Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vládní konsolidační balíček ve Sněmovně odolal zamítnutí, míří do dalšího projednávání

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR
Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Sněmovna dnes propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o konsolidaci veřejných financí, který má pomoci zlepšit hospodaření státního rozpočtu. Opozici se nepodařilo předlohu zamítnout ani vrátit vládě k dopracování. Poslanci vládní koalice ji uhájili. Zamítnutí navrhl předseda opoziční SPD Tomio Okamura a hlasovalo pro něj 72 přítomných opozičních poslanců. Naproti tomu 98 koaličních poslanců hlasovalo proti zamítnutí. Stejným poměrem hlasů neprošlo ani vrácení vládě k dopracování.

Debata o návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných financí, jak se materiál oficiálně jmenuje, začala ve středu ve 14:00. Poslanci jí strávili víc než 27 hodin čistého času. Zákon nyní zamíří k projednání do sněmovních výborů. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) předpokládá, že druhé sněmovní čtení předlohy, v němž poslanci dostanou šanci předkládat pozměňovací návrhy, by mohlo začít v úterý 5. září.

Vláda v materiálu uvádí, že v příštím roce by měla navrhovaná opatření v konsolidačním balíčku zlepšit saldo státního rozpočtu o 97,7 miliardy korun. Společně za příští a přespříští rok má jít až o 150,7 miliardy. Balíček mění 63 zákonů. Jde hlavně o rušení daňových výjimek a některá zjednodušení. Vláda nevylučuje změny v balíčku, ale chce na ně přistoupit tehdy, pokud se na nich koalice dohodne. Balíček chce schválit do konce roku, aby mohl začít platit v příštím roce.

Samotný návrh zákona jako takový má přinést státu v příštím roce navíc 35,2 miliardy korun. V roce 2025, až začne platit zvýšená sazba daně z příjmů firem, mají příjmy státu stoupnout o 37,1 miliardy korun. Součástí projednávaného návrhu zákona tak nejsou omezování dotací a redukce státních výdajů, které mají pokrýt zhruba polovinu z plánované konsolidace.

Řadu věcných výhrad měla přímo ministerstva v připomínkovém řízení. Přišly s nimi i některé koaliční strany. Například Piráti chtějí odstranit zvýšení renty bývalých prezidentů. Lidovci požadují nižší daň z přidané hodnoty na kojeneckou vodu, dětské pleny a ženské hygienické potřeby Podle dřívějšího vyjádření ministerstva financí by se o nich mělo rozhodovat až ve Sněmovně. Vláda předložila balíček Sněmovně v té podobě, v jaké ho představila veřejnosti v květnu. Koalice bude jednat i o možných změnách v rozpočtovém určení daní, tedy ve způsobu rozdělování vybraných daní mezi státem a samosprávami.

Ministr Stanjura ujistil, že všechny pozměňovací návrhy pečlivě prostuduje, i ty opoziční. Chce zachovat celkový objem úspor pro příští dva roky. "Domluvili jsme se, že pokud je mají vládní poslanci podpořit, musí se na nich shodnout všech pět stran," uvedl. Debaty podle něj musejí skončit do zahájení druhého čtení. Neočekává mnoho změn, vedle technických drobností budou podle něj o některých politických otázkách v následujících týdnech diskutovat koaliční poslanci. Na sněmovním webu se k tisku sešla zatím desítka pozměňovacích návrhů. Čas na jejich podávání mají poslanci až do konce druhého čtení.

Premiér Petr Fiala (ODS) řekl poslancům, že ozdravení veřejných financí je nutnou podmínkou pro cestu k prosperitě, protože jinak by byla ohrožena. Předloha podle premiéra obsahuje vyvážená opatření, která sice logicky nejsou populární, ale nikoho existenčně neohrozí.

Opozice podle očekávání balíček kritizovala a chce ho upravovat. Bývalý premiér a předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš zastává názor, že balíček je zbytečný. Hnutí ANO také tvrdilo, že vláda porušuje své sliby o nezvyšování daní. Podle předsedy SPD Tomia Okamury balíček zdraží životy všem obyvatelům a všem firmám prodraží podnikání. Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová nazvala Stanjuru mimo jiné profláknutým šibalem. Stanjura podotkl, že kdo nemá argumenty, uchyluje se k osobním urážkám.

Stanjura řekl už v polovině června, že takzvaná složená daňová kvóta, tedy daňové zatížení společně s povinnými odvody, po přijetí vládního konsolidačního balíčku nevzroste. Podle odhadu ministerstva financí by proti loňskému roku mohla naopak klesnout z loňských 34,7 na 34,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP).

Projednávaná změna zákonů mimo jiné zvyšuje daň z příjmu právnických osob z 19 na 21 procent, slučuje na 12 procent nynější snížené sazby DPH deset a 15 procent a mění v sazbách rozložení některých položek. Zavádí také odvod na nemocenské pojištění zaměstnanců nebo ruší některé daňové výjimky, například slevu na školkovné nebo slevu na studenta. Předloha zavádí nový státní koeficient u daně z nemovitosti. Součástí je i úprava spotřebních daní, daně z hazardu nebo snížení státní podpory stavebního spoření.

Prvním čtením balíčku skončilo dnešní jednání Sněmovny. Poslanci se opět sejdou příští středu v 09:00.

Témata:  konsolidační balíček poslanecká sněmovna Zbyněk Stanjura

Aktuálně se děje

14. května 2025 11:21

7. května 2025 14:38

2. května 2025 9:42

Češi porazili celou EU. Chudoba se jim vyhýbá nejvíc

Češi jsou v rámci všech zemí EU nejméně ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil Eurostat. V roce 2024 bylo chudobou nebo sociálním vyloučením ohroženo 11,3 procenta obyvatel České republiky, což je nejnižší podíl ze všech zemí EU a také druhý nejnižší podíl v historii ČR. Lépe Česko dopadlo jen v roce 2021, kdy daný podíl činil 10,7 procenta. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Levnější tankování může pokračovat. Trhy věří v dohodu USA a Íránu

Zlevňování pohonných hmot v Česku neustává, ceny benzinu i nafty dál klesly i v uplynulém týdnu a zůstávají nejnižší za několik let. Nejprodávanější benzin Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic prodává v průměru za 33,71 koruny, před týdnem byl o 26 haléřů dražší. Nafta zlevnila o 43 haléřů na litru, v průměru nyní stojí 32,24 koruny za litr.