Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Slíbili vám práci a rozmysleli si to? Požádejte o náhradu

Slíbili vám práci a rozmysleli si to? Požádejte o náhradu

Foto: Aspen

Nový rok přinesl několik novinek v pracovněprávních vztazích. Některé pracující moc nepotěší, jiné naopak hrají do karet všem, kteří mají pocit, že je firmy vždycky převálcují.

Změnou, která se týká v podstatě každého, je vyplácení náhrady mzdy v případě vážné nemoci. Zatímco ještě před týdnem platil zaměstnavatel mzdu první tři týdny nemoci a až pak byl člověk závislý na nemocenské ze státní kasy, nyní je náhrada platu jen dva týdny, pak už si marodi musí vystačit s nízkou nemocenskou.

Od Nového roku je v občanském zákoníku bič na "slibotechny". Pod pojmem předsmluvní odpovědnost se totiž skrývá mocný nástroj, kterým se můžete bránit například proti firmě, která vám vytrvale slibuje práci a pár dní před nástupem si to najednou rozmyslí.

Nově může každý, koho něco podobného postihne, žádat náhradu škody - třeba za to, že kvůli slíbenému novému místu dal výpověď v předchozí práci. Pokud se v takové situaci ocitnete, obraťte se na právníky a následně na soudy.

Témata:  práce zaměstnanci

Související

Aktuálně se děje

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

2. prosince 2025 11:27

Rodičovský příspěvek v roce 2026: navýšení se bude týkat jen některých rodičů

Od ledna 2026 se mění výše rodičovského příspěvku. Změna však nepřinese úlevu všem. Zatímco rodiče dvojčat a vícerčat si výrazně finančně polepší díky zvýšení na 700 000 Kč, rodiny s jedním dítětem zůstávají na současných 350 000 Kč, a navzdory inflaci tak reálně ztrácejí. Úprava přitom neplatí jen pro děti narozené až v roce 2026 – dotknout se může i rodin se staršími vícerčaty.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.