Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Pokud je Česko „nemocným mužem Evropy“, pak se ale nakazilo od Německa

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Komentář Lukáše Kovandy: Česko je podle německého listu Die Welt „nemocným mužem Evropy“. Alespoň tedy z ekonomického hlediska. Jako jediný ze států EU se dosud makroekonomicky nezotavilo z pandemie. Právě Německo ale na tom není zase o tolik lépe a vlastně na nepříznivém stavu českého hospodářství nese zásadní podíl.

O snad žádné jiné zemi EU nelze tak přesvědčivě jako o Česku říci, že je z energetického hlediska sedmnáctou spolkovou zemí Německa. Takže Česko prakticky nejvíce ze všech doplácí na nezvládnutou německou energetikou transformaci, takzvanou Energiewende. 

Česko je na tom skutečně ekonomicky hůře, než se čekalo. Letos od července do září jeho hospodářství klesalo jak v porovnání se stejným obdobím loňska, tak ve srovnání s obdobím letošního dubna až června. Klíčovým důvodem propadu ekonomiky je pokračující obava domácností z dalšího ekonomického vývoje; jak na co se týče obecné inflace, tak cen energií.

Tuzemské domácnosti proto už řadu čtvrtletí v řadě škrtí své výdaje, které se stále nedostaly na předpandemickou úroveň. A vzhledem k tomu, že jejich spotřeba je významnou složkou celkového výkonu ekonomiky, ten zůstává notně povadlý. Nejnovější návrh Energetického regulačního úřadu by přitom české ekonomice zasadil další ránu.

Zdražení regulované složky plateb za elektřinu domácnostem o 71 procent, které energetický úřad navrhuje, je nebývalé. Ale jde – při pohledu do nadcházející doby – stále jen o začátek.

Zdražování elektřiny, včetně její regulované složky, totiž není nějakou nežádoucí poruchou, avšak jde přímo o stěžejním záměrem zelené agendy EU, resp. Green Dealu, a rovněž důsledkem zmíněné německé Energiewende. Akorát že to politici lidem takto moc neříkají, pokud si to tedy vůbec sami uvědomují. Tak to povězme za ně. Bez masivního zdražení fosilní elektřiny nemůže Green Deal nikdy dosáhnout svých ambiciózních cílů. Cílů, které tedy, i přes svoji ambicióznost, nemají bez výraznějšího zapojení Číny, USA, Indie… stejně šanci byť jen zbrzdit, natož zvrátit proces klimatických změn, neboť EU už teď představuje z globálního hlediska příliš malého a vlastně celkem nevýznamného emitenta skleníkových plynů.

Okolní země, včetně Německa, budou ovšem i v příštím roce ulevovat lidem a firmám od drahých energií. Česko ale žádnou pomoc nechystá. To jeho firmy a podniky může dostat do konkurenční nevýhody. A dále tak škrtit jejich výdaje, což pak nadále bude podvazovat ekonomiku. Takže Česko zůstane oním „nemocným mužem“.

Německá vláda minulý oznámila, že v příštím roce pomůže podnikům v zemi s platbami energií v objemu zhruba 300 miliard korun. To je, po přepočtu na velikost ekonomiky a dle podílu průmysl v ní, jako kdyby česká vláda pomohla v příštím roce tuzemským podnikům v rozsahu přibližně 30 miliard korun.

České podniky ale nedostanou nic. Naopak, regulovaná složka cen elektřiny jim má stoupnout až o stovky procent. Německo je přitom sice bohatší než, ale také zadluženější než Česko.

Zadluženější než Česko je také Polsko. I to pomůže svým občanům od drahých energií i v příštím roce. Jacek Sasin, místopředseda stávající polské vlády a ministr zodpovědný za resort státního majetku, se minulý týden nechal slyšet, že kabinet hodlá prodloužit zmrazení cen elektřiny domácnostem do příštího roku. Nynější polská vláda pro letošek zmrazila ceny elektřiny na úrovních konce roku 2022.

Zmrazení cen elektřiny v příštím roce na dalších šest měsíců a na dvanáct měsíců v případě cen plynu slibuje také možná nová vládnoucí koalice vedená Donaldem Tuskem. Je však otázkou, zda a zejména kdy se tato formace dostane v Polsku k moci. 

Prominentní polský think-tank Energetické fórum navrhuje pomáhat polským domácnostem s drahými energiemi také formou systému energetických poukázek, které by byly částečně hrazeny z výnosů z emisních povolenek. To je opět zajímavé v porovnání s Českem, neboť Fialův kabinet tvrdí, že v příštím roce již Evropská komise nepovoluje používat výnosy z povolenek k úlevě od drahých energií. 

Na Slovensku jsou jako v Polsku cen energií zastropované mírně nad úrovní roku 2022. Slovenské domácnosti tak letos platí jedny z nejnižších cen v EU. Vládní strana Hlas, jejíž členkou je i novopečená ministryně hospodářství Denisa Saková, zodpovědná za energetiku, slibovala před zářijovými volbami dokonce zlevnění energií. Tedy zlevnění z úrovní, které už nyní jsou jedny z nejnižších v EU.

Levné energie jsou nyní zřetelnou prioritou Ficovy vlády. Je proto pravděpodobné, že ta využije nějaké podoby krizové regulace a dohody se slovenskými elektrárnami, aby cenu udržela nízko.

Slovensko je přitom stejně jako Německo či Polsko zadluženější než Česko.

Témata:  ekonomika Česko Německo komentář

Aktuálně se děje

9. července 2024 11:05

8. července 2024 10:28

České stavebnictví se propadá. Ničí ho přílišná byrokracie

„Stavět v České republice je drahé, zdlouhavé a administrativně náročné. To může odrazovat velké zahraniční investory i české domácnosti, aby se pouštěli do nových projektů. Navíc stavebnictví nadále zatěžují stále relativně vysoké úrokové sazby a nedostatek pracovních sil,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR

Komentář

Daří se vládě ozdravovat veřejné finance? Detailní pohled na čísla

Hospodaření státního rozpočtu – tedy to, za které odpovídá vláda – bylo letos v prvním pololetí nejlepší od roku 2019. Pololetní schodek vládního hospodaření je totiž nominálně nižší než v letech 2020 až 2023, necelých 180 miliard korun. Přesto veřejný dluh narůstá za vlády premiéra Petra Fialy zhruba stejně rychle jako za covidu. I když mezitím stouply daně a odvody, nejen v rámci konsolidačního balíčku. Jak to jde dohromady? A plní současná vláda svůj předvolební slib konsolidace veřejných financí?