Rozpočty pod palbou: Národní rozpočtová rada cupuje ten na příští rok. Revize loňského hospodaření přinášejí špatné zprávy

Státní rozpočet na příští rok není jen terčem kritiky opozice, přidává se i Národní rozpočtová rada. V minulém týdnu vyjádřila pochybnost ohledně realističnosti hned několika rozpočtovaných cifer. Hrozí tak opět, jako loni, že skutečný deficit celkového hospodaření vlády v roce 2025 bude třeba o desítky miliard vyšší než ten, který nyní ministerstvo financí „maluje“ na úrovni 241 miliard korun.

Ministerstvo financí totiž počítá s tím, že příjmy z prodeje emisních povolenek dosáhnou 30 miliard korun. „Opomnělo“ však, že část se jich musí dát do rezervy. Zbytek se sice prodá, jenže aby to dělalo „namalovaných“ 30 miliard, musela by cena povolenky činit 104 eur. Jenže v pátek minulý týden stála povolenka jen 62 eur. Národní rozpočtová rada tak odhaduje, že prodej povolenek vynese jen zhruba 20 miliard, tedy o deset miliard méně.

Ani podniky a organizace s majetkovou účastí státu zřejmě nevynesou tolik, o kolik ministerstvo navýšilo své příslušné plánované výdaje. Resort počítá s nárůstem výnosu o osm miliard korun, zatímco Národní rozpočtová rada varuje, že realisticky budou moci být z této částky uplatněny na navýšení výdajů pouze tři miliardy. Fakticky tak vzniká „manko“ zhruba pěti miliard korun.

Objemově ještě větší rozpočtová díra se však týká dotací na obnovitelné zdroje energií. Ministerstvo průmyslu a obchodu žádalo 31,2 miliardy korun, avšak resort financí mu přiklepl o 22,7 miliard méně. Není zatím jasné, kde se tento zbytek vezme.

Dále, na důchody chybí v rozpočtu podle Národní rozpočtové rady až sedm miliard korun. Už letos půjde na důchody o zhruba pět miliard korun více, než předpokládá rozpočet na rok 2024. V příštím roce toto manko dosáhne nejspíše jedné miliardy, ale může to být i o něco více.  

Celkové by tak měl být plánovaný schodek o zhruba 45 miliard korun vyšší, tedy na úrovni nějakých 286 miliard korun, pokud by měl být vskutku realistický. Vládě tak hrozí podobné „faux pas“ jako s jejích hospodařením v roce 2023. Tedy to, že konečné manko bude mnohem vyšší než to původně plánované.

Fialova vláda totiž loni hospodařila s větším schodkem než ta Babišova v roce 2020, tedy v prvním roce covidové pandemie. Vyplývá to z dat, která minulý týden zveřejnil Český statistický úřad. ČSÚ zhoršil výsledek hospodaření českých veřejných rozpočtů v loňském roce o dalších 19,7 miliardy korun. Deficit vlády, resp. ústředních vládních institucí, tak loni nově činil takřka 347 miliard korun, zatímco dosud ČSÚ uváděl cifru necelých 334 miliard. I ta však byla výrazně vyšší než deficit státního rozpočtu za loňský rok, který podle vlády činil necelých 289 miliard korun.

Český statistický úřad a s ním Eurostat tedy vládní čísla opravily tak výrazně – což je vskutku nebývalé –, že deficit vlády je nyní o přibližně 58 miliard vyšší než údaj, který coby loňský deficit vládního hospodaření, tedy deficit státního rozpočtu, zveřejnila začátkem letošního roku sama vláda.

Aby toho nebylo málo, schodek 347 miliard je druhý nejvyšší v historii, a dokonce překonává deficit Babišovy vlády z prvního roku covidu, který dle téže časové řady ČSÚ, resp. Eurostatu činí necelých 345 miliard korun.

Strany současné vládní koalice přitom v parlamentních volbách před třemi lety uspěly právě i díky slibu, že dají veřejné finance do pořádku. Zatímco Babišův kabinet roku 2020 čelil nejhlubšímu propadu ekonomiky v celé historii novodobé ČR, o 5,3 procenta, loni ekonomika poklesla jen o 0,1 procenta, tedy v podstatě stagnovala. Přesto tedy byl vládní deficit loni vyšší než před čtyřmi lety v době covidu.

Čtěte také

Nová pravidla pro předčasné důchody: Jaké podmínky musíte splnit? Může vás to překvapit

Důchody a sociální podpora Pod vedením ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) pokračují reformy v oblasti důchodového systému. Od října se znovu zpřísňují kritéria pro přiznání předčasného důchodu po ročním uvolnění. V tomto článku přinášíme přehled klíčových informací a odpovědí na nejpalčivější otázky týkající se předčasných důchodů.

Na druhou stranu je pravda, že od roku 2020 kvůli mimořádně vysoké inflaci zejména let 2022 a 2023 výrazně narostla cenová hladina v Česku, což podněcuje i růst nominální výše deficitu, která se v poměru k nominálnímu HDP drží nyní na již poměrně stabilizované a elementárně akceptovatelné úrovni.

Proč statistika ČSÚ vykazuje o bezmála 60 miliard vyšší schodek loňského hospodaření vlády, než plyne z dat ministerstva financí k plnění státního rozpočtu za rok 2023? Rozdíl je kromě metodických odlišností, které však existovaly i v době minulých vlád, včetně té Babišovy, dán dvěma klíčovými důvody, které se vlastně dosti specificky vážou ke způsobu hospodaření výhradně současné vlády.

Zaprvé, Eurostat, a tedy i ČSÚ, letos v dubnu ministerstvu financí odmítl jako příjem uznat zhruba 29 miliard korun z dividendy ČEZ, kterou si ovšem ministerstvo do příjmů započetlo celou, tedy v objemu 54 miliard korun.

Zadruhé, ČSÚ, resp. Eurostat do deficitu započítaly i hospodaření mimorozpočtových, avšak stále i tak státních fondů, včetně části deficitu Státního fondu dopravní infrastruktury v objemu zhruba 20 miliard korun. Tento dluh ministerstvo vyvedlo mimo rozpočet, za což jej kritizovala i Národní rozpočtová rada, podobně jako kritizuje rozpočet na příští rok. Podle ní dokonce nelze loňský ministerstvem deklarovaný výsledek rozpočtu kvůli tomuto vyvedení – tedy výraznému optickému snížení jeho schodku – srovnávat s těmi z let před rokem 2023.

Témata:  státní rozpočet,  vláda,  poslanecká sněmovna