Daňová reforma nejvíce zabolí firmy a lidi s vysokými hypotékami

"Je to navíc poměrně velký zásah ve srovnání se současným zdaněním fyzických osob, které platí teprve pár let," komentoval změny analytik ČSOB Petr Dufek. "Měla by skončit superhrubá mzda, která transparentně ukazovala, kolik každý odvádí měsíčně státu. Nyní se část odvodů státu opět skryje, tentokrát za jednotnou daň z úhrnu mezd placenou zaměstnavateli," dodal.

Jak dále sdělil, celkově zaměstnanci zřejmě žádný zásadní posun ve svém zdanění nepocítí. "Změny poznají lidé s vysokými hypotékami a hodnotnějšími stravenkami. Hlavní změny ponesou firmy, které budou muset opět investovat do svého mzdového softwaru," dodal Dufek. Navrhované změny jdou ale přesně v duchu dřívějších oznámení, jak uvedl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek, a vypadají pozitivně ze dvou pohledů.

"Za prvé, odstraňují některé nespravedlnosti vyplývající například ze superhrubé mzdy či zdanění dividend. Za druhé, zjednodušují daňový systém odbouráním některých výjimek, například poskytováním daňově zvýhodněných stravenek," vysvětlil Sobíšek. "Představený návrh je v souladu s nastaveným kurzem fiskální konsolidace. Nový, lépe řečeno staronový, systém daně z příjmu, který předpokládá konec zdanění superhrubé mzdy a zavedení sazby 19 procent ze mzdy hrubé více méně zachová celkový objem vybraných daňových prostředků," uvedl analytik Komerční banky Marek Dřímal. Pozitivně se podle něj na straně příjmů rozpočtu projeví zrušení daňových úlev, jako například hodně diskutovaných stravenek. Jak analytik sdělil, nově zavedený daňový bonus ve výši 3000 korun totiž u spousty lidí nebude plně kompenzovat objem nedaněných stravenek, které nyní dostávají. Reforma se tak pravděpodobně projeví v tržbách restaurací, které kvůli ní prodají méně obědů. "Zajímavým krokem je sjednocení odvodů na sociální a zdravotní pojištění na straně zaměstnavatele. Stát pomalu oficiálně přiznává, že se vlastně jedná o daň a nikoliv pojištění. Jednotné inkasní místo by mohlo zvýšit efektivitu státní správy zrušením duplicitních činností úředníků. V tomto ohledu ale reforma zůstává na půl cesty. Nic by totiž nebránilo sjednotit odvody ze strany zaměstnavatele i zaměstnance, aby tak lidé viděli, kolik státu skutečně odvádí a jaká je cena jejich práce," naznačil Dřímal. "Podle našeho názoru by neměl být dopad dnes vládou odsouhlasených daňových změn do ekonomiky nijak závažný," konstatoval analytik GE Money Bank Petr Gapko. Dobrou zprávou podle něj je, že se zjednoduší systém výpočtu a odvodu daní a sociálního a zdravotního pojištění. "To může mít za následek určité zefektivnění daňové správy. Problémem státní správy totiž není nedostatečný příjem, nýbrž mandatorní výdaje a efektivita hospodaření. Druhým pozitivním bodem je snížení celkových odvodů státu u většiny zaměstnanců. Jde ale pouze o malou částku v řádu desítek či několika set korun měsíčně, což na viditelné zrychlení ekonomického růstu v žádném případě nestačí," nastínil analytik. Jako největším přínosem navrhovaných změn vidí ujištění, že vláda i přes osobní neshody dokáže najít společnou řeč v důležitých reformních krocích, a tudíž prokazuje vůli zamýšlené reformy dotáhnout do konce.

"To může být dalším potvrzením pro zahraniční investory, že Česká republika chce dát do pořádku veřejné finance a je tedy bezpečnou zemí pro investice," dodal Gapko. Vláda se dohodla na podobě daňové reformy na svém středečním zasedání. Např. stravenky již nebudou daňově zvýhodněné. Nicméně ministři se na druhou stranu shodli na zavedení daňového bonusu, který má být spravedlivou náhradou. Paušál nahrazující stravenky bude ve výši 3000 korun ročně, což je 250 korun měsíčně. Novinkou by mělo být zrušení 15procentního danění takzvané superhrubé mzdy, která zahrnuje kromě platu i pojistné odvody. Zaměstnanci by se místo toho měli vrátit k placení daně z hrubého příjmu, tedy systému platnému do roku 2008. Sazba daně z příjmu bude 19 procent.

Odvody zaměstnavatele na veřejné pojištění jeho pracovníků a státní politiku zaměstnanosti nahradí jednotná daň z úhrnu mezd, která z nich bude složená. Na důchodové pojištění má jít, stejně jako dosud, 21,5 procenta hrubé mzdy, na veřejné zdravotní pojištění sedm procent a na státní politiku zaměstnanosti 1,2 procenta. Změny na daních nepotěší lidi, kteří využívají odpočty úroků z úvěrů na vlastní bydlení. Zatímco dosud si zájemci, kteří měli úvěr ze stavebního spoření nebo hypotéku, mohli odečíst od základu daně ročně až 300 tisíc korun za zaplacené úroky, nově se tato částka sníží na 80 tisíc korun. Skončí také zdanění dividend, zisky akcionářů budou od původní 15procentní daňové povinnosti osvobozené. Většina nových pravidel by měla začít platit od 1. ledna 2013, nová loterijní daň už od roku 2012.

Témata:  hypotéky,  firmy,  daně