Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Státní rozpočet 2025: Fialova vláda plánuje rekordní výdaje a zvyšuje státní dluh o 320 miliard

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR
Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Rozpočet na příští rok se pozitivně nese ve znamení vysokých výdajů na investice či obranu. Fialova ale vláda vytvoří celkově o zhruba 320 miliard větší dluh než předchozí vláda Babišova, i proto, že v příštím roce opět naroste počet státních zaměstnanců.

Vláda příští rok plánuje hospodařit se schodkem maximálně 230 miliard korun. Pokud by tomu tak skutečně bylo a pokud by letošní schodek odpovídal plánovaným 252 miliardám, což je poměrně pravděpodobně, Fialova vláda za čtyři roky svého vládnutí vytvoří zhruba o 320 miliard vyšší dluh než předchozí kabinet Babišův (v očištění o inflaci o zhruba 70 miliard). Zároveň bude Fialova vláda vůbec první, jejíž souhrnný schodek překročí psychologickou hranici jednoho bilionu korun, když bude za roky 2022 až 2025 činit 1131 miliard korun.

Schodek přes 200 miliard je v relativně normálním roce, který českou ekonomiku dle prognóz čeká, obtížně akceptovatelný. Ministerstvo financí vychází v návrhu rozpočtu z předpokladu ekonomického růstu v příštím roce ve výši 2,7 procenta, což je standardní, na poměry posledních let vlastně dokonce solidní výsledek. Například v covidovém roce 2020 ekonomika padala o 5,3 procenta.

Pokud by například došlo k obnově superhrubé mzdy a jejího zdanění, jaké platilo před rokem 2021, schodek pro příští rok by činil „jen“ zhruba 100 miliard korun, což už by bylo možné označit za skutečný posun v ozdravování veřejných financí.

Důvodů, proč se nedaří ozdravovat veřejné finance, je ovšem více. Například se i v příštím roce zvýší počet státních zaměstnanců, a to o přibližně 1200 na 488 788. Kabinet také neproškrtal ani dotační výdaje v objemu, jaký například vládní ODS coby kompenzaci slibovala, když koncem roku 2020 pomohla prosadit zrušení superhrubé mzdy.

Pozitivem návrhu rozpočtu na rok 2025 je poměrně vysoký podíl výdajů na investice, a to i v relativním pohledu, tedy vůči celkovým výdajům rozpočtu. Na investice by mělo jít takřka 251 miliard korun, neboli 10,8 procenta výdajů rozpočtu, což je nejvyšší podíl od roku 2015.

Celkové mandatorní výdaje vykazují podíl na celkových výdajích takřka 83 procent, což stvrzuje nepříznivý trend uplynulých let, s nímž tedy nic nezmohl na Fialův kabinet, kdy vlády mají poměrně omezený prostor upravovat rozpočet ve výdajových oblastech, které nejsou zákonně vázány. Varovný je nejen vysoký podíl mandatorních výdajů, leč i poměrně vysoké náklady obsluhy dluhu, čítající pro příští rok zhruba 100 miliard korun. To je více, než jaké výdaje vykazuje valná většina rozpočtových kapitol, s výjimkou několika výdajově vůbec nejnáročnějších resortů v čele s ministerstvem práce a sociálních věci (který spolyká takřka 970 miliard), ministerstvem školství (zhruba 287 miliard) a ministerstvem obrany (zhruba 154 miliard).

Výdaje na obranu činí průřezově takřka 418 miliard korun, protože zahrnují nejen výdaje v kapitole ministerstva obrany, leč třeba i Národního bezpečnostního úřadu, Technologické agentur, Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost a dalších úřadů a resortů. Je dalším pozitivem, že výdaje na obranu tedy plní kritérium dvou procent HDP, což je závazek vůči NATO.

Témata:  státní rozpočet,  vláda,  Petr Fiala (ODS),  Zbyněk Stanjura,  poslanecká sněmovna

Aktuálně se děje

6. listopadu 2026 12:04

ČNB podruhé letos zvýšila sazby. Hypotéky mohou dál zdražovat

Česká národní banka dnes podle očekávání zvýšila svoji základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na rovná čtyři procenta. Dostává ji tak na nejvyšší úroveň od začátku roku 2025. Jde o druhé letošní zvýšení sazeb, přičemž to první, červnové, bylo vůbec prvním po čtyřech letech. Centrální banka tedy potvrzuje zásadní obrat v měnové politice. Namísto zlevňování peněz nyní přistupuje k jejich opětovnému zdražování. Pro české domácnosti to představuje nepříznivou zprávu zejména v souvislosti s hypotékami, jejichž úročení se může v nadcházejících měsících dostat nad šest procent.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Za dřevo zaplatí rodiny o tisíce víc. Zdražují také pelety a brikety

Zdražování energií v Česku se stále výrazněji přelévá také na trh s palivovým dřevem, peletami a briketami. Jejich ceny letos vzrostly zhruba o pětinu, v některých případech i více. Nejvýraznější cenové tlaky se týkají suchého tvrdého dřeva, jehož nabídka je omezenější. Domácnosti, které v minulosti investovaly do vytápění dřevem jako levnější alternativy plynu či elektřiny, tak nyní zjišťují, že ani tento způsob vytápění není vůči energetickým otřesům imunní.