Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Počet firemních bankrotů v USA letos zatím stoupl o třetinu

USA, ilustrační fotografie
USA, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Počet firemních bankrotů ve Spojených státech v prvních třech čtvrtletích letošního roku vrostl o 33 procent na 5529 případů, protože hospodářská recese způsobená pandemií covidu-19 těžce zasáhla řadu podniků. Vyplývá to z údajů společnosti Epiq. V samotném září se počet firemních bankrotů meziročně zvýšil dokonce o 78 procent na 747 případů.

"Jde především o malé podniky, které nemají přístup ke kapitálu či stimulačním opatřením," uvedla Deirdre O'Connorová ze společnosti Epiq. "Počet těchto bankrotů se v současném ekonomickém prostředí bude bohužel dál zvyšovat," dodala.

Počet osobních bankrotů v USA však v prvních devíti měsících letošního roku klesl o 43 procent na 118.306 případů, a to zejména díky podpůrným vládním opatřením.

Hrubý domácí produkt (HDP) Spojených států se ve druhém čtvrtletí v přepočtu na celý rok propadl o rekordních 31,7 procenta po pětiprocentním poklesu v prvním kvartálu. USA jsou největší ekonomikou na světě.

Témata:  USA firmy bankrot

Související

Aktuálně se děje

25. prosince 2025 12:29

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

2. prosince 2025 11:27

Rodičovský příspěvek v roce 2026: navýšení se bude týkat jen některých rodičů

Od ledna 2026 se mění výše rodičovského příspěvku. Změna však nepřinese úlevu všem. Zatímco rodiče dvojčat a vícerčat si výrazně finančně polepší díky zvýšení na 700 000 Kč, rodiny s jedním dítětem zůstávají na současných 350 000 Kč, a navzdory inflaci tak reálně ztrácejí. Úprava přitom neplatí jen pro děti narozené až v roce 2026 – dotknout se může i rodin se staršími vícerčaty.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.