V zaměstnávání znevýhodněných lidí a 50+ jsou firmy „na pražské desítce“ zdrženlivé

Zástupci sdružení oslovili na dvě stovky firem rozličných velikostí působících v různých oborech. Předložený dotazník nakonec vyplnilo 30 z nich. Respondenti odpovídali na dotazy týkající se způsobu, jakým přijímají nové zaměstnance s určitým handicapem na trhu práce, a jejich procentuálního zastoupení v pracovních kolektivech. V dotazníkovém šetření nejčastěji uváděli, že by byli ochotni přijmout čerstvé absolventy nebo rodiče malých dětí. Až poté následovali lidé nad 50 let věku. I přes mizivé procento nově přijatých zaměstnanců z řad ohrožených skupin uchazečů o zaměstnání, uváděly firmy, že mají pro tyto kategorie pracovníků nějaký druh podpůrného kariérního programu. Ve většině případů se jedná o flexibilní pracovní úvazky nebo možnost práce z domova.

„Tyto skupiny lidí se potýkají, zejména v době pomalého oživování české ekonomiky, s dlouhodobou nezaměstnaností. Přitom může jejich začleňování do pracovních kolektivů firmám přinést v dlouhodobém měřítku značné výhody, například věkově různorodé pracovní prostředí či sníženou fluktuaci a v neposlední řadě i loajální a spolehlivé zaměstnance," uvedla Lucie Čunderliková, mluvčí sdružení Desetsil, které si dává za cíl pomáhat jak ohroženým skupinám uchazečů o zaměstnání, tak i samotným zaměstnavatelům.

„Výsledek průzkumu v podstatě odráží postoj celé společnosti. Zaměstnavatelé mají strach přijmout například člověka se zdravotním postižením a místo toho raději odvádějí povinný podíl do státního rozpočtu," komentuje výsledky průzkumu generální ředitelka ÚP ČR Marie Bílková a dodává: „Bohužel tento způsob povinného zaměstnávání OZP volí i řada podniků se státní účastí".

Každý zaměstnavatel nad 25 zaměstnanců má povinnost zaměstnávat 4 % OZP nebo odebírat výrobky či služby od firem, které zaměstnávají více než 50 % zaměstnanců se zdravotním postižením. Další možností je zadávání zakázek těmto zaměstnavatelům či odebírání výrobků nebo služeb od živnostníků se zdravotním postižením, kteří nezaměstnávají žádné pracovníky. Povinný podíl mohou podniky splnit také odvodem do státního rozpočtu či vzájemnou kombinací všech uvedených způsobů.

„Důvodů, proč jsou zaměstnavatelé v případě lidí ze zmíněných cílových skupin zdrženliví, je hned několik. Tím hlavním jsou obecné předsudky panující ve společnosti, podle kterých nebudou takoví pracovníci schopni dobře plnit své úkoly. Dalším důvodem je mimo jiné neznalost. Bohužel, i vlivem chaosu, který panoval po vzniku samostatného Úřadu práce ČR, a který teprve nyní postupně napravujeme, nemá řada zaměstnavatelů ponětí o tom, jaké výhody jim může přijetí takového člověka přinést," upozorňuje Helena Šachová z Kontaktního pracoviště ÚP ČR pro Prahu 10.

Pokud se firma rozhodne přijmout dlouhodobě evidovaného uchazeče, může získat příspěvek na jeho mzdové náklady nebo třeba úlevy na daních. V rámci aktivní politiky zaměstnanosti existuje řada nástrojů a finančních příspěvků, jejichž cílem je usnadnit lidem návrat na trh práce. Tak třeba v rámci veřejně prospěšných prací či institutu společensky účelného pracovního místa činí měsíční částka až 15 tis. Kč. V případě mladých do 30 let nebo lidí nad 55 let je to až 24 tis. měsíčně. Za zmínku stojí i hrazené rekvalifikace ušité na míru konkrétnímu uchazeči a konkrétní firmě, poradenství či další služby. To platí i v případě zaměstnavatelů v Praze 10. Stačí se jen obrátit na příslušné kontaktní pracoviště ÚP ČR. Tamní pracovníci jsou připraveni přiblížit zájemcům konkrétní specifika určená pro tuto městskou část.

Témata:  nezaměstnanost,  zaměstnanci