Jak unikne rodič se 2 dětmi chudobě a co musí udělat?

Česko má jednu z nejnižších minimálních mezd mezi zeměmi OECD, v roce 2013 jsme ji měli vůbec nejnižší v poměru k mediánu mzdy (tedy střední výši mzdy, polovina lidí bere víc a polovina méně). Zvýšení minimální mzdy na 9200 korun v lednu letošního roku nás sice posunulo o něco výše, ale stále jsme na chvostu, na čtvrtém místě od konce.

Studie OECD se mimo jiné zabývá právě srovnáním minimální a střední výše mezd. Organizace však vychází z údajů z roku 2013, kdy byla v Česku minimální mzda 8000 korun, tehdy byla 36 procent mediánu. Po dvojím zvýšením na současnou hodnotu 9200 korun, je 40 procent.

Odvody zaměstnavatelů za zaměstnance ZDE.

Kabinet Bohuslav Sobotky slíbil, že minimální příjem i nadále poroste a měl by vystoupat až na 40 procent průměrné mzdy. V tomto případě by podle portálu E15 brali lidé s minimálním výdělkem 48 procent střední mzdy.

Ze studie OECD vyplývá, že rodič samoživitel, který se stará o dvě děti, by musel pracovat za dva, aby se vymanil z hranice chudoby. Musel by totiž odpracovat přes 79 hodin týdně. Běžný pracovní týden je v Česku 40 hodin. Za námi pak jsou rodiče samoživitelé z Estonska (museli by odpracovat 60 hodin týdně), Řecka (59), Jižní Koree a Španělska (v obou zemích 58). Například samoživitelům od našich východních sousedům ze Slovenska stačí odpracovat jen 37 hodin týdně!

Přehled ZDE.

V Česku je také jedna z nejnižších minimálních mezd při přepočtu na paritu kupní síly (běžné náklady domacnosti). V roce 2013 byla u nás hrubá hodinová minimální mzda 3,19 dolaru (78,42 koruny), z evropských zemích jsou na tom hůře jen lidé Lotyšsko a Estonsko.

Přehled ZDE.

Česko není ani příliš atraktivní pro zaměstnavatele, mezi srovnávanými zeměmi OECD je má totiž čtvrté nejvyšší. Více odvádí v Estonsku, na Slovensku a Mexiku.

Přehled ZDE.

Témata:  rodinný rozpočet,  zaměstnanci,  zaměstnavatelé