Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Lidé by měli mít více peněz, volají komunisté

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Aspen

Zvýšení minimální mzdy ze současných 9200 korun měsíčně se zatím nekoná. Tripartita se nedohodla a věc tak bude řešit vláda. Europoslankyně za KSČM Kateřina Konečná se ale ztotožňuje s heslem „člověk, který pracuje, by neměl být chudý" a tvrdí, že sto tisíc pracujících by nemělo živořit.

"Denně minimálně osm hodin práce ani ne za »desítku hrubého«, nebo sociální dávky a občas nějaká ta koruna vydělaná načerno? Po pondělním jednání tripartity to vypadá, že se s tímto dilematem bude muset zhruba sto tisíc pracujících ještě nějakou dobu vypořádávat," podotýká úvodem svého zamyšlení Konečná s tím, že "umírněné odbory ji chtějí zvýšit o tisíc korun měsíčně, zaměstnavatelé se skřípajícími zuby jen o 500 korun, a zdá se, že z toho ustoupit nechtějí."

Rozhodnout bude muset vláda, ta by ale zřejmě měla jít na ruku odborům, které požadují, aby minimální mzda stoupla v následujících letech vždy o tisíc korun tak, aby její poměr postupně dosáhl 40 procent průměrného platu. V tom se totiž shoduje s programovým prohlášením vlády.

Zvyšování minimální mzdy věnuje celý odstavec, z nějž Konečná situje: "(...) aby zajišťovala důstojný život zaměstnanců nezávislý na sociálních dávkách. Její úroveň bude dostatečně motivační a měla by se postupně s ohledem na ekonomické a sociální souvislosti přiblížit 40 % průměrné mzdy."

"Odborářským požadavkem pohoršení zaměstnavatelé oponují například tím, že se řada podniků teprve vzpamatovala z krize a zvýšení minimální mzdy by vyvolalo tlak i na růst ostatních výdělků. V tom se zřejmě nemýlí. Je ale pochopitelné, že pracující, jichž se krize citelně dotkla, už o jejím překonání nechtějí jen poslouchat. Podporuji požadavek odborů. A to nejen proto, že v tabulkách o výši minimální mzdy v EU jsme na čtvrtém místě odzadu (méně berou už jen Litevci, Rumuni a Bulhaři)," dodala.

Domnívá se, že zvýšení minimální mzdy podle požadavku odborů na 10 200 korun hrubého měsíčně je stále nedostatečné, protože hranice příjmové chudoby u nás je 9 674 korun měsíčně. "A čistá minimální mzda nyní činí 8 188 korun! „Člověk, který pracuje, by neměl být chudý," napsala mi stručně a jasně na internetové sociální síti jedna žena. Pod tím se klidně podepíšu. Doufám, že nejen já, ale i ti, kteří rozhodují o příjmu desítek tisíc lidí, kteří nejnižší plat pobírají," uzavřela.

Témata:  lidé,  zaměstnanci,  minimální mzda

Aktuálně se děje

6. listopadu 2026 12:04

ČNB podruhé letos zvýšila sazby. Hypotéky mohou dál zdražovat

Česká národní banka dnes podle očekávání zvýšila svoji základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na rovná čtyři procenta. Dostává ji tak na nejvyšší úroveň od začátku roku 2025. Jde o druhé letošní zvýšení sazeb, přičemž to první, červnové, bylo vůbec prvním po čtyřech letech. Centrální banka tedy potvrzuje zásadní obrat v měnové politice. Namísto zlevňování peněz nyní přistupuje k jejich opětovnému zdražování. Pro české domácnosti to představuje nepříznivou zprávu zejména v souvislosti s hypotékami, jejichž úročení se může v nadcházejících měsících dostat nad šest procent.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Za dřevo zaplatí rodiny o tisíce víc. Zdražují také pelety a brikety

Zdražování energií v Česku se stále výrazněji přelévá také na trh s palivovým dřevem, peletami a briketami. Jejich ceny letos vzrostly zhruba o pětinu, v některých případech i více. Nejvýraznější cenové tlaky se týkají suchého tvrdého dřeva, jehož nabídka je omezenější. Domácnosti, které v minulosti investovaly do vytápění dřevem jako levnější alternativy plynu či elektřiny, tak nyní zjišťují, že ani tento způsob vytápění není vůči energetickým otřesům imunní.