Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Blízkovýchodní konflikt: Bude hrozbou pro českou ekonomiku?

ekonomika
ekonomika
Foto: Pixabay

Komentář Kryštofa Míška: V době, kdy eskalace mezi Izraelem a Hamásem trvá již několikátý týden, začínají se rýsovat obavy ohledně jeho dopadu na světovou ekonomiku. Mezinárodní měnový fond (MMF) a Světová banka varují před rostoucími cenami ropy a inflačními tlaky, které by mohly ovlivnit i českou ekonomiku. Obě instituce přitom počítají s ekonomickým růstem v České republice v roce 2024 okolo 2,3 %. Ačkoli obě instituce předpovídají ekonomický růst v České republice v roce 2024 okolo 2,3 %, situace na Blízkém východě nesouvisí jen s tamním konfliktem.

Nabídkové šoky v podobě COVID 19 a války na Ukrajině přiměly světové centrální banky, včetně domácí České národní banky (ČNB), k nejvyššímu růstu sazeb od 70. let, kdy svět čelil „ropným šokům“ a vysoké inflaci. Nedávná data ukazují, že máme již z pohledu růstu cenové hladiny to nejhorší za sebou. Inflace v domácí ekonomice zpomaluje už osmý měsíc v řadě, zářijových 6,9 procenta je nejnižší hodnotou od prosince 2021. Nicméně nynější krize okolo letité nevraživosti mezi Palestinci a Izraelem, může znovu roztočit inflační kola a znejistit českou měnovou autoritu.

Podle reportu Goldman Sachs z konce září by měla ropa v roce 2024 vystoupat směrem k 100 USD. S tím, že tento report byl zveřejněn před útokem Hamásu na Izrael. Aktuální odhady hovoří o tom, že případné vyhrocení situace a zapojení Íránu do tohoto konfliktu by pravděpodobně vedlo k cenám až 130-150 USD za barel ropy Brent (středomořský benchmark cen). To by mělo okamžitý dopad na ceny benzínu, což by znamenalo, že v České republice by se mohly ceny pohybovat kolem 60-70 Kč za litr Naturalu 95.

Všichni si dokážeme představit, jak rychle by to znamenalo zvýšení cen zboží v obchodech a ohrožení rostoucí poptávky. ČNB by rovněž musela reagovat a přehodnotit svůj plán se snižováním sazeb z rekordních úrovní 7 %. Bankovní rada na svém listopadovém zasedání v tomto směru bude muset být velmi opatrná, aby případné první snížení příliš neuspěchala.

Témata:  ekonomika Izrael Hamás

Související

Aktuálně se děje

29. dubna 2026 10:50

24. dubna 2026 12:06

23. dubna 2026 11:32

Když se tržiště tváří jako e-shop: Hra na hraně zákona

S online tržišti se při nákupech na internetu setkal už téměř každý. Jde o platformy, které sdružují nabídky desítek až tisíců prodejců na jednom místě a fungují jako digitální tržnice dostupné odkudkoli. V případě potíží ale často přesměrují zákazníka přímo na konkrétního, mnohdy zahraničního prodejce, se kterým nemusí být řešení reklamace jednoduché. Je takový postup v souladu s pravidly?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.