Firmy v Česku se stále více omlazují. Jejich zaměstnance tvoří nastupující generace Y, která se od té starší v mnohém liší. Sociální sítě a informační technologie jsou jí vlastní, mladí běžně vyjíždějí na delší dobu do zahraničí, kde si zlepšují své jazykové schopnosti, a často se věnují dalšímu sebevzdělávání, informuje AC JOBS.
Za zaměstnance vyřizuje veškeré daňové povinnosti zpravidla zaměstnavatel, který za ně provádí roční zúčtování daně. V takovém případě musejí zaměstnanci doručit mzdové účetní všechny potřebné doklady do 15. února. Zaměstnanci podávající si daňové přiznání sami mají na vše více času.
Pracovních příležitostí bude letos asi více než loni a také čeká na více lidí zvýšení mzdy. Vyplývá to z průzkumu agentury Datank mezi firmami prováděného koncem loňského roku.
Novoroční bilance ukazují, že dochází k hospodářskému oživení a firmy plánují nábor nových zaměstnanců. Míra nezaměstnanosti se pohybuje kolem 7 %, ale v nedávném průzkumu Hospodářské komory uvedlo 60 % firem, že mají problém sehnat potřebné pracovní síly, zejména kvalifikované lidi v technických profesích.
Kandidát do komunálních voleb na Náchodsku za KSČM Pavel Janeček se ve svém zamyšlení, které poskytl serveru EuroZprávy.cz, podrobněji zaměřil na problematiku agenturního zaměstnávání. V něm je zaměstnanec dočasně umístěn do agentury práce na základě pracovní smlouvy nebo dohody, která je uzavřena mezi zaměstnancem a agenturou. Zaměstnanec se tak ve skutečnosti nebere jako stálý pracovník, ale je pouze "najímán", což podle Janečka hraničí s novodobou formou otroctví.
Většina oslovených firem v Praze 10 nepřijala za poslední rok ani jednoho uchazeče o zaměstnání z řad osob znevýhodněných na trhu práce. Vyplývá to z průzkumu, který v březnu 2014 provedlo občanské sdružení Desetsil. V jeho rámci se zaměřilo na zaměstnávání čerstvých absolventů, lidí nad 50 let, osob se zdravotním postižením (OZP) a rodičů po rodičovské dovolené.
Zatímco na konci roku 2000 tvořili lidé nad 50 let 16,2 % z celkového počtu uchazečů o zaměstnání, o sedm let později to bylo už 30,6 %. Loni se na celkové nezaměstnanosti podíleli 27,2 %. Tato skupina klientů Úřadu práce ČR (ÚP ČR) patří mezi ty, které jsou nejvíce ohroženy dlouhodobou nezaměstnaností. ÚP ČR jim proto věnuje zvýšenou péči.
Nový rok přinesl několik novinek v pracovněprávních vztazích. Některé pracující moc nepotěší, jiné naopak hrají do karet všem, kteří mají pocit, že je firmy vždycky převálcují.
Tuzemský daňový systém se v příštím roce příliš nezmění, přesto se v něm objevuje jedna zásadní novinka. U zaměstnanců, kteří v roce 2013 podléhali solidárnímu zvýšení daně (byť i v jednom měsíci), již totiž nemůže jejich zaměstnavatel provést roční zúčtování za tento rok. Těmto zaměstnancům tak přibude nová daňová povinnost, navíc z obecného hlediska dojde opět ke zvýšení administrativy správy daní. "Odhadujeme, že se v České republice bude tato záležitost týkat až 250.000 zaměstnanců," říká daňový poradce Ing. Petr Frisch ze společnosti Pro Factum Consulting.
Náhlá ztráta zaměstnání je vždy nepříjemná situace, obzvlášť pro lidi starší padesáti let. Některým zaměstnavatelům se zdají být neperspektivní. Podle Českého statistického úřadu se zaměstnanost lidí ve věku od 50 do 64 let v ČR pohybuje kolem 63 procent.
Od ledna příštího roku budou zaměstnavatelé svému zaměstnanci, který byl uznán dočasně práce neschopným, vyplácet náhradu mzdy za období prvních 14 kalendářních dnů trvání pracovní neschopnosti namísto dosavadních 21 dnů.
Když se ve firmách propouští, zaměstnavatelé se někdy zcela neuváženě zbavují starších pracovníků. Jsou to přitom lidé, kteří mají zkušenosti a potřebný nadhled. Jak lidi kolem padesátky vrátit do hry?
Zhruba devět z deseti amerických zaměstnanců ve věku minimálně 50 let je alespoň částečně spokojeno se svým pracovním místem. Vyplývá to z průzkumu pro organizaci Public Affairs Research.
Téměř každý zažil na pracovišti nějaký ten konflikt se svým nadřízeným, to ještě nemusí být žádný problém. Jak ovšem hodnotíme své vztahy se šéfy po odeznění emocí? Z průzkumu pracovního portálu jobs.cz vyplývá, že profesně i lidsky si se svým nadřízeným rozumí méně než jeden z pěti dotazovaných.
Polední menu v restauracích, které využívá řada pracujících, se za poslední rok zdražilo v průměru o téměř čtyři koruny na 85 korun. Nejlaciněji obědvají lidé v Jihomoravském, Plzeňském a Moravskoslezském kraji. Naopak v Praze za oběd zaplatíte téměř stovku, vyplývá to z průzkumu stravenkové firmy Chèque Déjeuner.
Jednou z nejvíce nepříjemných situací, do které se může člověk dostat, je ztráta zaměstnání. Jak se v takovém okamžiku chovat? Zásadní je nepodléhat panice a okamžitě začít shánět práci novou. Již samotné hledání totiž zabere mnoho času, což nejen zastoupí ztracenou pracovní náplň, ale také to dodá všedním dnům strukturu a organizaci.
Čechů, kteří nevyjdou se svými příjmy, přibývá a mnozí z nich tak potřebují druhou práci. Podívejte se, jestli můžete mít dvě práce na plný úvazek, jaké limity pro další pracovní poměry platí, kdy je výhodná práce na dohodu a za jakých podmínek můžete při zaměstnání podnikat.
Firmy si často stěžují, že nemohou najít správné uchazeče pomocí běžných metod. Okolnosti je nutí, aby do svých náborových aktivit zahrnovaly stále častěji i sociální sítě, které mají potenciál snížit náklady na nábor zaměstnanců až o statisíce korun. Problémem však je, že firmy nevědí, jakým způsobem v tomto prostředí komunikovat a dělají řadu chyb. Upozorňuje na to Lubomír Husar z pracovního portálu Cliqjobs.com, který se sociálními sítěmi aktivně pracuje.
Situace na trhu práce není vůbec růžová, přesto je možné najít obory a výjimky, pro které vleklá krize jakoby neexistovala. Z analýzy společnosti Annonce vyplynulo, že zaměstnavatelé nejčastěji hledají vyučené technické pracovníky s maturitou. Důležitá je však i znalost angličtiny nebo řidičský průkaz.
Nikdo vám neopraví kapající kohoutek, nepostaví dům a nenajíte se v hospodě! Pokud Česká republika v nejbližší době nezmění způsob základního a středoškolského vzdělávání, bude mít v příštích patnácti letech vážný problém s řemeslnickými profesemi a také s nezaměstnaností. Upozornil na to šéf pobočky rakouské vzdělávací agentury hospodářské komory WIFI Czech Republic Tomáš Zdechovský.
Přecházení z jednoho zaměstnání do dalšího je dnes naprosto běžná záležitost, jak taková změna vypadá v praxi v Česku? Opouštějí častěji pracovníci své šéfy, nebo plní pracovní úřady zaměstnavatelé, kteří dávají výpovědi jak na běžícím pásu?
Každá profese má své pro a své proti, ale v České republice existují povolání, která vám s největší pravděpodobností zničí zdraví nebo vás dostanou na psychiatrii. Zjistěte si, zda nemoci z povolání více ohrožují učitele, horníky nebo pyrotechniky.
Benefity a zaměstnanecké výhody různé hodnoty i charakteru se staly běžnou součástí pracovního života drtivě většiny Čechů. Aktuálně svým zaměstnancům nabízí „něco navíc“ až 99 procent společností. Platí přitom jednoduchá rovnice: Čím větší společnost, tím více benefitů.
25. listopadu 2024 17:01
25. listopadu 2024 16:52
24. listopadu 2024 15:33
23. listopadu 2024 20:28
23. listopadu 2024 14:30
23. listopadu 2024 13:53
22. listopadu 2024 15:47
22. listopadu 2024 14:47
21. listopadu 2024 11:21
20. listopadu 2024 12:20
20. listopadu 2024 11:28
20. listopadu 2024 11:19
20. listopadu 2024 11:08
19. listopadu 2024 11:32
19. listopadu 2024 10:51
19. listopadu 2024 10:26
Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.
Zdroj: Lukáš Kovanda
Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.
