Důchodová reforma, kterou loni navrhl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL), se dočká změn. Věk odchodu do penze se sice po dosažení 65 let zvýší, avšak pomaleji, než bylo plánováno; místo předpokládaných dvou měsíců to bude maximálně jeden měsíc ročně. Tento růst nebude nijak omezen, což znamená, že může pokračovat neomezeně dlouho. Dále se z reformy vyřadí zohlednění takzvané doby dožití, což znamená, že se nebude brát v úvahu, zda průměrná délka života seniorů stagnuje.
Koaliční poslanci ve spolupráci s ministerstvem práce a sociálních věcí předložili pozměňovací návrh k novele zákona o důchodovém pojištění, který výrazně změní původní důchodovou reformu. Pokud legislativci změnu schválí, což se vzhledem k vládní většině očekává, z reformy vypadne klíčové pravidlo, které určovalo věk odchodu do penze na základě naděje dožití. Původně se předpokládalo, že lidé se o svém důchodovém věku dozvědí při dosažení padesáti let, a že průměrná délka penze bude 21,5 roku. Tento nový přístup však odbory kritizují.
„Ztratilo se tak odůvodnění, kterým mimo jiné ministr Jurečka prodlužování důchodového věku obhajoval. Teď to nedává vůbec žádný smysl,“ konstatoval místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jiří Vaňásek.
Mluvčí ministerstva Jakub Augusta obhajuje změnu v důchodové reformě, která má přiblížit odchod do penze průměrné délce života. Podle něj byla volba zvyšování věku o jeden měsíc bez vazby na dobu dožití zvolena jako „nejsrozumitelnější způsob změny důchodového věku“. Je však doporučeno, aby ministerstvo tuto změnu podrobněji objasnilo v důvodové zprávě k pozměňovacímu návrhu, aby tak zajistilo větší transparentnost a porozumění.
Připravovaná změna důchodové reformy eliminuje možnost zastavit nárůst důchodového věku v případě zkrácení průměrné délky života, což se prokázalo během pandemie covidu-19. Ačkoli koalice slibovala pravidelnou revizi nárůstu důchodového věku, tento závazek v pozměňovacím návrhu chybí. I když ministerstvo bude muset každých pět let předkládat zprávu o demografickém vývoji, povinnost vlády na případné úpravy důchodového věku už v návrhu není. Vít Kaňkovský (KDU-ČSL) obhajuje pomalejší nárůst o měsíc místo dvou jako „sociálně a zdravotně citlivější“, avšak opozice a odbory se i přesto proti zvyšování důchodového věku vymezují.
Připravovaná změna důchodové reformy se zbavuje možnosti zastavit nárůst důchodového věku při zkrácení průměrné délky života, což se ukázalo během pandemie covidu-19. Koalice sice slibovala pravidelnou revizi nárůstu, ale tento závazek v pozměňovacím návrhu chybí. Ministerstvo musí každých pět let předkládat zprávu o demografickém vývoji, avšak povinnost vlády na úpravy důchodového věku v návrhu není. Vít Kaňkovský (KDU-ČSL) hájí pomalejší nárůst o měsíc místo dvou jako „sociálně a zdravotně citlivější“, přesto se opozice a odbory proti zvyšování důchodového věku staví negativně.
Témata: důchody, poslanecká sněmovna, Marián Jurečka (KDU-ČSL)
Související
10. září 2024 21:28
9. září 2024 6:07
13. srpna 2024 19:11
13. srpna 2024 16:38
10. srpna 2024 15:32
1. srpna 2024 13:18
