou ekonomiku se letos v září propadla nejníže za celé období od března 2021. V březnu 2021 se přitom Česko potýkalo s pandemií covidu a souvisejícími restrikcemi, přičemž hrozily těžké lockdowny průmyslu. Není tedy divu, že tehdy byla důvěra v ekonomiku poměrně nízká. Nyní však k povážlivému poklesu důvěry na tehdejší úrovně dochází bez výraznější hrozby pandemických restrikcí.
Komentář Lukáše Kovandy: Německá vláda kancléře Scholze nyní čelí zostřené kritice kvůli svému zamýšlenému obchodování s ruským zkapalněným plynem. I když v obchodech s ním figuruje jen jako prostředník a jako svého druhu „poslíček“.
Komentář Lukáše Kovandy: Ceny pohonných hmot v Česku rychle stoupají, zejména pak nafta. Včera se litr motorové nafty prodával průměrně celorepublikově už za 40,22 koruny, vyplývá z dnes zveřejněných údajů CCS. Jedná se o nejvyšší cenu nafty od začátku loňského prosince. Za poslední týden nafta zdražila o výraznou 1,34 Kč na litr. Benzín nyní vyjde na průměrně na 40,48 koruny. Za poslední týden tedy podražil o 43 haléřů na litr a je nejdražší od konce loňského listopadu.
V prvních šesti měsících roku 2023 dále sílily podvodné aktivity počítačových zločinců po celém světě. Výrazně vzrostl počet účtů, jejichž přihlašovací údaje byly kompromitovány, často v kombinaci s dalšími údaji, které jsou pro hackery nesmírně cenné. V důsledku toho vzrostl i počet varování na výskyt odcizených údajů uživatelů na dark webu odeslaných bezpečnostní službou společnosti CRIF, a to na 911 960. To představuje 17,9% nárůst oproti druhé polovině roku 2022.
Právo odstoupit od smlouvy uzavřené nejen na internetu do 14 dnů od jejího uzavření již vstoupilo do běžného povědomí. Podnikatel má také povinnost spotřebitele o tomto právu řádně poučit. Pokud tak neučiní, lhůta pro odstoupení od smlouvy se může protáhnout až o jeden rok. Podle nedávného rozsudku Soudního dvora Evropské unie se však pro podnikatele nemusí jednat o jediný nepříznivý následek porušení informační povinnosti. V určitých případech totiž spotřebitelé za již poskytnutou službu nemusí platit.
Komentář Lukáše Kovandy: Obchodní řetězce zřejmě v obavě například z možné kontroly marží přistupují na jejich citelné snížení. Svoji cenotvorbu po loňském „divokém“ roce, kdy využily nepřehledné situace k navýšení marží, tudíž dávají pomalu, ale přece do pořádku. Výsledkem tak je hmatatelné letošní zlevnění většiny základních potravin. Výjimkou jsou například brambory nebo jablka – v případě zeleniny či ovoce jsou však výraznější výkyvy zcela běžné.
Komentář Lukáše Kovandy: Ruská ropa z Dálného východu se už – nezvykle – prodává dráže než severomořská ropa Brent, jejíž cena světu, zejména pak Západu, slouží jako referenční. Rusku se tedy podařilo v tomto ohledu vymazat účinek západních sankcí, které původně vedly k výraznému propadu ceny ruské ropy oproti Brentu.
Komentář Tomáše Volfa: Srpnové ceny v průmyslu meziročně vzrostly o 1,8 %, to přelomové je však skutečnost, že ceny opět nabírají na síle. Dosud tempo růstu sláblo. Meziměsíčně jsme se dokonce vrátili z šest měsíců trvající deflace, tedy zlevňování, opět k mírnému zdražování o 0,2 %.
13. května 2026 17:00
13. května 2026 15:21
12. května 2026 17:18
11. května 2026 23:20
6. května 2026 22:14
4. května 2026 15:58
29. dubna 2026 11:46
29. dubna 2026 10:50
28. dubna 2026 16:34
27. dubna 2026 14:34
27. dubna 2026 14:15
27. dubna 2026 14:04
27. dubna 2026 13:34
27. dubna 2026 13:08
24. dubna 2026 12:49
24. dubna 2026 12:06
Česká republika zažívá v oblasti památek a kulturních institucí paradox. Na jedné straně stojí rekordní zájem návštěvníků, na straně druhé experiment státu s bezplatným vstupem, který tento zájem dále uměle zesiluje.
Zdroj: Lukáš Kovanda
V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.
