Kancelář prezidenta republiky by měla mít v příštím roce proti letošku ve svém rozpočtu asi o deset milionů korun méně. Také rozpočet Sněmovny by se měl snížit řádově o desítky milionů a úspory v rozpočtu by měl zaznamenat i Senát. Počítají s tím návrhy rozpočtů těchto kapitol, které bude dnes projednávat sněmovní rozpočtový výbor.
Lidé zřejmě dostanou šanci zbavit se úroků a penále k neuhrazeným daním, pokud splatí původní dlužnou částku. Mimořádnou úlevu předpokládá vládní návrh zákona, který dnes schválila Sněmovna hlasy 154 ze 165 přítomných členů. Proti nebyl nikdo. Předloha umožní také odpuštění drobných daňových nedoplatků, nyní ji dostanou k posouzení senátoři. Poslanci dnes schválili i obdobný návrh pro dluhy na sociálních odvodech.
Komentář Lukáše Kovandy: Česká republika podle Evropské komise už příští rok znatelně pokročí ve stabilizaci svých veřejných financí. Vyplývá to z dnes zveřejněné prognózy Bruselu. Podle ní Česko již v příštím roce stlačí schodek veřejných financí na úroveň rovných tří procent hrubého domácího produktu, a to z letošních předpokládaných 3,6 procenta HDP. Na uzdě, totiž citelně pod průměrem EU tak udrží celkové zadlužení v poměru k HDP a rovněž úrokové platby související s dluhem, které by měly letos i v roce 2024 rovněž zůstat výrazně pod úrovní průměru EU i eurozóny.
Vláda se chystá dnes zveřejnit svůj konsolidační balíček a reformu penzí. S představováním souboru opatření chce začít symbolicky v 11:55, tedy za pět minut dvanáct. O jednotlivých záměrech ke snížení zadlužování státu a k ozdravení veřejných financí jednali zástupci koaličních stran řadu týdnů, jednání ukončili teprve ve středu odpoledne. Prezident Petr Pavel ve středu Českému rozhlasu řekl, že konsolidační balíček má obsahovat 55 opatření. Vládní politici je zatím nechtěli přiblížit. Komentovat nechtěli ani plánované změny penzí.
Terapeutické kurzy pro rizikové řidiče zřejmě budou spuštěny až za rok místo od letošního července. Osmiměsíční odklad má zajistit další čas na jejich přípravu a zajištění. Absolvovat tyto kurzy nebudou muset řidiči, kteří by nejzávažnější přestupky či trestné činy v dopravě spáchali do konce letošního června. Počítá s tím poslanecká novela o silničním provozu, kterou dnes Sněmovna schválila už v úvodním kole projednávání. Normu nyní dostane k posouzení Senát.
Komentář Lukáše Kovandy: Platy českých politiků se nezdají být podhodnocené ve vztahu k situaci v dalších zemích EU. Například průměrná mzda v Německu je čistě nominálně zhruba 2,7krát vyšší než v Česku. Pokud by tomu měl odpovídat i základní plat řadového poslance – pokud by tedy český poslanec měl mít 2,7krát nižší plat než v základu jeho německý kolega –, musel by český poslanec brát přibližně 90 tisíc korun. Místo toho má přes 102 tisíc. Vzhledem k výši průměrné mzdy v dané zemi tedy čeští poslanci berou více než jejich němečtí kolegové.
Sněmovna dnes schválila po dlouhých opozičních obstrukcích omezení mimořádného červnového růstu důchodů. Průměrný měsíční důchod vzroste podle vládních novely o 760 korun místo předpokládaných 1770 korun. Opoziční poslanci neprosadili tři stovky pozměňovacích návrhů na zvýšení valorizace. Předloha nyní zamíří k posouzení do Senátu, v němž mají vládní strany většinu. Nastupující prezident Petr Pavel, jenž dostane novelu k podpisu, by měl oznámit své stanovisko v pátek.
Ve Sněmovně se dnes kolem poledne opět rozhořel spor kvůli pomoci Ukrajině čelící přes rok ruské vojenské invazi. Provázela jej i obvinění ze lží nebo šíření nenávisti. Poslanci využili pro slovní přestřelku krátké poznámky, čímž překonávají čtvrteční verdikt dolní komory, která hlasy koalice neumožnila běžnou debatu ve druhém čtení sporného vládního návrhu na zkrácení červnové valorizace důchodů.
Sněmovna dnes v 09:00 formálně zahájila čtvrtý jednací den schůze ke spornému vládnímu návrhu na snížení červnové valorizace důchodů, kterému opozice i dnes brání obstrukcemi. Připravila ke sporné vládní novele na 400 vlastních úprav. Počet přihlášených do debaty se od noci snížil na 34 z původních 64. Ráno přednostního řečnického práva využili k asi půlhodinovým vystoupením představitelé ANO.
Poslanci opozičního hnutí ANO vyvolali pátou mimořádnou schůzi Sněmovny v poslední době, tentokrát k situaci v České poště. Předsedkyně dolní komory Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) dnes svolala tuto schůzi na středu 8. března odpoledne, informoval ČTK její mluvčí Martin Churavý. Předtím se ve stejný den poslanci sejdou na dvojici jiných schůzí svolaných rovněž z podnětů ANO k návrhu hnutí na zvýšení rodičovského příspěvku o třetinu s následnou pravidelnou valorizací a k cenám potravin.
Sněmovna potvrdila dnes odpoledne navzdory odporu opozice trvání stavu legislativní nouze pro schvalování sporné vládní novely o snížení červnového růstu důchodů. Opoziční poslanci neuspěli s návrhy na okamžité zrušení legislativní nouze a na její omezení dneškem.
Sněmovna o míře růstu penzí a způsobu jejího schvalování jedná zatím 18 hodin. U řečniště se dnes ráno po čtyřhodinové noční přestávce střídali zástupci opozičního hnutí SPD. Opakovaně vytýkali vládě, že chce snížení červnové valorizace důchodů a že to chce prosadit ve stavu legislativní nouze. Do debaty bylo stále přihlášeno šest desítek poslanců, tedy téměř třetina členů dolní parlamentní komory, v sále bylo přítomno 90 poslanců. Očekává se, že Sněmovna dopoledne opět přeruší své jednání, aby mohly zasednout sněmovní výbory.
Ve Sněmovně se dnes dopoledne rozhořel spor kvůli vyhlášenému stavu legislativní nouze, v němž chce vláda zrychleně schvalovat sporný návrh na omezení mimořádné červnové valorizace důchodů. Odmítavé reakce opozičních poslanců vyvolala slova předsedy lidoveckých poslanců Marka Výborného o tom, že bez včasného přijetí penzijní novely hrozí státu značné hospodářské škody. Dolní komora musí trvání stavu legislativní nouze potvrdit a do řádné debaty jen k této záležitosti se aktuálně hlásí šest desítek zákonodárců.
Přídavky na dítě se zřejmě zvýší od ledna o 200 korun na 830 korun až 1580 korun měsíčně. Růst přinese vládní novela, kterou dnes schválila Sněmovna zrychleně ve stavu legislativní nouze. Poslanci opozičních ANO a SPD své představy o zvýšení přídavků neprosadili. Předlohu, která také například srovnává podmínky příspěvku na bydlení, nyní dostanou k posouzení senátoři.
Sněmovna dnes bude schvalovat zvýšení přídavků na děti. Vláda navrhla jejich růst od ledna o 200 korun na 830 až 1530 korun měsíčně. Opoziční ANO a SPD zřejmě neuspějí s požadavky, aby se přídavky zvedly razantněji. Na programu jsou rovněž pravidelné interpelace na členy vlády.
Elektronická evidence zřejmě definitivě skončí k závěru letošního roku. Její konec bez náhrady dnes schválila Sněmovna. Vládní návrh musí ještě posoudit Senát a podepsat prezident. Evidence byla od jara 2020 kvůli pandemii covidu přerušena do konce letošního roku a stala se fakticky dobrovolnou. Pokud by se zákon nepodařilo schválit, začala by od příštího roku opět fungovat a rozšířila by se navíc na další obory podnikání.
Přínosy zachování elektronické evidence tržeb (EET) alespoň na bázi dobrovolnosti, jak to navrhuje opoziční hnutí ANO, nejsou podle koaličních poslanců předem zřejmé. Znamenalo by to ale naopak náklady pro stát, řekl na tiskové konferenci předseda sněmovního rozpočtového výboru Josef Bernard (STAN). Opoziční SPD souhlasí se zrušením povinné EET, zachování dobrovolné evidence tržeb ale podpoří, uvedl místopředseda hnutí Radim Fiala.
Komentář Lukáše Kovandy: Poslanci včera schválili novelu energetického zákona, která zavádí horní hranici ceny elektřiny u jejích výrobců, tedy zejména elektráren, resp. elektrárenských společností. Potíž ke v tom, že novela je v zásadním rozporu s příslušnou legislativou Evropské unie, což může vést k řadě žalob či arbitráží vůči českému státu, například ze strany českých nebo mezinárodních akcionářů společností typu ČEZ.
Sněmovna schválila zvýšení schodku letošního státního rozpočtu z 280 miliard na 375 miliard korun. Vláda původně navrhla navýšení rozpočtu i jeho schodku o 50 miliard na 330 miliard. Poslanci ale dnes schválili dva koaliční návrhy, které zvyšují výdaje i schodek o dalších 45 miliard korun. V rámci těchto návrhů přidali 38 miliard domácnostem i firmám kvůli vysokým cenám energií a dalších sedm miliard na sociální věci. Výdaje novelizovaného rozpočtu překročí poprvé dva biliony korun.Opozice žádný ze svých návrhů na přesuny peněz uvnitř rozpočtu neprosadila. Byly celkem zhruba za 63 miliard korun.
Vládní energetickou novelu ke stanovení maximálních cen elektřiny a plynu projednají poslanci v pátek od 11:00. Schůzi dnes svolala předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), řekl ČTK její mluvčí Martin Churavý. Předlohu by dolní komora měla projednat zrychleně ve stavu legislativní nouze, kterou Pekarová Adamová na žádost kabinetu vyhlásila.
Obchodníci s plynem, kteří nevyužijí svou rezervovanou kapacitu v zásobnících plynu v požadovaném minimálním množství, budou moci o část této kapacity přijít. Umožňuje to novela energetického zákona, kterou dnes ve zrychleném režimu v legislativní nouzi schválila Sněmovna. Změna zákona, kterou musí ještě projednat Senát, reaguje na současnou energetickou situaci vyvolanou válečným konfliktem na Ukrajině.
Koaliční vládě Petra Fialy (ODS) se podařilo ve Sněmovně prosadit svůj první státní rozpočet. Počítá se schodkem 280 miliard korun. Je to o 97 miliard méně, než navrhoval bývalý kabinet Andreje Babiše (ANO). Premiér Fiala minulý týden nevyloučil, že rozpočet bude muset přepracovat v souvislosti s dopady ruské invaze na Ukrajinu. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) však dnes řekl, že vláda potřebuje dostatek dat a kvalifikované rozhodování.
Komentář Lukáše Kovandy: Poslanecká sněmovna dnes projedná a vzhledem k rozložení sil nejspíše také v prvním čtení schválí základní rámec vládního návrhu rozpočtu na letošní rok, který počítá se schodkem 280 miliard korun. Fialův kabinet tak v porovnání s návrhem ještě Babišovy vlády našel úspory za 76,6 miliardy korun.
20. listopadu 2024 12:20
20. listopadu 2024 11:28
20. listopadu 2024 11:19
20. listopadu 2024 11:08
19. listopadu 2024 11:32
19. listopadu 2024 10:51
19. listopadu 2024 10:26
19. listopadu 2024 7:12
18. listopadu 2024 10:44
18. listopadu 2024 10:19
18. listopadu 2024 9:38
17. listopadu 2024 18:23
16. listopadu 2024 11:56
15. listopadu 2024 10:29
15. listopadu 2024 9:34
Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.
Zdroj: Lukáš Kovanda
Průměrná cena benzinu v Česku za poslední týden klesla o čtyři haléře na 35,67 koruny za litr. Je tak nejlevnější zhruba od půlky října. Naopak nafta za posledních sedm dní zdražila, a to o 35 haléřů na 34,63 koruny za litr. Více za ni řidiči platili naposledy koncem prvního zářijového týdne.
