Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Co s padesátníky? Proč se jich firmy zbavují?

Co s padesátníky? Proč se jich firmy zbavují?

Foto: Pixmac

Když se ve firmách propouští, zaměstnavatelé se někdy zcela neuváženě zbavují starších pracovníků. Jsou to přitom lidé, kteří mají zkušenosti a potřebný nadhled. Jak lidi kolem padesátky vrátit do hry?

„Postavení osob nad padesát let na trhu práce zdaleka není úměrné tomu, co mohou nabídnout. Napravit se to snaží řada našich projektů s podporou Evropského sociálního fondu," říká ministr práce a sociálních věcí František Koníček.

Jedním z takových je projekt s příznačným názvem Využijme zkušeností v Plzeňském kraji. Jeho specifickým rysem je, že se zaměřuje na zaměstnance již od 45. roku věku. Podle organizátorů tak lze předcházet nezaměstnanosti ve vyšším věku. „Už klienti, kterým ještě není ani 50 let, uvádějí jako důvod, proč ztratili práci, především takzvanou nadbytečnost. Jako důvod, proč nemohou práci najít, uvádějí věk," říká Vladimír Nový z Krajské pobočky Úřadu práce v Plzni.

Věkový průměr klientů v projektu je 53 let, velká část z nich ztratila práci zrušením pracovního místa ze strany zaměstnavatele, jen malé procento odešlo ze zaměstnání na základě svého rozhodnutí, třeba v souvislosti se zhoršeným zdravotním stavem. Projekt na západě Čech s rozpočtem více než 23,5 milionů korun běží od září 2011 a skončí v září 2014.

Zatímco v USA nebo v Japonsku je zaměstnanost věkové skupiny 55 až 64 let přes 60 %, průměr EU činí stejně jako u nás 45 %, u žen pak pouhých 34 %.* Jde tedy o závažný problém a projekt se snaží svým klientům pomoci různými aktivitami. Ty mají za cíl vrátit je na trh práce. Do projektu zatím vstoupilo 328 klientů, z nichž 75 již je zpět v zaměstnání. Více než tři stovky dalších zahájilo kurzy IT a 194 klientů prošlo kurzy jiných profesních rekvalifikací. Účastníci mají nejčastěji středoškolské vzdělání a zájem o rekvalifikaci na pozice administrativních pracovníků, zaměstnanců sociálních služeb, skladníků, řidičů vysokozdvižných vozíků nebo floristek.

Projekt „Využijme zkušeností" probíhá mimo hlavní sídla úřadů. Proč? „Zkušenosti ukazují, že klienti mimo oficiální prostředí Úřadu práce lépe navazují kontakty s realizačním týmem projektu, stávají se vstřícnější a ochotnější zapojit se do aktivit. V okresních kontaktních kancelářích je k dispozici počítač, internet, tiskárna, telefon a hlavně zde probíhá individuální poradenství," vysvětluje přednosti takového přístupu Nový.

Rozpočet projektu rovněž počítá s finančními příspěvky na místa vyhrazená pro klienty projektu. Finance jsou používány nejen na pozice s limitovanou úhradou mzdových nákladů, ale lze je využít i v případě kratších pracovních úvazků. Podle údajů z poloviny října je zatím klienty projektu obsazeno pět nově vytvořených pracovních míst a čtrnáct společensky účelných pracovních míst.

Témata:  zaměstnanci

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

19. listopadu 2024 10:26

Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Politici by to měli přiznat

Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.