Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Průzkum: S věkem roste i spokojenost se zaměstnáním, proč?

Průzkum: S věkem roste i spokojenost se zaměstnáním, proč?

Foto: Pixmac

Zhruba devět z deseti amerických zaměstnanců ve věku minimálně 50 let je alespoň částečně spokojeno se svým pracovním místem. Vyplývá to z průzkumu pro organizaci Public Affairs Research.

Výsledky podle agentury AP podporují zjištění jiných výzkumů, podle nichž spokojenost se zaměstnáním roste se stoupajícím věkem.

Vyšší spokojenost starších pracovníků ukazuje rovněž průzkum organizace General Social Survey. Její ředitel Tom Smith to považuje za logický výsledek, protože starší pracovníci se již obvykle dostali na vyšší posty a pobírají vyšší mzdy.

Starší zaměstnanci podle agentury AP hlásí spokojenost se svou prací bez ohledu na pohlaví, rasu, úroveň vzdělání, politické názory nebo výši příjmu. Pouze výrazná menšina z nich si v souvislosti s vyšším věkem stěžuje na negativa, například na nepříjemné poznámky kolegů či přehlédnutí při povyšování.

Témata:  lidé zaměstnanci

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

19. listopadu 2024 10:26

Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Politici by to měli přiznat

Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.