Dánsko, momentálně předsedající Radě Evropské unie, chce do konce roku na úrovni EU prosadit takzvaný Chat Control čili „šmírovací zákon“. Má zamezit sdílení dětské pornografie, ve skutečnosti by ale hlavně mohl závažně a přelomově připravit občany EU o soukromí. Zavedl by totiž automatické skenování chatů a e-mailů. Vlastně by tak prolamoval listovní tajemství, jedno za základních práv a svobod přiznaných České republice Listinou základních práv a svobod.
S pošlapáním listovního tajemství, jež českým zaručovala již rakousko-uherská ústava z roku 1867, však může Evropská unie narazit. A to přímo u amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten předevčírem na své sociální síti Truth Social napsal, že se postaví proti všem zemím, které „útočí na naše úžasné americké technologické společnosti.“ Spojené státy jsou podle něj připraveny podniknout odvetu v podobě uvalení dodatečných cel či zavedení vývozních omezení na americké pokročilé čipy, pokud, jak říká, budou technologické firmy z USA poškozovány či diskriminovány.
Americké společnosti, jež stojí v pozadí zabezpečených komunikačních aplikací, jako je Signal nebo WhatsApp, potažmo v tomto případě tedy Meta, by s prosazením „šmírovacího zákona“ EU přišly o klíčovou výhodu, kterou jejich produkty na evropském trhu mají. Tím je možnost šifrování, jež zaručuje, že si danou zprávu může přečíst pouze odesílatel a její příjemce, nikoli „pošťák“.
Pokud „šmírovací zákon“ tuto výhodu americkým firmám a jejich technologiím sebere, bude zjevně naplněn Trumpův důvod k zavedení nových cel na dovoz z EU či pro jiné odvetné opatření. Protože pak si každou, i zašifrovanou zprávu bude moci přečíst „pošťák“, tedy příslušný „šmírovací úřad“ Evropské unie. Tím by byl samozřejmě poškozen ekonomický zájem a ostatně i svoboda podnikání firem, které šifrovanou komunikaci umožňují, včetně a zejména těch amerických.
Brusel koketerií s Chat Control tedy riskuje další zhoršení již tak povážlivě slábnoucího výkonu ekonomiky Evropské unie v globálním měřítku, které by vyhrocení celní války s USA způsobilo. Občan EU si zato tedy bude moci případně říci, že sice ekonomika EU i on sám je kvůli Chat Control chudší, než být mohl, ale aspoň je ještě k tomu „pod dohledem“, jehož by se mu nedostalo ani za císařepána Františka Josefa I., někdejšího rakousko-uherského mocnáře.
Trump ve střetu s Evropskou unií zbraně skládat nehodlá. Tento týden „zarazil“ další americký projekt shodou okolností dánské firmy Orsted, developera větrných farem. Akcie Orstedu, v němž drží více než poloviční podíl dánská vláda, se od jeho nástupu do Bílého domu propadly o zhruba 40 procent. Právě ta samá dánská vláda je tedy nyní klíčovou silou snahy přijmout legislativu Chat Control EU, která by celní a ekonomickou válku EU s USA dále stupňovala.
Témata: Chat Control, EU, USA
Související
7. října 2025 10:56
