Během prvních deseti měsíců roku 2020 vzniklo 22.387 společností, což bylo o 11 procent méně než před rokem a téměř o pětinu méně než v rekordním roce 2017. Podle prognózy společnosti CRIF tak letos vznikne v ČR nejméně firem od roku 2014. Prognóza, kterou dnes CRIF zveřejnila, vychází z dat portálu www.informaceofirmach.cz.
Negativní dopady pandemie koronaviru zaznamenaly přibližně čtyři z pěti českých firem. Nejvíce se potýkají s výpadky zaměstnanců a poklesem poptávky. S vládními protiepidemickými opatřeními souhlasí sedm z deseti podniků. Vyplývá to z říjnového průzkumu agentury Ipsos mezi více než 130 firmami do 250 zaměstnanců, který má ČTK k dispozici.
Vláda nemá kompetenci a legislativní rámec na to, aby zaměstnavatelům nařídila pracovní volno. Kabinet to může případně jen doporučit. V rádiu Impuls to dnes řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Odbory přitom podle nedělního vyjádření předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly navrhují vládě, aby stanovila den pracovního volna na pondělí 16. listopadu před státním svátkem, případně i na pátek 13. listopadu. Podle Středuly by to pomohlo zamezit šíření koronaviru a zlepšit kritickou situaci v nemocnicích.
Zaměstnavatelé vyzývají vládu, aby podniky podpořila při zvyšování bezpečnosti proti šíření nemoci covid-19 na pracovištích. Měla by hradit testování zaměstnanců, dočasně kompenzovat firemní náklady za první dny nemoci zaměstnanců a liberalizovat pracovní trh. Vyplývá to z dnešního společného prohlášení Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP) a Svazu průmyslu a dopravy.
Ministerstvo financí dnes posune splatnost daně z přidané hodnoty (DPH) pro podnikatele z maloobchodu a služeb, na které přímo dolehla nejnovější vládní opatření v boji s koronavirem. Splatnost DPH za třetí čtvrtletí a září, která je dnes, posune resort do konce roku.
Firmám, kterým vláda nařídila kvůli šíření epidemie zavřít, proplatí stát celé mzdy pracovníků i s odvody. Mohou o ně žádat z programu Antivirus. Po dnešním mimořádném jednání kabinetu to na tiskové konferenci řekl vicepremiér Karel Havlíček (za ANO).
Polovina malých a středních podniků bude muset při opětovném ekonomickém útlumu sáhnout ke snižování nákladů. Nejčastěji se chystají omezit provozní náklady, hned poté přichází na řadu snižování nákladů na zaměstnance. Každá osmá firma se obává, že další restrikce nepřežije. Vyplývá to ze zářijového průzkumu společnosti Lidya mezi 330 podnikateli.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) se nestaví pozitivně k možnému obnovení programu Antivirus C, tedy odpuštění odvodů na sociální pojištění firmám do 50 zaměstnanců. Opatření platilo od června do srpna. Schillerová ale nechce znovu zavádět podobné plošné kompenzace, nýbrž cílené, řekla novinářům po dnešním jednání s koaliční ČSSD o návrhu státního rozpočtu pro příští rok.
Zhruba 7000 akciových společností, které mají místo představenstva a dozorčí rady statutárního ředitele a správní radu, si bude muset od příštího roku změnit stanovy a struktury. Novela zákona o obchodních korporacích totiž od ledna 2021 ze zákona odstraňuje institut statutárního ředitele. Ve společné tiskové zprávě o tom informovaly poradenské společnosti Bisnode a Apogeo.
Počet firemních bankrotů ve Spojených státech v prvních třech čtvrtletích letošního roku vrostl o 33 procent na 5529 případů, protože hospodářská recese způsobená pandemií covidu-19 těžce zasáhla řadu podniků. Vyplývá to z údajů společnosti Epiq. V samotném září se počet firemních bankrotů meziročně zvýšil dokonce o 78 procent na 747 případů.
Kvůli pandemii covidu se mnoho zaměstnavatelů nachází v nelehké situaci. I přes snahy udržet své zaměstnance pomocí snížení mezd, omezením či zrušením rozpočtů na benefity, akce pro zaměstnance nebo na vzdělávání, budou někteří z nich nuceni v průběhu podzimu propouštět. Propouštění je asi tou nejméně příjemnou součástí práce personalisty i manažera. Alfou a omegou lidského a férového přístupu je v těchto situacích komunikace. Zaměstnance navíc můžete podpořit při hledání nové práce.
Podnikatelé z programů COVID II, III, Praha a plus k 18. září podle aktuálních dat České národní banky (ČNB) získali 23,3 miliardy korun. Banky ke stejnému datu schválily žádosti za zhruba 29,3 miliardy korun. Oproti předchozímu týdnu schválené žádosti i čerpání vzrostly přibližně o 1,1 miliardy korun.
Obchod s Velkou Británií od ledna zkomplikuje odchod země z Evropské unie, tzv. brexit. Vývozci i dovozci budou potřebovat celní prohlášení, změní se povinné certifikace zboží a vrátit se mohou cla a kvóty.
Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob (418/2011 Sb.) umožňuje stíhat, odsoudit a potrestat právnickou osobu, která spáchala trestní čin. Evidovaný záznam v Rejstříku trestů vedeným Ministerstvem spravedlnosti ČR má podle databází poradenské společnosti Bisnode 525 firem, z toho jich je 387 aktivních a 138 zaniklo.
Během koronavirové krize klesly příjmy naprosté většině firem napříč obory. V průzkumu mezi členy iniciativy Firmy sobě to uvedlo 96 procent ze stovky respondentů. Více než polovině (53 procent) tržby klesly o více než 70 procent. Dosud nedostatek peněz trápí 86 procent firem zapojených do průzkumu. Na 11 procent z nich uvedlo, že nastalou situaci nepřežije.
Možnosti odpuštění sociálních odvodů využilo v červnu 107.000 z celkem 186.000 menších firem, tedy zhruba tři pětiny. Úleva na pojistném se mohla týkat asi 735.000 jejich pracovníků. Placení sociálního pojištění si odložilo se sníženým penále zhruba 8500 firem se 165.000 zaměstnanci. Údaje zveřejnilo ministerstvo práce. Podrobnější analýzu by mělo mít v srpnu.
Sedm z deseti zaměstnavatelů nepropouštělo své zaměstnance a ani to nemají v následujících dvou měsících v plánu. Propouštět se ale chystají malí zaměstnavatelé. Vyplývá to z nového šetření Hospodářské komory mezi 790 podniky. Komora to dnes sdělila ČTK.
Kurzarbeit, respektive program Antivirus ve srovnání s ostatními formami podpory znamená skutečně plošnou podporu pro všechny zaměstnavatele postižené koronavirovou krizí, která má pomoci s náklady na udržení pracovních míst. Pokud kurzarbeit skončí podle plánu v srpnu bez jasných signálů, že bude nahrazen, dá se na podzim očekávat větší vlna propouštění. Jak se na ní připravují zaměstnavatelé a na co si mají dát pozor zaměstnanci?
V pololetí v ČR přibylo 5491 obchodních společností, což je o 1794 méně než v prvním pololetí loni a zároveň nejméně za posledních 10 let. Vzniklo 13.652 firem a zároveň zaniklo 8161 firem. Vyplývá to z aktuální analýzy společnosti CRIF.
Firmy budou podle expertů potřebovat státní programy podpory i na podzim. Některou pomoc proto bude nutné udržet i v dalších měsících. Uvažovat by se mělo také o podpoře pro podniky, které na ni v současné době nedosáhnou, jako například dopravci. Podpora by měla být rychlejší a méně zatížená byrokracií. Na dotaz ČTK to uvedli prezident Svazu průmyslu a obchodu ČR Tomáš Prouza a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar.
Finanční správa do středy přijala 888.800 žádostí o vyplacení příspěvku osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ) a 59.869 žádostí o vyplacení příspěvku společníkům malých společností s ručením omezeným.
KOMENTÁŘ LUKÁŠE KOVANDY: Pomoc státu firmám a podnikatelům zasažených koronavirovou krizí je stále nedostatečná. Vyplývá to z údajů k čerpání v rámci jednotlivých programů COVID, které dnes v aktualizované verzi zveřejnila Česká národní banka.
Když grafická návrhářská firma v Atlantě v březnu Erika Benze propustila, neměl velké obavy. Byl si jist, že jakmile začne pandemie opadat a klienti zase začnou utrácet, najmou ho zpět. Uplynuly tři měsíce a nikdo nevolá. Benz požádal o místo doručovatele společnosti Instacart, napsala agentura AP.
20. listopadu 2024 12:20
20. listopadu 2024 11:28
20. listopadu 2024 11:19
20. listopadu 2024 11:08
19. listopadu 2024 11:32
19. listopadu 2024 10:51
19. listopadu 2024 10:26
19. listopadu 2024 7:12
18. listopadu 2024 10:44
18. listopadu 2024 10:19
18. listopadu 2024 9:38
17. listopadu 2024 18:23
16. listopadu 2024 11:56
15. listopadu 2024 10:29
15. listopadu 2024 9:34
Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.
Zdroj: Lukáš Kovanda
Průměrná cena benzinu v Česku za poslední týden klesla o čtyři haléře na 35,67 koruny za litr. Je tak nejlevnější zhruba od půlky října. Naopak nafta za posledních sedm dní zdražila, a to o 35 haléřů na 34,63 koruny za litr. Více za ni řidiči platili naposledy koncem prvního zářijového týdne.
