Eurostat, resp. ČSÚ letos v průběhu roku postupně opravuje a reviduje čísla ke schodku státního rozpočtu v roce 2023. Započítal tudíž do schodku dluh, který vláda vyvedla mimo rozpočet, zjevně aby si schodek opticky snížila. A také vládě odmítl započítat část dividendy ČEZ, kterou si vláda v rozporu s mezinárodní metodikou započítala celou.
Národní rozpočtová rada nevídaně sepsula návrh státního rozpočtu na příští rok. Našla v něm "díry" minimálně za 45 miliard korun. Loňský rozpočet si zase zpětně berou do parády ČSÚ a Eurostat; opět nevídaně přitom loňská vládní čísla letos revidují a opravují – směrem k horšímu.
Důchodová reforma, kterou loni navrhl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL), se dočká změn. Věk odchodu do penze se sice po dosažení 65 let zvýší, avšak pomaleji, než bylo plánováno; místo předpokládaných dvou měsíců to bude maximálně jeden měsíc ročně. Tento růst nebude nijak omezen, což znamená, že může pokračovat neomezeně dlouho. Dále se z reformy vyřadí zohlednění takzvané doby dožití, což znamená, že se nebude brát v úvahu, zda průměrná délka života seniorů stagnuje.
Od poslední minuty letošního srpna je oficiálně známa výše schodku státního rozpočtu navrhovaná pro příští rok – 230 miliard korun. Pokud by se toto číslo skutečně naplnilo, Fialova vláda za čtyři roky svého vládnutí vytvoří nominálně o zhruba o 320 miliard vyšší dluh než předchozí kabinet Babišův. Přesto by mohla už v příštím roce veřejné rozpočty dokonce vyrovnat, pokud by chtěla.
Rozpočet na příští rok se pozitivně nese ve znamení vysokých výdajů na investice či obranu. Fialova ale vláda vytvoří celkově o zhruba 320 miliard větší dluh než předchozí vláda Babišova, i proto, že v příštím roce opět naroste počet státních zaměstnanců.
Vláda na středečním zasedání schválila návrh ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky na zvýšení zvláštního příspěvku k důchodu, který je vyplácen účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a některým pozůstalým po těchto osobách.
Poslankyně a poslanci schválili novelu zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, která přináší změny ve zpracování a výplatě důchodů. Zásadním bodem novely je možnost elektronického podání žádosti o důchod, a to od 1. prosince tohoto roku. Další významnou změnou bude postupné zúžení okruhu výplatních termínů a od července 2025 přechod na výplaty v rámci kalendářního měsíce pro pojištěnce, kteří dostávají důchod od ČSSZ. Novela bude nyní předána k projednání Senátu.
Poslanecká sněmovna včera schválila novelu zákoníku práce, která jí byla k projednání vrácena Senátem. MPSV předložilo rozsáhlou transpoziční novelu, jež vznikla po diskusích se zaměstnavateli a odbory. Během nich bylo dosaženo kompromisní úpravy týkající se například práce na dálku a pravidel pro tzv. dohodáře. Novela byla schválena Poslaneckou sněmovnou v podobě, v níž byla postoupena Senátu.
Komentář Lukáše Kovandy: Nízké mzdové nároky Čechů a jistá jejich bojácnost při mzdovém vyjednávání se svými zaměstnavateli a šéfy představují klíčový důvod, proč se Fialově vládě daří „zalepovat“ dluh postupnou stabilizací veřejného zadlužení k HDP. Navíc vláda díky této stabilizaci nyní evidentně upouští od svého loňského plánu získat pod svoji kontrolu, znárodnit, klíčové tuzemské elektrárny a výrobu elektřiny jako takovou – a mít tak pod kontrolou cenotvorbu elektřiny.
Náhradní výživné za neplatiče alimentů bude stát zřejmě vyplácet až čtyři roky místo nynějších dvou let. Podle vládních odhadů budou náklady více než 200 milionů korun ročně. Prodloužení doby výplaty vláda navrhla v reakci na problémy s vymáháním výživného po dlužnících u soudů nebo v exekucích. Sněmovna dnes změnu schválila i hlasy opozičních poslanců ANO a SPD už v prvním kole projednávání. Novelu tak nyní dostane k projednání Senát.
Rodičovský příspěvek se patrně zvýší od ledna o 50.000 Kč na 350.000 korun. Růst se bude týkat podle vládní novely, kterou v dnešním úvodním kole podpořila Sněmovna, dětí narozených od začátku příštího roku. Opoziční hnutí ANO a SPD prosazují vzhledem k míře inflace razantnější růst dávky až na 400.000 korun. Předlohu, jež má také zjednodušit komunikaci s úřady práce, nyní posoudí sociální výbor. Bude na to mít poloviční, měsíční lhůtu.
Poslanci budou moci dnes jednat o uzákonění energetických společenství, zkrácení doby oddlužení, růstu rodičovského příspěvku nebo o delším vyplácení náhradního výživného do půlnoci místo do obvyklých 19:00. Sněmovna o tom rozhodla hned v úvodu mimořádné schůze svolané z podnětu koalice na návrh vládních stran. V hlasování jej podpořili všichni přítomní poslanci, tedy i opoziční.
Pro další změny sazeb daně z přidané hodnoty (DPH) ve vládním konsolidačním balíčku, například na kojeneckou a minerální vodu či menstruační pomůcky, nebyly všechny koaliční strany. Na dotaz ČTK to uvedl předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek. O možnosti změn se diskutovalo, neměly však dostatečnou podporu.
Sněmovna dnes propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o konsolidaci veřejných financí, který má pomoci zlepšit hospodaření státního rozpočtu. Opozici se nepodařilo předlohu zamítnout ani vrátit vládě k dopracování. Poslanci vládní koalice ji uhájili. Zamítnutí navrhl předseda opoziční SPD Tomio Okamura a hlasovalo pro něj 72 přítomných opozičních poslanců. Naproti tomu 98 koaličních poslanců hlasovalo proti zamítnutí. Stejným poměrem hlasů neprošlo ani vrácení vládě k dopracování.
Sněmovna dnes pokračuje třetí den v projednávání sporného vládního konsolidačního balíčku. Jako první přednostně vystoupil předseda opozičního hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš (ANO), obvinil premiéra Petra Fialu (ODS) ze lží kvůli jeho vyjádřením o inflaci. Do běžné debaty se kolem 09:15 hlásilo ještě 14 opozičních poslanců.
Sněmovna bude moci i dnes jednat o sporném vládním konsolidačním balíčku až do půlnoci na pátek. Rozhodla o tom po obědové přestávce podle dohod širšího vedení dolní komory na návrh koalice. Debata by pak pokračovala od pátečního rána. Stejný postup poslanci zvolili už ve středu, kdy jim diskuse zabrala deset hodin.
Spotřební daň z nafty se během léta zřejmě zvýší o 1,50 koruny na litr. Vrátí se tak na úroveň před loňským červnem. Zvýšení daně schválila Sněmovna. Podle analytiků může litr nafty zdražit o 1,80 koruny. Původně měla nynější snížená sazba platit do konce roku. Vláda ale chce kvůli nižším cenám a kvůli vyšším příjmům rozpočtu zvýšit sazbu daně už nyní.
Sněmovna se ani po více než dvou hodinách od zahájení dnešního jednání nedostala k hlasování o návrhu programu mimořádné schůze ke zpomalení valorizace penzí a zpřísnění podmínek pro předčasné důchody a k vládnímu konsolidačnímu balíčku. Zatím vystupují opoziční lídři s přednostním právem, jejichž projevy spojuje kritika kroků kabinetu. Sněmovna už na návrh koalice rozhodla, že bude moci jednat i přes noc na středu.
Vládní úsporný balíček je podle opozičního hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) souborem veskrze škodlivých opatření a plošným zvýšením daní. SPD udělá vše proti jeho schválení, řekl před dnešním zasedáním Sněmovny šéf poslanců hnutí Radim Fiala. Opoziční uskupení bude navrhovat zamítnutí předpisu, případně jeho vrácení k přepracování.
Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula vyzval poslance, aby udělali změny v balíčku opatření na ozdravení veřejných financí. Středula to dnes řekl novinářům po protestním shromážděním odborářů ČMKOS z veřejného sektoru. Jednat chce s opozičními i koaličními poslanci. "Jsme připraveni k dialogu, který povede ke konsensu," dodal.
Komentář Lukáše Kovandy: Česká vláda si v Bruselu hodlá půjčit bezmála 140 miliard korun. Objemný úvěr schválila v rámci aktualizace Národního plánu obnovy. Veřejnost tomu ale příliš nerozumí a je rozhořčená: proč vláda na jedné straně přichází s konsolidačním balíčkem, proč chce kdekomu „utahovat opasky“, proč dokonce snížením mimořádné valorizace penzí riskuje náraz u Ústavního soudu, když se na straně druhé chce půjčkou od Evropské komise dále výrazně zadlužit?
Komentář Lukáše Kovandy: Letošní schodek státního rozpočtu může překonat i dosud rekordní schodek z covidového roku 2021. Ten činil necelých 420 miliard korun.
Sněmovna rozhodne příští týden o razantnějším zvýšení horní hranice poplatku, který mohou obce vybírat od obyvatel za komunální odpad. Poslanci budou schvalovat také zrušení desítky tisíc zastaralých a nadbytečných právních předpisů a návrh nového zákona o veřejných dražbách, jehož cílem je sjednocení a zjednodušení pravidel pro jejich konání s ohledem převažující elektronickou formu. Řádná schůze dolní komory pokračuje od úterního odpoledne.
20. listopadu 2024 12:20
20. listopadu 2024 11:28
20. listopadu 2024 11:19
20. listopadu 2024 11:08
19. listopadu 2024 11:32
19. listopadu 2024 10:51
19. listopadu 2024 10:26
19. listopadu 2024 7:12
18. listopadu 2024 10:44
18. listopadu 2024 10:19
18. listopadu 2024 9:38
17. listopadu 2024 18:23
16. listopadu 2024 11:56
15. listopadu 2024 10:29
15. listopadu 2024 9:34
Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.
Zdroj: Lukáš Kovanda
Průměrná cena benzinu v Česku za poslední týden klesla o čtyři haléře na 35,67 koruny za litr. Je tak nejlevnější zhruba od půlky října. Naopak nafta za posledních sedm dní zdražila, a to o 35 haléřů na 34,63 koruny za litr. Více za ni řidiči platili naposledy koncem prvního zářijového týdne.
