Češi v příštím roce očekávájí nižší příjmy a celkové zhoršení finanční situace ve firmách, kde pracují. Vyplývá to z průzkumu Workmonitor personálně poradenské společnosti Randstad, který společnost zveřejnila ve čtvrtek.
Takřka polovina Čechů (40 procent) je smířena s tím, že si v roce 2012 bude muset utáhnout opasky a nebude vytvářet žádné finanční rezervy - tedy bude žít od výplaty k výplatě. Vyplývá to z průzkumu, který pro společnost Partners realizovala agentura Ipsos Tambor, zveřejněného v pondělí.
Průměrná hrubá měsíční mzda stoupla ve třetím čtvrtletí letošního roku o 562 korun na 24 089 korun, což představuje meziroční růst o 2,4 procenta. V pondělí o tom informoval Český statistický úřad (ČSÚ).
Více než dvě třetiny lidí trvale zastávají názor, že nezaměstnaní by měli dostávat jen tak malé dávky, aby byli nuceni si shánět práci. Z aktuálního průzkumu agentury STEM také vyplynulo, že současná úroveň podpor a sociálních dávek podle více než 60 procent Čechů dostatečně motivační není.
Superdaň ve výši 76 procent chce ČSSD uvalit na nemovitý majetek nad 10 milionů korun, pokud majitel nedokáže doložit původ prostředků, za které ho pořídil. Plán na zavedení nejvyšší daně v historii ČR představí sociální demokraté na sobotní ideové konferenci, uvedla v pátek Česká televize.
Tři pětiny (60 procent) Čechů a jejich domácností mají problém vyjít se současnou výší příjmu, ve velmi obtížné finanční situaci se v loňském roce ocitla třetina (34 procent) českých občanů. Vyplývá to z říjnového šetření CVVM zveřejněného v pondělí.
Krátce před koncem mandátu ministra úřednické vlády Martina Peciny poslal jeho náměstek Richard Nouza v tajnosti rekordní odměny úředníkům ministerstva vnitra, kteří o pár měsíců později sepsali přílepek, jehož pomocí chtěli dosáhnout utajení platů. Píší o tom pondělní Hospodářské noviny (HN).
Účinnost daňové reformy se spolu s občanským kodexem odkládá na 1. ledna 2014, daňové zvýhodnění stravenek se tedy následující dva roky zachová. Po dvouhodinovém jednání koaličních špiček to v úterý řekl ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).
Od výplaty k výplatě žije více než čtvrtina obyvatel České republiky. Problém vyjít se svým příjmem má 26,7 procenta Čechů, ukázal průzkum společnosti SANEP, jehož výsledky byly zveřejněné ve čtvrtek.
Uchazeči o zaměstnání požadují nereálně vysoké platové ohodnocení. Agentura Mediafax se to v pondělí dozvěděla od agentury Commservis.com, která v minulých dnech provedla průzkum mezi 119 personalisty středních a velkých firem v celé České republice.
Tajemná postava štědře honorovaného úředníka se vyloupla při zatím posledním pokusu HN zmapovat odměny ve státní sféře. Jediné co o něm víme je, že pracuje na ministerstvu financí a úřad jeho totožnost ukryl pod šifrou "Ředitel odboru č. 11". Informují o tom čtvrteční Hospodářské noviny (HN).
Měsíční příjem minimálně padesáti vrcholných úředníků českých ministerstev přesáhl v prvním roce vlády Petra Nečase (ODS) částku 100 tisíc korun. Osmatřicet z nich překročilo v průměru měsíčně hranici 106 900 korun, což je základní plat ministra bez náhrad, uvedl v pondělí server Aktuálně.cz.
Ministerstvo financí chystá změnu systému daně z nemovitostí, kterou každoročně platí všichni majitelé domů, bytů či pozemků v Česku. Zastupitelstva by měla získat možnost zvýšit daň z nemovitostí podle atraktivity městské části, píší v pondělním vydání Lidové noviny.
Náladu pětačtyřiceti tisícovkám bývalých policistů, hasičů a vojáků zkazil nedávný výrok Ústavního soudu. Ten neuznal žádost na zrušení části zákona, který od letošního prvního ledna daní výsluhy patnácti procenty, informují ve čtvrtečním vydání Lidové noviny.
Průměrná hrubá měsíční mzda stoupla ve druhém čtvrtletí letošního roku o 574 korun na 23 984 korun, což představuje meziroční růst o 2,5 procenta. V pondělí o tom informoval Český statistický úřad (ČSÚ).
Čeští vojáci a jejich bývalí kolegové v armádě mají chmurné vyhlídky. Tisíců z nich se dotkne propouštění. A další, kteří se už uchytili ve státní službě, například jako civilní zaměstnanci armády, přijdou o tisíce korun měsíčně, píše v pondělí deník Právo.
Daňová reforma prošla Vládou. Přestože se v tuto chvíli zatím nejedná o definitivní verzi, protože průchod komorami Směnovny může ještě přinést řadu změn, spočítali jsme, jak se projeví změny v našich peněženkách.
Dražší potraviny, léky, dětské pleny, tiskoviny i dopravu, to vše přinese novela zákona o dani z přidané hodnoty (DPH), kterou na své mimořádné schůzi v příštím týdnu projedná Poslanecká sněmovna v druhém čtení. Změny mají zajistit peníze na financování důchodové reformy.
Občanští demokraté podpoří názor svých koaličních partnerů – strany Věci veřejné – a pokusí se zablokovat zrušení daňového zvýhodnění tolik oblíbených stravenek. Ve středečních Dvaceti minutách Radiožurnálu to uvedla předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová (ODS).
Podle analytiků oslovených agenturou Mediafax vládou odsouhlasená daňová reforma se nejvíce dotkne firem a také lidí, kteří mají vysoké hypotéky. Analytici to uvedli pro agenturu ve středu.
Vláda se na svém středečním zasedání po dlouhých debatách dohodla na podobě daňové reformy, Mediafaxu to uvedl zdroj obeznámený s jednáním kabinetu. Stravenky již nebudou daňově zvýhodněné, ale ministři se na druhou stranu shodli na zavedení daňového bonusu, který má být spravedlivou náhradou.
V návaznosti na úterní jednání na ministerstvu vnitra vznikne do konce srpna metodický pokyn, který klíčovým úřadům státní správy stanoví povinnost poskytovat údaje o výši platů a odměn zaměstnanců. Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu se bude muset obecně respektovat, píše o tom deník Právo.
Kapesné nedává, nebo by svým potomkům nedávalo, celkem 29 procent Čechů. Vyplývá to z červencového průzkumu finanční společnosti Home Credit, o jehož výsledcích v pondělí informovala.
22. září 2026 17:07
22. září 2026 16:58
21. září 2026 16:25
18. září 2026 13:21
17. září 2026 17:47
17. září 2026 17:42
10. září 2026 10:45
8. září 2026 10:44
8. září 2026 10:27
8. září 2026 10:13
Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.
Zdroj: Marie Dvořáková
Česko se od října vrací k regulaci cen pohonných hmot. Vláda obnovuje mechanismus, který letos fungoval od dubna do 19. července, a současně snižuje spotřební daň z motorové nafty na minimum, které umožňuje evropská legislativa. Opatření bude zatím platit od 1. do 31. října. Jde o reakci na další eskalaci konfliktu na Blízkém východě, omezení dodávek ropy evropským rafineriím a opětovný tlak na ceny paliv.
