Sedm z deseti zaměstnavatelů nepropouštělo své zaměstnance a ani to nemají v následujících dvou měsících v plánu. Propouštět se ale chystají malí zaměstnavatelé. Vyplývá to z nového šetření Hospodářské komory mezi 790 podniky. Komora to dnes sdělila ČTK.
Kurzarbeit, respektive program Antivirus ve srovnání s ostatními formami podpory znamená skutečně plošnou podporu pro všechny zaměstnavatele postižené koronavirovou krizí, která má pomoci s náklady na udržení pracovních míst. Pokud kurzarbeit skončí podle plánu v srpnu bez jasných signálů, že bude nahrazen, dá se na podzim očekávat větší vlna propouštění. Jak se na ní připravují zaměstnavatelé a na co si mají dát pozor zaměstnanci?
V pololetí v ČR přibylo 5491 obchodních společností, což je o 1794 méně než v prvním pololetí loni a zároveň nejméně za posledních 10 let. Vzniklo 13.652 firem a zároveň zaniklo 8161 firem. Vyplývá to z aktuální analýzy společnosti CRIF.
Firmy budou podle expertů potřebovat státní programy podpory i na podzim. Některou pomoc proto bude nutné udržet i v dalších měsících. Uvažovat by se mělo také o podpoře pro podniky, které na ni v současné době nedosáhnou, jako například dopravci. Podpora by měla být rychlejší a méně zatížená byrokracií. Na dotaz ČTK to uvedli prezident Svazu průmyslu a obchodu ČR Tomáš Prouza a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar.
Finanční správa do středy přijala 888.800 žádostí o vyplacení příspěvku osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ) a 59.869 žádostí o vyplacení příspěvku společníkům malých společností s ručením omezeným.
KOMENTÁŘ LUKÁŠE KOVANDY: Pomoc státu firmám a podnikatelům zasažených koronavirovou krizí je stále nedostatečná. Vyplývá to z údajů k čerpání v rámci jednotlivých programů COVID, které dnes v aktualizované verzi zveřejnila Česká národní banka.
Když grafická návrhářská firma v Atlantě v březnu Erika Benze propustila, neměl velké obavy. Byl si jist, že jakmile začne pandemie opadat a klienti zase začnou utrácet, najmou ho zpět. Uplynuly tři měsíce a nikdo nevolá. Benz požádal o místo doručovatele společnosti Instacart, napsala agentura AP.
Čeští zaměstnavatelé plánují ve třetím čtvrtletí roku nabírat nové zaměstnance, ale větší počet jich bude propouštět. Celkově jsou pesimističtější než na začátku krize v roce 2009. Vyplývá to z pravidelného průzkumu společnosti Manpower mezi 750 zaměstnavateli v soukromém i veřejném sektoru v ČR, jehož výsledky firma dnes zveřejnila na tiskové konferenci. Průzkum se uskutečnil v dubnu v době opatření v souvislosti se šířením nákazy koronavirem.
Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejnilo seznam příjemců v programech COVID prostřednictvím úvěrů a záruk. Společnost Bisnode provedla analýzu úspěšných žadatelů – z 1 332 subjektů 90 % tvoří právnické osoby, s jasnou převahou společností s ručením omezeným, nejvíc žadatelů má sídlo v Jihomoravském kraji, Praze a Moravskoslezském kraji. Téměř 70 % příjemců má tržby v rozmezí 10–200 milionů korun. Podpora míří nejčastěji k firmám podnikajícím v silniční nákladní dopravě, stravování nebo obchodu s automobily.
Počet českých firem, které mají vlastníka v daňovém ráji, poprvé od roku 2010 poklesl pod hranici 12 000. Podle analýzy poradenské společnosti Bisnode, jedničce v poskytování ekonomických informací, je z destinací považovaných za daňový ráj kontrolováno 11 879 společností, což je o 223 méně na konci loňského roku.
Vláda nepočítá s vytvořením mechanismu pro odškodňování firem kvůli restriktivním opatřením, která kabinet přijal kvůli pandemii koronaviru. Pokud podnikatelé budou škody mít, mají se obrátit na soudy a prokázat je, uvedla dnes v pořadu Partie na televizi Prima ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). Postoj kabinetu kritizoval předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek, podle něj vláda spoléhá na to, že se lidé nebudou chtít soudit.
Zveřejnění firem, včetně jejich skutečných majitelů, které uspěly v úvěrovém programu COVID III, není porušením bankovního tajemství. Vyplývá to z vyjádření České národní banky, o kterém dnes informovaly Hospodářské noviny.
Podpůrné programy COVID a Antivirus by měly platit do konce srpna, vyplývá z dnešního jednání Národní ekonomické rady (NERV). Rada zároveň vybídla vládu k poskytnutí rychlé likvidity, tedy k co nejrychlejšímu spuštění programů jako COVID III nebo COVID+. Dalším tématem bylo možné snížení DPH v ubytovacích službách a stoupající nezaměstnanost. NERV by měl nyní vypracovat návrh podpory nízkopříjmových skupin, řekl ČTK člen rady Lukáš Kovanda.
Zatímco firmy s více než 250 zaměstnanci budou potřebovat hlavně prodloužit a rozšířit program Antivirus, problémy malých a středních podniků by výrazně zmírnilo, pokud by jim vláda dočasně zrušila placení povinných plateb pojistného podobně jako u podnikatelů, placení daní a kompenzovala jim prokazatelně vzniklé škody. Vyplývá to z analýzy Hospodářské komory na základě šetření mezi 800 podniky všech velikostí a oborů.
Kancelářský život se možná po koronavirové epidemii už nikdy nevrátí do starých kolejí a lidé pracující u počítače si budou muset zvykat na nová pravidla. Španělští zaměstnavatelé se podle deníku El País připravují na to, že kapacita kanceláří se sníží zhruba o třetinu až polovinu, lidé v nich se budou střídat ve směnách a velká část pracovníků bude i nadále pracovat z domova.
Malé společností s ručením omezeným postižené šířením koronaviru budou mít nárok na jednorázový příspěvek 500 korun denně. Jde tak o obdobou podporu, kterou nedávno získaly osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Návrh zákona dnes schválila vláda a Sněmovna by o něm měla jednat ve stavu legislativní nouze. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo financí. Příspěvek by měla stejně jako u OSVČ vyplácet finanční správa, za období od 12. března do 8. června by mohlo jít až o 44.500 korun.
Stát se chystá podnikatelům, kteří jsou v nájmu a museli kvůli dopadům šíření koronaviru zavřít, uhradit minimálně třetinu nájemného za dobu od 12. března do konce června. Třetinu nájemného by měl uhradit pronajímatel, třetinu nájemník a třetinu stát, řekl serveru iDNES.cz premiér Andrej Babiš (ANO).
Vládní návrh odložení sociálních odvodů firem není řešením problému, ale pouze jeho posunutím v čase. Vyplývá to z reakcí zaměstnavatelských svazů. Řešením je podle nich prominutí těchto odvodů. Podniky by si mohly podle návrhu odložit sociální odvody od května do července. Uhradit by je musely do 20. září se sníženým penále. To by místo nynějších 4,5 procenta dlužné částky mohlo činit jedno procento.
Orientace v množství postupně zveřejňovaných daňových opatření v uplynulých týdnech může být problematická. Přehledné informace k opatřením Vlády České republiky v souvislosti se šířením koronaviru COVID-19 se proto mohou hodit. V textu níže naleznete opatření týkající se zaměstnanců i osob samostatně výdělečně činných.
Češi se rapidně začali bát propouštění. Důvěra v českou ekonomiku klesla na historické minimum, historicky nebývalým tempem, tvrdí člen Národní ekonomické rada vlády (NERV) Lukáš Kovanda.
V důsledku koronavirové pandemie by sta tisíce Čechů mohlo přijít o práci. Podle ekonoma Lukáše Kovandy jde ale o nejpesimističtější scénář. Zaměstnavatelé by se měli co nejrychleji přizpůsobit aktuální situaci a přijmout z dlouhodobého hlediska efektivní mechanismy, jež mohou tento trend minimalizovat či dokonce zastavit. Nejobezřetnější by přitom měli být především zaměstnanci a zaměstnavatelé v odvětvích ekonomiky, kteří na takový režim doteď nebyli úplně zvyklí. Řeč je především o segmentu cestovního ruchu.
Většina žádostí o bezúročné úvěry v programu COVID I pro firmy zasažené v souvislosti s koronavirem byla zamítnuta. O půjčky žádaly zadlužené firmy, žadatelé nedodrželi podmínky programu, dalším důvodem bylo vyčerpání částky použitelné pro pražské podniky. ČTK to dnes sdělil ředitel odboru strategie a marketingu Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB) Michal Pluta. Podle vyjádření generálního ředitele ČMZRB Jiřího Jiráska pro Radiožurnál banka schválila ze tří tisíc žádostí 200. Naproti tomu v případě COVID II, do kterého byly zapojeny komerční banky, bylo u dosud zpracovaných žádostí podle Pluty kladně vyřízeno 90 procent.
Z průzkumu Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů (KZPS) napříč firmami různých velikostí a zaměření vyplývá, že české podniky neplánují ve velkém propouštět zaměstnance. Až 46 % všech podniků nad 250 zaměstnanců naopak uvádí, že se jim pracovní síly stále nedostává – nejčastěji v odvětví dopravy a zemědělství. Přibližně 54 % malých a středních firem se obává zhoršení platební morálky u odběratelů, u bank firmy zpřísnění úvěrových podmínek neočekávají.
25. června 2026 11:55
25. června 2026 11:44
24. června 2026 12:15
24. června 2026 12:02
17. června 2026 16:40
16. června 2026 14:09
16. června 2026 13:50
16. června 2026 13:37
16. června 2026 13:19
16. června 2026 13:10
16. června 2026 12:51
15. června 2026 18:27
15. června 2026 13:59
12. června 2026 21:16
12. června 2026 21:03
11. června 2026 19:31
Organizované zločinecké skupiny vybudovaly v Česku nelegální ekonomiku kolem prodeje padělaných cigaret, ze které inkasují nejméně 3,28 miliardy korun ročně. Vyplývá to z nedávné Studie zveřejněné na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze. „Tři miliardy jsou velmi konzervativní odhad, protože tato částka zahrnuje pouze prokazatelné padělky. Skutečná velikost černého trhu kolem cigaret bude ještě výrazně vyšší,“ upozorňuje autor studie a hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Zdroj: Marie Dvořáková
Česká pracovní síla stárne a boj o zkušené talenty se zostřuje. Přesto většina firem stále nemá strategii, jak pracovníky ve věku nad 55 let získávat, rozvíjet a udržet, což ukazuje průzkum Randstad HR Trends 2026. Jde přitom o generaci, která vykazuje nejvyšší loajalitu a nejnižší fluktuaci. Data z dalšího průzkumu Workmonitor 2026 zase boří rozšířený stereotyp: tito pracovníci jsou často otevření i novým technologiím včetně umělé inteligence.
