Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Počet přerušených živností v lednu skokově vzrostl

práce v kanceláři
práce v kanceláři
Foto: Pixabay

Zájem lidí o podnikání začátkem roku 2021 výrazně klesl. V lednu přerušilo živnost 23.000 podnikatelů, dvakrát více než v prosinci a o 4500 tisíce více než v lednu 2020. Zároveň začalo podnikat 4828 lidí, o čtvrtinu méně než v lednu 2020. Na druhou stranu se snížil počet lidí, kteří svoji živnost zrušili. Jejich počet se v lednu snížil meziročně o 3300 na 1478. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF.

"Počet podnikatelů s přerušenou živností byl v lednu nejvyšší za poslední čtyři roky, ve kterých tuto kategorii sledujeme. Proti lednu 2020 se zvýšil o čtvrtinu. Naopak z pohledu počtu nových podnikatelů jde o nejslabší začátek roku za posledních 11 let. Jejich počet byl o čtvrtinu nižší než v roce 2020. Svoji roli zde hraje pokračující podnikatelská nejistota i to, že se stále nacházíme v nouzovém stavu. Lidé tak ztrácejí motivaci pouštět se do podnikání, případně vyčkávají, jak se bude situace dále vyvíjet," uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Velmi nízký byl letos v lednu také počet podnikatelů, kteří živnostenské oprávnění ukončili. Ve srovnání s loňským prosincem je to pokles o 65 procent, ve srovnání s lednovým průměrem z let 2017 až 2020 dokonce o 70 procent. "Už delší dobu sledujeme, že lidé raději svoji živnost přeruší, než aby ji zrušili natrvalo. To opět souvisí s převládající ekonomickou nejistotou, ve které lidé konečné rozhodnutí spíše odkládají," dodala Kameníčková.

V celé ČR v lednu přerušila svoji živnost dvě procenta aktivních podnikatelů. Nejvíce jich přerušilo živnost v administrativních činnostech, kde šlo o 3,3 procenta aktivních podnikatelů. "Tento obor patří mezi ty, které jsou aktuální situací zasaženy poměrně výrazně. Patří sem totiž mimo jiné činnost cestovních kanceláří a agentur nebo činnost zaměstnaneckých agentur," podotkla Kameníčková.

Následovala doprava a skladování, kde svoji živnost přerušila tři procenta aktivních podnikatelů. Proti začátku roku 2020 vzrostl počet přerušených živností nejvýrazněji v obchodu (o 36 procent), v administrativních činnostech (o 35 procent) a v zemědělství a lesnictví (o 34 procent).

Na začátku roku začalo podnikat nejvíce lidí v Praze (927), ve Středočeském kraji (464) a v Jihomoravském kraji (452). Nejméně podnikatelů vzniklo naopak v Karlovarském kraji (78), v Královéhradeckém (169) a v Libereckém kraji (173).

Největší meziroční pokles počtu podnikatelů, kteří v lednu zaregistrovali svou živnost, zaznamenal Jihočeský kraj (minus 52 procent). V případě počtu podnikatelů s přerušenou činností byl největší meziroční růst v Karlovarském kraji (o 53 procent) a největší pokles počtu podnikatelů s ukončenou živností vykázal Liberecký kraj (minus 86 procent).

Počet lidí, kteří své podnikání ukončili či přerušili, byl nejvyšší opět v Praze (3694), následoval Středočeský kraj (3276), Jihomoravský kraj (2585) a Moravskoslezský kraj (2425).

Témata:  živnostníci Koronavirus COVID-19 firmy

Související

Aktuálně se děje

21. října 2025 11:48

Zlato láme rekordy: Nejistota ve světě žene investory k nejstarší jistotě lidstva

Král drahých kovů si pověst „bezpečného přístavu“ na finančních trzích obhajuje s velkým přehledem. Od začátku roku 2025 jeho cena vzrostla o více než 50 % a poprvé v historii překonala hranici 4 000 USD za trojskou unci – a to dokonce během vládního shutdownu v USA. Takto prudký růst však otevírá otázku, zda zlato zvládne udržet tempo a zamíří až k hranici 5 000 USD, nebo přijde ochlazení. Podrobnější pohled na situaci nabízí Olívia Lacenová, analytička Wonderinterest Trading Ltd., ve své aktuální analýze.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Stát přijde o miliardy, ceny moc neklesnou. Nová vláda žene gastro do maďarského experimentu

Snížení DPH na podávání nealkoholických nápojů v gastronomii z 21 % na 12 %, které chystá vznikající vláda, by snížilo příjmy státního rozpočtu přibližně o 1,5 miliardy Kč ročně. Dopad na ceny pro zákazníky by však byl omezený – zkušenosti ukazují, že podniky snížení sazby obvykle plně nepřenesou do cen. Část úspory si ponechávají jako vyšší marži, takže opatření pomáhá spíše podnikatelům v gastronomii než spotřebitelům.