Rozpočet 2026 přináší miliardové přesuny mezi resorty. Nejvíce tratí zdravotnictví a doprava

V očištění o inflaci, kterou ministerstvo financí pro letošek prognózuje na úrovni 2,4 procenta, dosahuje nárůst výdajů vyčleněných resortu obchodu 83,1 procenta (viz tabulka níže), porovnáváme-li tedy návrh rozpočtu na rok 2026 a čísla ze schváleného rozpočtu na rok letošní.

V případě ministerstva obchodu je ale vysoký údaj alespoň zčásti odrazem loňského kontroverzního tahu ministerstva financí, kdy v rozpočtu na letošek nevyčlenilo resortu obchodu zhruba 20 miliard korun, které měl stát právě prostřednictvím ministerstva průmyslu poslat provozovatelům solárních a jiných elektráren. „Útěk“ prostředků mimo rozpočet kritizovala i Národní rozpočtová rada.

Vedle ministerstva obchodu se dvouciferného reálného nárůstu přidělených peněz dočkává v návrhu rozpočtu na rok 2026 už jenom ministerstvo pro místní rozvoj (nárůst o 71,5 procenta) a resort obrany (o 11,5 procenta).

Ministerstvo obchodu ovšem jako jediný resort poráží dokonce i důchody, a to jak co se procentuálního, tak i absolutního vývoje přidělených peněz týče. V pomyslném žebříčku dle absolutního navýšení přidělených peněz je totiž resort obchodu opět první, s přírůstkem 30,6 miliardy korun. Druhé je ministerstvo práce a sociálních věci, zodpovědné za výplatu právě důchodů, které si polepší o 21,9 miliardy korun. Třetí je resort obrany, s 21,4 miliardy korun navíc.

Právě případ ministerstva práce ovšem odhaluje ošemetnost činění závěrů pouze s ohledem na absolutní vývoj přidělené částky. Protože zmíněná suma 21,9 miliardy korun nárůstu přidělených peněz znamená vzhledem o obřím proporcím rozpočtu resortu práce a sociálních věcí, že si tento resort reálně pohoršuje, neboť vývoj jeho výdajů dokonce nepokryje ani letošní inflaci. Po jejím započtení totiž jeho výdaje mají příští rok meziročně klesnout o 0,1 procenta.

A to tedy resort práce bude příští rok hospodařit s historicky rekordní částkou takřka 991 miliard korun, takže jde o první případ historie ČR, kdy má mít jedna jediná kapitola rozpočtu přidělenu sumu v podstatě již jednoho celého bilionu korun.

Čtěte také

Chat Control EU: nový zákon může ohrozit soukromí občanů i americké firmy

Ekonomika Dánsko, momentálně předsedající Radě Evropské unie, chce do konce roku na úrovni EU prosadit takzvaný Chat Control čili „šmírovací zákon“. Má zamezit sdílení dětské pornografie, ve skutečnosti by ale hlavně mohl závažně a přelomově připravit občany EU o soukromí. Zavedl by totiž automatické skenování chatů a e-mailů. Vlastně by tak prolamoval listovní tajemství, jedno za základních práv a svobod přiznaných České republice Listinou základních práv a svobod. 

Zůstaneme-li ještě chvíli u absolutních částek, pak jen čtyři ministerstva se mají příští rok dočkat jejich navýšení, které předčí navýšení, s nimiž může počítat státní dluh, resp. náklady na jeho obsluhu, zejména tedy náklady v podobě úrokových plateb mezinárodním bankám, finančním domům a fondům či spekulantům. Dluh totiž spolyká o 10 miliard korun více než letos. Většího absolutního přídělu, než je deset miliard, se přitom dočkávají jen zmíněné resorty obchodu a práce a sociálních věcí a pak také ministerstva obrany (nárůst o 21,4 miliardy korun) a vnitra (o 11,9 miliardy). Znamená to, že dluh se absolutně dočkává většího nárůstu objemu přidělených peněz než hned deset ministerstev.

Z těchto deseti ministerstev se jich ale celkem sedm musí smířit s poklesem absolutní částky přidělených výdajů. Přitom dokonce osm z daných deseti ministerstev z hlediska vývoje přidělených peněz neporazí letošní inflaci, včetně již zmíněného resortu práce.

Ministerstva, která mohou příští rok počítat s více penězi i po zohlednění inflace, lze spočítat na prstech skoro jen jedné ruky: jde o zmíněné resorty obchodu, místního rozvoje, obrany, dále ovšem také financí, vnitra a zahraničních věcí.

S procentuálně nejvyšší částkou se naopak musí po zohlednění inflace rozloučit hlavní poražené resorty nynějšího návrhu rozpočtu, tedy ministerstvo zdravotnictví (pokles o 29,1 procenta při zohlednění inflace) a ministerstvo dopravy (o 25,9 procenta). Absolutně má pak o nejvíce peněz přijít resort dopravy (o 32,8 miliardy korun) a resort školství (o 14,4 miliardy). Všechna další ministerstva, jež si mají absolutně pohoršit, už si pohorší o méně než deset miliard korun.

Témata:  státní rozpočet,  vláda,  poslanecká sněmovna