Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Lidé by měli mít více peněz, volají komunisté

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Aspen

Zvýšení minimální mzdy ze současných 9200 korun měsíčně se zatím nekoná. Tripartita se nedohodla a věc tak bude řešit vláda. Europoslankyně za KSČM Kateřina Konečná se ale ztotožňuje s heslem „člověk, který pracuje, by neměl být chudý" a tvrdí, že sto tisíc pracujících by nemělo živořit.

"Denně minimálně osm hodin práce ani ne za »desítku hrubého«, nebo sociální dávky a občas nějaká ta koruna vydělaná načerno? Po pondělním jednání tripartity to vypadá, že se s tímto dilematem bude muset zhruba sto tisíc pracujících ještě nějakou dobu vypořádávat," podotýká úvodem svého zamyšlení Konečná s tím, že "umírněné odbory ji chtějí zvýšit o tisíc korun měsíčně, zaměstnavatelé se skřípajícími zuby jen o 500 korun, a zdá se, že z toho ustoupit nechtějí."

Rozhodnout bude muset vláda, ta by ale zřejmě měla jít na ruku odborům, které požadují, aby minimální mzda stoupla v následujících letech vždy o tisíc korun tak, aby její poměr postupně dosáhl 40 procent průměrného platu. V tom se totiž shoduje s programovým prohlášením vlády.

Zvyšování minimální mzdy věnuje celý odstavec, z nějž Konečná situje: "(...) aby zajišťovala důstojný život zaměstnanců nezávislý na sociálních dávkách. Její úroveň bude dostatečně motivační a měla by se postupně s ohledem na ekonomické a sociální souvislosti přiblížit 40 % průměrné mzdy."

"Odborářským požadavkem pohoršení zaměstnavatelé oponují například tím, že se řada podniků teprve vzpamatovala z krize a zvýšení minimální mzdy by vyvolalo tlak i na růst ostatních výdělků. V tom se zřejmě nemýlí. Je ale pochopitelné, že pracující, jichž se krize citelně dotkla, už o jejím překonání nechtějí jen poslouchat. Podporuji požadavek odborů. A to nejen proto, že v tabulkách o výši minimální mzdy v EU jsme na čtvrtém místě odzadu (méně berou už jen Litevci, Rumuni a Bulhaři)," dodala.

Domnívá se, že zvýšení minimální mzdy podle požadavku odborů na 10 200 korun hrubého měsíčně je stále nedostatečné, protože hranice příjmové chudoby u nás je 9 674 korun měsíčně. "A čistá minimální mzda nyní činí 8 188 korun! „Člověk, který pracuje, by neměl být chudý," napsala mi stručně a jasně na internetové sociální síti jedna žena. Pod tím se klidně podepíšu. Doufám, že nejen já, ale i ti, kteří rozhodují o příjmu desítek tisíc lidí, kteří nejnižší plat pobírají," uzavřela.

Témata:  lidé zaměstnanci minimální mzda

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

19. listopadu 2024 10:26

Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Politici by to měli přiznat

Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.