Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Levně na webu, draze na faktuře aneb Úskalí nákupů ze zahraničí

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Přišli jste při nákupech na internetu na to, že v zahraničí mají vámi vybraný produkt výrazně levnější než na našem trhu? Nebo sháníte konkrétní model, který v České republice, potažmo ani v Evropské unii, není k dostání? Objednávání zboží ze zahraničí nikdy nebylo jednodušší. Pokud takovou koupi zvažujete, je však dobré mít na paměti několik úskalí, které při tom mohou nastat, a zvážit si potenciální pro a proti.

Kupní smlouva „hezky česky”?

Abyste věděli, jaká máte práva a jak se bude koupě, potažmo i reklamace odvíjet, musíte nejprve zjistit, právo kterého státu se na vaši objednávku použije. Pravidlo, podle kterého to zjistíte, je společné pro všechny občany členských států Evropské unie. „Klíčové je zjistit, zda prodejce svou obchodní činnost zaměřuje na stát bydliště spotřebitele, v našem případě tedy Česko,” vysvětluje Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest. Jestli tomu tak je, lze poznat podle několika typických znaků. Pokud má zahraniční prodejce jazykovou verzi svých webových stránek v češtině, zboží nabízí v Kč nebo uvádí údaje o dopravě do Česka, dá se říct, že se na českého spotřebitele zaměřuje. Uvedené znaky však nejsou jediné možné, zaměření lze dovodit i jinak. Jestli existuje zaměření, na vámi uzavřenou kupní smlouvu se použije české právo a koupě, spory i reklamace budou probíhat dle našeho práva.

Pokud však zaměření neexistuje, použije se právo státu, ve kterém prodejce sídlí. V takovém případě by se koupě i případné spory a reklamace řídily právem cizím. Výše uvedené je relevantní hlavně v případě nákupu online. Pokud totiž pojedete např. do Itálie a koupíte tam něco v kamenné prodejně, je šance, že obchod bude zaměřen zrovna na českého spotřebitele, mizivá.

Není zahraničí jako zahraničí

Pokud zjistíte, že se neužije české právo, ale právo jiného státu, je třeba rozlišit ještě to, zda se jedná o právo členského státu Evropské unie, nebo státu jiného. Státy EU totiž mají v oblasti ochrany spotřebitele harmonizovanou, tedy sjednocenou, právní úpravu. Tato pravidla vyplývají z evropských právních předpisů a budou tak podobná. „Funguje zde také Evropské spotřebitelské centrum jako poradní orgán, kam se můžete obrátit ve věcech práv spotřebitelů na společném evropském trhu,” dodává Eduarda Hekšová.

Pokud však objednáváte ze státu, který není součástí EU, je pro vás situace méně výhodná. I pokud prodejce zaměřuje svou činnost na Českou republiku, a použije se tedy české právo, může být vymahatelnost vašich práv velmi náročná jak administrativně, tak finančně. A pokud se použije právo státu prodejce, právní úprava může být značně odlišná a problematicky vymahatelná. V neposlední řadě budete muset pravděpodobně zaplatit clo, čímž se vám může případná výhodná zahraniční nabídka značně prodražit.

Témata:  dTest e-shopy

Související

Aktuálně se děje

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

24. dubna 2026 12:06

Stát rozdává vstup zdarma. Instituce počítají ztráty

Česká republika zažívá v oblasti památek a kulturních institucí paradox. Na jedné straně stojí rekordní zájem návštěvníků, na straně druhé experiment státu s bezplatným vstupem, který tento zájem dále uměle zesiluje.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.