Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Počet přerušených živností v lednu skokově vzrostl

práce v kanceláři
práce v kanceláři
Foto: Pixabay

Zájem lidí o podnikání začátkem roku 2021 výrazně klesl. V lednu přerušilo živnost 23.000 podnikatelů, dvakrát více než v prosinci a o 4500 tisíce více než v lednu 2020. Zároveň začalo podnikat 4828 lidí, o čtvrtinu méně než v lednu 2020. Na druhou stranu se snížil počet lidí, kteří svoji živnost zrušili. Jejich počet se v lednu snížil meziročně o 3300 na 1478. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF.

"Počet podnikatelů s přerušenou živností byl v lednu nejvyšší za poslední čtyři roky, ve kterých tuto kategorii sledujeme. Proti lednu 2020 se zvýšil o čtvrtinu. Naopak z pohledu počtu nových podnikatelů jde o nejslabší začátek roku za posledních 11 let. Jejich počet byl o čtvrtinu nižší než v roce 2020. Svoji roli zde hraje pokračující podnikatelská nejistota i to, že se stále nacházíme v nouzovém stavu. Lidé tak ztrácejí motivaci pouštět se do podnikání, případně vyčkávají, jak se bude situace dále vyvíjet," uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Velmi nízký byl letos v lednu také počet podnikatelů, kteří živnostenské oprávnění ukončili. Ve srovnání s loňským prosincem je to pokles o 65 procent, ve srovnání s lednovým průměrem z let 2017 až 2020 dokonce o 70 procent. "Už delší dobu sledujeme, že lidé raději svoji živnost přeruší, než aby ji zrušili natrvalo. To opět souvisí s převládající ekonomickou nejistotou, ve které lidé konečné rozhodnutí spíše odkládají," dodala Kameníčková.

V celé ČR v lednu přerušila svoji živnost dvě procenta aktivních podnikatelů. Nejvíce jich přerušilo živnost v administrativních činnostech, kde šlo o 3,3 procenta aktivních podnikatelů. "Tento obor patří mezi ty, které jsou aktuální situací zasaženy poměrně výrazně. Patří sem totiž mimo jiné činnost cestovních kanceláří a agentur nebo činnost zaměstnaneckých agentur," podotkla Kameníčková.

Následovala doprava a skladování, kde svoji živnost přerušila tři procenta aktivních podnikatelů. Proti začátku roku 2020 vzrostl počet přerušených živností nejvýrazněji v obchodu (o 36 procent), v administrativních činnostech (o 35 procent) a v zemědělství a lesnictví (o 34 procent).

Na začátku roku začalo podnikat nejvíce lidí v Praze (927), ve Středočeském kraji (464) a v Jihomoravském kraji (452). Nejméně podnikatelů vzniklo naopak v Karlovarském kraji (78), v Královéhradeckém (169) a v Libereckém kraji (173).

Největší meziroční pokles počtu podnikatelů, kteří v lednu zaregistrovali svou živnost, zaznamenal Jihočeský kraj (minus 52 procent). V případě počtu podnikatelů s přerušenou činností byl největší meziroční růst v Karlovarském kraji (o 53 procent) a největší pokles počtu podnikatelů s ukončenou živností vykázal Liberecký kraj (minus 86 procent).

Počet lidí, kteří své podnikání ukončili či přerušili, byl nejvyšší opět v Praze (3694), následoval Středočeský kraj (3276), Jihomoravský kraj (2585) a Moravskoslezský kraj (2425).

Témata:  živnostníci Koronavirus COVID-19 firmy

Související

Aktuálně se děje

4. prosince 2025 10:58

28. listopadu 2025 13:23

24. listopadu 2025 17:55

24. listopadu 2025 15:02

OSVČ čeká od ledna skokový růst odvodů. Vláda nemá čas změnu zvrátit

Vláda ve svém programovém prohlášení slibuje, že zastaví zvyšování vyměřovacího základu pro sociální pojistné OSVČ, které tak zůstane na 35 % průměrné mzdy. To se jí ovšem do začátku ledna, kdy má ke změně dojít, nemůže podařit. Na legislativní proces jednoduše nezbývá dostatek času. Reálně tak k plánovanému snížení odvodů OSVČ může dojít spíše až od roku 2027, upozorňuje Petra Pospíšilová, vedoucí daňového poradenství BDO.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Jednotné hlášení změní fungování firem. Duben 2026 bude zlomovým měsícem

Od začátku roku 2026 začne postupně nabíhat nová legislativa zavádějící Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Jde o změnu, která má zpřehlednit a sjednotit povinné údaje, jež zaměstnavatelé pravidelně předávají státu. Legislativu připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) ve spolupráci s Českou správou sociálního zabezpečení, Úřadem práce ČR, Ministerstvem financí, Generálním finančním ředitelstvím, Českým statistickým úřadem a zástupci zaměstnavatelských svazů.