Analýza Moneymag: Kdo vydělá a kdo prodělá na daňové reformě?

Zbrusu nový zákoník přináší oproti současnému stavu mnoho změn. Tou, kterou pocítí bez výjimky každý, kdo platí daně, je staronový výpočet základu daně. Ministr financí upustil od konceptu superhurbé mzdy, kterou dříve sám zavedl, a vrátil se k původnímu konceptu mzdy hrubé. Již dříve se nechal slyšet, že po zavedení superhrubé mzdy mělo přijít zrušení mzdy hrubé tak, aby opět existovala jediná sazba, což se ovšem ukázalo být politicky neprůchozí.

Sazba daně bude nyní činit 19%. Spočítejme nyní celkové odvody z hrubé mzdy v současné době a před reformou.

V současné době musí každý zaměstnanec odvést z hrubé mzdy 4,5 % na zdravotní pojištění a 6,5 % na pojištění sociální. Sazba 15 % ze superhrubé mzdy je při přepočtu ekvivalentní 19,65 % ze mzdy hrubé, znamená to tedy, že zaměstnanec z hrubé mzdy odvede státu 30,65 %.

Po reformě dojde ke sjednocení obou sazeb na 6,5 %, což spolu se sazbou 19 % dává odvod státu 32 %. To je o 1,35 % více než dosud. To u mzdy 24 tisíc korun, což je přibližná výše průměrné mzdy, dělá 324 korun měsíčně.

Díky zvýšení sazby by se mohly mírně zvednout odvody. Sleva na dani by měla zůstat stejná, jako doposud, tedy 24 480 korun ročně. Oproti letošku již nebude snížená o "povodňovou stokorunu".

Díky všem změnám bude zdanění o chlup progresivnější, odstraněním konceptu superhrubé mzdy se ruší zdanění s klesající sazbou u osob s nejvyššími příjmy. Již dříve také bylo avizováno, že osoby s vyššími příjmy nebudou moci využít slevy na poplatníka, což opět zvýší progresivitu zdanění.

Sám výpočet a sazba s peněženkami zamává jen minimálně, nejvíce na ně doplatí zaměstnanci, jejichž mzda se blíží minimální. Ti dnes žádné daně neplatí, odvádějí však zdravotní a sociální pojištění, které, jak je uvedeno výše, o dvě procenta stoupne. Pohorší si také osoby s vyššími příjmy. Naopak u střední třídy bude rozdíl malý.

Hrubá mzda

Čistá mzda 2011

Čistá mzda 2013

Index 2013/2011

8 000,00 Kč

7 120,00 Kč

6 960,00 Kč

97,8 %

15 000,00 Kč

12 305 Kč

12 270 Kč

99,7 %

25 000,00 Kč

19 195 Kč

19 070 Kč

99,3 %

50 000,00 Kč

36 420 Kč

36 070 Kč

99,0 %

Zdanění benefitů se může i nemusí vyplatit

Největší boj se, jak je již avizováno, strhne kolem benefitů. Některé z nich dnes mají v zákoně výjimky, které umožňují jejich nezdaňování. Největší humbuk pravděpodobně bude u režijních jízdenek pro zaměstnance hromadné dopravy a stravování. Z nich dosud nebyla placena daň z příjmů, což bylo pro zaměstnance i zaměstnavatele výhodné.

Zrušení daňové úlevy má být kompenzováno zavedením jednotného paušálu ve výši 3000 korun, který si bude moci odečíst z daní každý. Prakticky půjde o daňový bonus, podobně jako u bonusu na dítě, což znamená, že zaměstnancům s nízkými příjmy pod hranicí 10 tisíc korun bude stát namísto inkasa daní peníze vracet.

Výše bonusu 3000 korun znamená, že zaměstnanec nebude muset danit příjmy ve výši přibližně 15 800 korun ročně a právě zde leží hranice, na které můžeme říci, zda se zaměstnanci vyplatí či nevyplatí tato změna. Budeme-li počítat, že zaměstnanec obědvá průměrně 230x ročně (rok má přibližně 250 pracovních dní, od čeho odečítáme předpokládaných 20 dní dovolené), je hranicí necelých 69 korun denně. Nový daňový paušál se tedy vyplatí zaměstnancům, kteří dostávají od zaměstnavatele 68 a méně korun denně na stravu. Nejvíce pravděpodobně zapláčí zaměstnanci v hromadné dopravě, kteří dostávají stravenky. Jejich režijní jízdenky se do paušálu již pravděpodobně jen těžko vejdou.

Komu se tedy nejvíce vyplatí reforma? Zejména každému, kdo nepobírá od zaměstnavatele bonusy, které jsou dnes osvobozeny od daně. U nich se může celý bonus ve výši 3000 korun ročně přelít do vlastní peněženky. Naopak nejvíce na reformu doplatí ti, kteří pobírají tyto benefity vysoké. Jejich zdanění se tak zvýší nebo se budou muset některých benefitů vzdát.

 

Tip: Do daně z příjmů se nově zahrne také daň darovací. Podívejte se na naši analýzu, co se s ní stane po reformě.

 

Veškeré tyto změny nicméně může přebít chování zaměstnavatelů. Jejich odvody se snižují o dvě procenta a pokud se rozhodnou se zaměstanavateli o tento ušetřený náklad podělit, může se hrubá mzda trochu pozvednout. Naopak u benefitů je možné, že se dočkáme jejich částečného rušení, rož může v peněženkách způsobit větší vítr než samotný fakt jejich zdanění.

Témata:  daň z přijmu,  analýza MoneyMAG