Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Počet přerušených živností v lednu skokově vzrostl

práce v kanceláři
práce v kanceláři
Foto: Pixabay

Zájem lidí o podnikání začátkem roku 2021 výrazně klesl. V lednu přerušilo živnost 23.000 podnikatelů, dvakrát více než v prosinci a o 4500 tisíce více než v lednu 2020. Zároveň začalo podnikat 4828 lidí, o čtvrtinu méně než v lednu 2020. Na druhou stranu se snížil počet lidí, kteří svoji živnost zrušili. Jejich počet se v lednu snížil meziročně o 3300 na 1478. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF.

"Počet podnikatelů s přerušenou živností byl v lednu nejvyšší za poslední čtyři roky, ve kterých tuto kategorii sledujeme. Proti lednu 2020 se zvýšil o čtvrtinu. Naopak z pohledu počtu nových podnikatelů jde o nejslabší začátek roku za posledních 11 let. Jejich počet byl o čtvrtinu nižší než v roce 2020. Svoji roli zde hraje pokračující podnikatelská nejistota i to, že se stále nacházíme v nouzovém stavu. Lidé tak ztrácejí motivaci pouštět se do podnikání, případně vyčkávají, jak se bude situace dále vyvíjet," uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Velmi nízký byl letos v lednu také počet podnikatelů, kteří živnostenské oprávnění ukončili. Ve srovnání s loňským prosincem je to pokles o 65 procent, ve srovnání s lednovým průměrem z let 2017 až 2020 dokonce o 70 procent. "Už delší dobu sledujeme, že lidé raději svoji živnost přeruší, než aby ji zrušili natrvalo. To opět souvisí s převládající ekonomickou nejistotou, ve které lidé konečné rozhodnutí spíše odkládají," dodala Kameníčková.

V celé ČR v lednu přerušila svoji živnost dvě procenta aktivních podnikatelů. Nejvíce jich přerušilo živnost v administrativních činnostech, kde šlo o 3,3 procenta aktivních podnikatelů. "Tento obor patří mezi ty, které jsou aktuální situací zasaženy poměrně výrazně. Patří sem totiž mimo jiné činnost cestovních kanceláří a agentur nebo činnost zaměstnaneckých agentur," podotkla Kameníčková.

Následovala doprava a skladování, kde svoji živnost přerušila tři procenta aktivních podnikatelů. Proti začátku roku 2020 vzrostl počet přerušených živností nejvýrazněji v obchodu (o 36 procent), v administrativních činnostech (o 35 procent) a v zemědělství a lesnictví (o 34 procent).

Na začátku roku začalo podnikat nejvíce lidí v Praze (927), ve Středočeském kraji (464) a v Jihomoravském kraji (452). Nejméně podnikatelů vzniklo naopak v Karlovarském kraji (78), v Královéhradeckém (169) a v Libereckém kraji (173).

Největší meziroční pokles počtu podnikatelů, kteří v lednu zaregistrovali svou živnost, zaznamenal Jihočeský kraj (minus 52 procent). V případě počtu podnikatelů s přerušenou činností byl největší meziroční růst v Karlovarském kraji (o 53 procent) a největší pokles počtu podnikatelů s ukončenou živností vykázal Liberecký kraj (minus 86 procent).

Počet lidí, kteří své podnikání ukončili či přerušili, byl nejvyšší opět v Praze (3694), následoval Středočeský kraj (3276), Jihomoravský kraj (2585) a Moravskoslezský kraj (2425).

Témata:  živnostníci Koronavirus COVID-19 firmy

Aktuálně se děje

27. července 2026 15:43

Trumpova nová cla českou ekonomiku neochromí. Problémem je jejich trvalost

Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit. Evropská unie bude patřit do skupiny ekonomik zatížených desetiprocentní sazbou, zatímco země, které podle Washingtonu nemají odpovídající zákaz dovozu výrobků vznikajících nucenou prací, čelí sazbě 12,5 procenta.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

USA překvapivě skupují vlastní dluh, bitcoin těží z oslabování dolaru

V USA se včera stalo něco, co může být pro trhy mnohem důležitější, než se na první pohled zdá. Ministr financí Scott Bessent vytáhl proti vysokým dlouhodobým úrokům poměrně neobvyklou zbraň. Americké ministerstvo financí oznámilo, že nejméně zdvojnásobí objem odkupů starších státních dluhopisů se splatností 10 až 30 let. Zjednodušeně: stát se stane větším kupcem vlastních dlouhodobých dluhopisů.