Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vánoční přivýdělek má svá pravidla. Jedna chyba vás může stát tisíce korun

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Depositphotos

Předvánoční brigády v obchodech, při balení zásilek nebo na vánočních trzích mohou přinést vítaný přivýdělek. Částka uvedená v nabídce ale nemusí odpovídat penězům, které pracovník skutečně dostane na účet. Záleží na tom, zda uzavře dohodu o provedení práce (DPP), nebo dohodu o pracovní činnosti (DPČ), kolik si vydělá a zda má podepsané prohlášení k dani u jiného zaměstnavatele. Pozornost je třeba věnovat také zdravotnímu pojištění a povinnostem po skončení roku.

DPP a DPČ mají rozdílné limity
Ještě před nástupem na brigádu by si měl pracovník ověřit, na jaký typ dohody bude pracovat. U dohody o provedení práce může u jednoho zaměstnavatele odpracovat nejvýše 300 hodin za kalendářní rok. Do limitu se přitom započítávají i hodiny odpracované během předchozích brigád u stejné firmy. Nová dohoda tedy neznamená nový limit.

U dohody o pracovní činnosti nesmí rozsah práce překročit v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby, obvykle 20 hodin týdně.

„První otázka má směřovat k tomu, na jakou dohodu budete pracovat. Dohoda o provedení práce, tedy DPP, umožňuje u jednoho zaměstnavatele odpracovat nejvýše 300 hodin za kalendářní rok. Jestliže jste u stejné firmy měli už letní brigádu, započítají se i tehdejší hodiny. Novým podpisem se limit neobnovuje. U dohody o pracovní činnosti, tedy DPČ, nesmí práce překročit v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby, obvykle 20 hodin týdně,“ říká Anna Kevorkyan, CEO pracovního portálu JenPráce.cz.

Rozdíly jsou také v odvodech na sociální a zdravotní pojištění. V roce 2026 vzniká u DPP účast na pojištění při měsíčním příjmu alespoň 12 000 korun. U běžné DPČ je rozhodná hranice 4 500 korun. U sociálního pojištění záleží také na sjednaném příjmu a na tom, zda jde o zaměstnání malého rozsahu. Více dohod o provedení práce u stejného zaměstnavatele se při posuzování příjmového limitu sčítá.

Hrubá odměna nemusí být částka, kterou brigádník dostane
Před podpisem dohody se vyplatí zjistit, zda zaměstnavatel uvádí hrubou, nebo čistou hodinovou sazbu. Z hrubé odměny se totiž podle konkrétní situace odečítá daň a případně také pojistné. Stejná nabídnutá sazba tak může dvěma lidem přinést rozdílný čistý výdělek.

Rozdíl ukazuje příklad studenta, který si na DPP vydělá 10 000 korun měsíčně. Pokud u zaměstnavatele platně podepíše prohlášení k dani a uplatní základní slevu na poplatníka, daň po slevě vyjde nulová. Protože jeho příjem nedosahuje hranice pro odvody, dostane při absenci dalších srážek celých 10 000 korun. Bez podepsaného prohlášení mu zaměstnavatel srazí patnáctiprocentní daň a vyplatí 8 500 korun.

Pozor je třeba dávat také na překročení hranice pro pojistné. V takovém případě se totiž pojistné počítá z celého příslušného příjmu, nikoli pouze z částky nad limitem.

„Při dosažení hranice pro pojištění se pojistné počítá z celého příslušného příjmu, nikoli pouze z částky nad limitem. Vyšší hrubá odměna tak nemusí znamenat stejný nárůst čistého výdělku. Pokud se blížíte limitu, požádejte mzdovou účetní o orientační výpočet včetně plánované mimořádné odměny,“ upozorňuje Jana Jáčová, ředitelka UOL Účetnictví.

Růžový formulář lze podepsat jen u jednoho zaměstnavatele
Takzvané růžové prohlášení k dani umožňuje zaměstnavateli zohlednit při výpočtu měsíční zálohy daňové slevy. Základní sleva na poplatníka činí v roce 2026 celkem 30 840 korun ročně, tedy 2 570 korun měsíčně.

Pro stejné období však nelze prohlášení podepsat současně u více zaměstnavatelů. Pokud ho má brigádník podepsané v hlavním zaměstnání, nemůže si slevu prostřednictvím tohoto formuláře uplatnit také u vánoční brigády.

Prohlášení přitom není určeno pouze studentům. Za splnění zákonných podmínek ho mohou podepsat také rodiče na rodičovské dovolené nebo další brigádníci. Samotné potvrzení o studiu podpis nenahrazuje a studium automaticky neznamená, že je výdělek osvobozený od daně. Zvláštní sleva na studenta se pro příjmy za rok 2026 neuplatňuje.

Nízký výdělek automaticky neřeší zdravotní pojištění
Samostatnou pozornost vyžaduje zdravotní pojištění. Pokud příjem z dohody nedosáhne hranice pro odvody, neznamená to automaticky, že za brigádníka zdravotní pojištění hradí stát.

„U dohody pod odvodovou hranicí je potřeba oddělit čistou výplatu od celkového vyřešení zdravotního pojištění. Pokud z dohody pojistné neodchází, neznamená to automaticky, že je za člověka hradí někdo jiný. Student nebo rodič musí mít ověřené, zda skutečně patří mezi osoby, za které platí stát. U zaměstnance může být pojištění řešeno hlavním pracovním poměrem,“ upozorňuje Anna Kevorkyan z JenPráce.cz.

Kdo po celý kalendářní měsíc nemá zaměstnání zakládající účast na zdravotním pojištění, není OSVČ a zároveň za něj neplatí pojistné stát, musí se přihlásit jako osoba bez zdanitelných příjmů. U dohody, ze které se pojistné odvádí, může navíc podle osobní situace vzniknout povinnost doplatit pojistné do minimálního vyměřovacího základu.

Po skončení brigády si vyžádejte potvrzení o příjmech
Povinnosti brigádníka nemusí skončit poslední odpracovanou směnou. Ještě před odchodem by si měl zjistit, zda zaměstnavatel odváděl srážkovou, nebo zálohovou daň. Při souběhu dvou zaměstnání se zálohovou daní zpravidla vzniká povinnost podat vlastní daňové přiznání. Naproti tomu DPP zdaněná srážkovou daní u druhého zaměstnavatele sama o sobě tuto povinnost běžně nezakládá.

Český daňový rezident může příjmy z dohod zdaněné srážkovou daní zahrnout do daňového přiznání také dobrovolně. Pokud pracoval pouze část roku a nevyužil celou roční slevu na poplatníka, může za určitých okolností získat sraženou daň zpět. Vrácení peněz ale není automatické a závisí na celkových ročních příjmech.

„Český daňový rezident však může příjmy z dohody zdaněné srážkou zahrnout do přiznání dobrovolně. Pokud pracoval jen část roku a nevyužil celou roční slevu na poplatníka, může získat sraženou daň zpět. Vrácení není automatické a záleží na celoročních příjmech. Schovejte si proto výplatní pásky a vyžádejte příslušné potvrzení o příjmech a odvedené dani,“ říká Jana Jáčová z UOL Účetnictví.

Od ledna 2027 se zvýší limity pro odvody
Brigádníky čekají od ledna 2027 také změny. U dohody o provedení práce se hranice pro účast na sociálním a zdravotním pojištění zvýší z 12 000 na 12 500 korun hrubého měsíčně. U DPČ vzroste rozhodný příjem ze 4 500 na 5 000 korun. U zdravotního pojištění se posuzuje dosažený měsíční příjem, u sociálního pojištění záleží také na sjednaném příjmu a charakteru zaměstnání.

Změní se rovněž minimální mzda. Při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin bude od ledna činit 148,30 koruny za hodinu. Tato sazba se vztahuje také na pracovníky zaměstnané na dohody. Osoby bez zdanitelných příjmů budou na zdravotním pojištění platit 3 362 korun měsíčně.

Od nového roku se vrátí také sleva na studenta, a to až do výše 4 020 korun ročně. Při měsíčním uplatňování u zaměstnavatele půjde o 335 korun. Nárok bude nutné doložit potvrzením školy. Za splnění zákonných podmínek se sleva bude vztahovat na studenty do 26 let, u prezenčního doktorského studia do 28 let. Pokud už základní sleva na poplatníka vynuluje vypočtenou daň, další sleva na studenta výplatu nezvýší. Za rok 2026 ji přitom nebude možné uplatnit ani v daňovém přiznání či ročním zúčtování provedeném v roce 2027.

Změní se také způsob zdanění některých podlimitních dohod bez podepsaného prohlášení k dani. Dosavadní patnáctiprocentní srážkovou daň nahradí stejně vysoká záloha ve zvláštním režimu. U DPP s hrubou odměnou 10 000 korun tak brigádníkovi bez dalších srážek zůstane 8 500 korun.

„U podlimitních dohod bez podepsaného prohlášení k dani nahradí dosavadní patnáctiprocentní srážkovou daň stejně vysoká záloha ve zvláštním režimu. U DPP s hrubou odměnou 10 000 korun tak bez dalších srážek zůstane výplata 8 500 korun. Takto zdaněný příjem od druhého zaměstnavatele sám o sobě nezakládá povinnost podat daňové přiznání ani nebrání ročnímu zúčtování u hlavního zaměstnavatele; do tohoto zúčtování se ale nezahrnuje. Brigádník může všechny takto zdaněné příjmy dobrovolně zahrnout do vlastního přiznání a sražené zálohy započíst na výslednou daň,“ dodává Anna Kevorkyan z JenPráce.cz.

Témata:  brigáda,  Vánoce

Aktuálně se děje

6. listopadu 2026 12:04

ČNB podruhé letos zvýšila sazby. Hypotéky mohou dál zdražovat

Česká národní banka dnes podle očekávání zvýšila svoji základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na rovná čtyři procenta. Dostává ji tak na nejvyšší úroveň od začátku roku 2025. Jde o druhé letošní zvýšení sazeb, přičemž to první, červnové, bylo vůbec prvním po čtyřech letech. Centrální banka tedy potvrzuje zásadní obrat v měnové politice. Namísto zlevňování peněz nyní přistupuje k jejich opětovnému zdražování. Pro české domácnosti to představuje nepříznivou zprávu zejména v souvislosti s hypotékami, jejichž úročení se může v nadcházejících měsících dostat nad šest procent.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Vánoční přivýdělek má svá pravidla. Jedna chyba vás může stát tisíce korun

Předvánoční brigády v obchodech, při balení zásilek nebo na vánočních trzích mohou přinést vítaný přivýdělek. Částka uvedená v nabídce ale nemusí odpovídat penězům, které pracovník skutečně dostane na účet. Záleží na tom, zda uzavře dohodu o provedení práce (DPP), nebo dohodu o pracovní činnosti (DPČ), kolik si vydělá a zda má podepsané prohlášení k dani u jiného zaměstnavatele. Pozornost je třeba věnovat také zdravotnímu pojištění a povinnostem po skončení roku.